ZA BOHA, NÁROD, POŘÁDEK

ZA BOHA, NÁROD, POŘÁDEK

za boha 200Nedávno jsem zde psal o obsáhlé knize Západ, nebo Východ, poskládané z desítek názorově rozrůzněných textů, které se v období 1918-1948 zabývaly zahraničním směrováním Československa (viz http://www.kultura21.cz/historie/15475-zapad-nebo-vychod).  Obsahovala také příspěvky zanícených katolíků, kteří nacházeli svůj ideál zejména ve fašistické Itálii. Pochopit, proč se tak dělo, pomůže historik Jaroslav Šebek, jenž se v knize ZA BOHA, NÁROD, POŘÁDEK zabývá mnohdy antidemokratickým smýšlením zdejších katolíků české i německé národnosti v meziválečném období.


Ve 24 kapitolách podrobně probírá měnící se postoje nejen v domácím, ale mezinárodním kontextu, všímá si jak reakcí Vatikánu, tak situace v nacistickém Německu, kde katolická církev začala být pronásledována už jen z toho důvodu, že v totalitním státě podřízeném jedině nacistické ideologii mohla fungovat jako mimostranická (neřkuli protistranická) platforma. Bohužel úloha protestantů jako další významné náboženské síly je spíše pomíjena.
Šebek popisuje nejen hmatatelné projevy, ale se stejnou pozorností načrtává také kontext (například antisemitské výpady v těsně pomnichovské republice, které provázelo odsouzení předchozího dvacetiletí samostatnosti). Přibližuje ovšem také kořeny, z nichž jednotlivé skutky vyvěraly – takže není divu, že v úvodu svého pojednání se vrací k postavení katolické církve před první světovou válkou, kdy sílil nacionalismus český i německý. Katolickou církev v českém prostředí diskreditovala rovněž loajalita církevních elit vůči habsburské monarchii i upřednostňování německy mluvících (arci)biskupů.
Německé etnikum, které se stalo součástí nově vzniklé československé republiky, se nikdy nesmířilo s touto skutečností a zejména po nástupu Hitlera volalo po připojení k (nacistické) Říši. To se samozřejmě týkalo i katolíků a jejich duchovenstva – budoucí kněží dokonce hromadně vstoupili do Sudetoněmecké strany! Avšak i postavení českých katolíků bylo v republice složité – politická reprezentace se odvolávala na tradice husitství, sílilo sekularizační hnutí, které se právě u nás dočkalo největšího rozmach ze všech nástupnických států, vzniklých po rozpadu monarchie. Ostatně je vhodné si připomenout i to, že v meziválečném Československu fungovala asi nejspolehlivěji demokracie – oproti autoritativním režimům řekněme v Polsku nebo Maďarsku, k nimž se již okleštěné Československo přiblížilo v období tzv. druhé republiky, které předcházela německému Protektorátu.
K oslovení širších vrstev společnosti posloužilo i propojení národní a katolické identity: pro katolického sebevědomí  se osvědčily dva celostátně rezonující fenomény: jednak svatováclavská tradice (zejména v Čechách), jednak cyrilometodějská idea (na Moravě).  Ostatně majestátní  svatováclavské oslavy v roce 1929 (podle tehdejších názorů uplynulo v onom roce tisíc let od zavraždění sv.Václava) jasně dokládaly pokusy o obnovení  předpokládané jednoty . Politickému katolicismu však příliš nepomohly, jak doložily následující volby – katolicky orientované strany spíše oslabily. Nepomohl ani vznik velkofilmu Svatý Václav, zbytečně těžkopádnému a proklamativnímu, kterému uškodilo i to, že v době triumfálně nastupujícího zvukového filmu byl natočen jako němý.
Katoličtí intelektuálové, spisovatelé i novináři (například Jaroslav Durych), snadno podléhali bojovnosti: zvláště v rušných 30. letech se vymezovali ve prospěch frankistického Španělska oproti opozičním silám, vnímaným jako prodloužená ruka bolševické Moskvy.  Také básník Jakub Deml dospěl k vyhroceným protižidovským výpadům. To samozřejmě vedlo – i na úrovni vysokých církevních hodnostářů včetně papeže – k přesvědčení, že největším nepřítelem je ruský komunismus (v nacistické terminologii židobolševismus) a jeho ateistické kampaně. I hitlerovské Německo byli nakonec ochotni vnímat – při všech výhradách – jako obranný val proti bolševismu. Například biskup Alois Hudal, nejprve hledající spojnice mezi křesťanstvím a nacismem, po válce pomáhal nacistickým zločincům prchnout před spravedlivým trestem do jihoamerického exilu.
Šebek své průzkumy v závěru shrnuje: zatímco české katolické kruhy vnímaly jako důležitý cíl svých snah vytvoření politické a společenské alternativy k demokratickému uspořádání, němečtí katolíci považovali za primární vyřešení národnostních problémů.  Snadno pochopíme, že turbulence provázené i leckterými negativními jevy zesílily zejména tehdy, ocitla-li se v krizi samotná demokracie, a to vinou snižující se důvěryhodnosti tradičních politických stran, neschopných řešit důležité problémy, přijmout rázná opatření a získat podporu obyvatelstva. V tom ostatně Šebek nalézá i poučení pro dnešek.

za boha

Jaroslav Šebek: Za Boha, národ, pořádek
Vydala Academia, Praha 2016, 462 s.
Hodnocení: 90 %



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Pro skupinu Flattus je Sunday Music Jam srdcovka!

flattus 200Skupina Flattus vystoupí na začátku září na akci Sunday Music Jam. Co plánují a jak se jim vede se dozvíte v tomto rozhovoru.

...

Hledat

Čtěte také...

Zlaté české ručičky stvořily repliku hodinářského skvostu

Muzeum-UNL-hodiny perexPan Pavel Pitelka z Ústí nad Labem nemá ruce ze zlata, ani se zlatem nikdy nepracoval, ale to nijak neubírá na jeho šikovnosti a zejména obří trpělivosti. Kdysi se mu zalíbily v jednom časopise krásné stolní hodiny a ro...


Literatura

Tenkrát v ráji – příběh, který vám zlomí srdce

raj 200Období druhé světové války stále inspiruje různé umělce ke zpracování. Josef Urban k nim určitě patří. Jistě jste už zaznamenali například film Habermannův mlýn nebo 7 dní hříchů, kde autorem knižní předlohy a ve druhém případě i scénáře je právě Josef...

Divadlo

Testosteron byl masakr

testosteron 200Městské divadlo Zlín na začátku své 73. sezóny přišlo s komedií polského autora Andrzeje Saramonowicze Testosteron, která má velké ambice stát se velmi oblíbeným titulem.

...

Film

Zahradnictví: Dezertér. Pohnutá atmosféra 50. let pod rouškou břitkého humoru

zahradnictviStrach, beznaděj, nejistota. Režisér Jan Hřebejk přichází s emotivně laděným koprodukčním dramatem z dob ponuré československé historie z let