Autora Jana A. Nováka není nutno mnohým čtenářům, zajímajících se o záhady, představovat. Jeho doposud vydaná dvacítka knih nasvědčuje, že okruh svých čtenářů si dávno získal. Kontrasty ověřených faktů s mýty, legendami a pověstmi doplňuje nedávnými událostmi. To jen na připomínku, že z historie se člověk nepoučil a opakuje chyby předků. Na čtenáři nechává, aby si udělal svůj názor, popustil uzdy fantazii a občas i decentně o něčem pomlčel.
Již v úvodu se uvádí, že každý chrám, i ten nejmenší kostelík na vsi, vypráví příběhy, stačí se dobře dívat a poslouchat. Protože zašifrované tajné vědomosti, původně určené jen těm „kteří vědí“, jsou nejen v architektuře, ale i ve výzdobě.
První kapitola je věnována pradávným svatým místům - rotundám a rozmístění českých menhirů v jejich blízkosti. Začínající křesťanské stavby se budovaly právě na takovýchto místech ze zřejmého důvodu - potlačit pohanství. U nejstaršího kostela sv. Klimenta v Levém Hradci, a nejen tam, to archeologický průzkum, potvrdil. Pozornost se věnuje i rotundě na hoře Říp, sama magnetová hora zvláštnostmi oplývá. Nedávno archeologové našli základy rotundy velkých rozměrů v podzemí starého Děkanství na Vyšehradě. Co to znamená?
Druhá kapitola je věnována svaté armádě, životu světců. Dozvídáme se, proč jsou svatí a jak s nimi souvisí alexandrijská Hypatie.
Kapitola třetí pod názvem Tajemství stavitelů obsahuje mnoho zajímavostí a záhad. Dočtete se třeba o tom, jak vlastně fungovala stavební huť a proč měla svá vlastní tajemství. Autor zde zmiňuje rovněž opata Sugera (1081-1155), který vlastně stavitelem nebyl. Pochopitelně, že se seznámíte s jednotlivými důležitými stavebníky, od Matyáše z Arrasu, Petra Parléře, Ignáce Dientzenhofera, Blažeje Santiniho Aichlera, až po Josefa Mockera. A proč se kostelu Panny Marie Sněžné na Novém městě pražském říká zakletý? I o tom se v knize dočtete.
Čtvrtá kapitola je zaměřena na záhady obrazů od dob románských (rotunda ve Znojmě i v Holubicích u Kralup), či záhadu hlav v Závisti nad Zbraslaví i jinde. Můžete rozvažovat, zda v Klášterci na Orlicí, v kostele Nejsvětější trojice, jsou postavy čertů nebo astronautů... Zobrazuje obraz na zdi kostela ve Chvojně nedaleko Konopiště sluneční soustavu? A co ukrývá kostelík ve vesničce Vitochov u Vírské přehradní nádrže? Jak na vás působí výzdoba kostela sv. Jakuba Většího v Libiši ze 13. století s množstvím žen i s pohanskou Sibyllou sedící ve společnosti římského císaře Augusta, tedy pohané v křesťanském kostele? A co ta podivná zelená hlava umístěná pod nohama sv. Prokopa ?
Nechybí zázraky, zjevení, duchové a strašidla, těm je věnována předposlední kapitola. Nelze pominout záhadnou abatyši Marii Elektu, která pocházela z Itálie a zemřela v roce 1663. Dnes sedí na židli v proskleném výklenku u sv. Benedikta na Hradčanech a její tělo je stále obestřeno záhadou.
Poslední kapitola již svým názvem, Chrámy na vodě a drahých kovech, předesílá, o čem bude řeč. Přenese nás na Ostrov sv. Kiliána, nahlédneme do jeskyně sv. Ivana, dozvíme se něco o pokladu jezuitů pod Karovým náměstím a vydáme se do Kutné Hory. Opět samé záhady a podivnosti.
Kniha je doplněna obrazovým materiálem a slovníkem výrazů.

Tajemství našich chrámů
Autor: Jan A. Novák
Žánr: populárně naučný
Nakladatelství: Alpress, s.r.o
Rok vydání: 2020
počet stran: 278
Hodnocení: 95 %
Alpress - Tajemství našich chrámů
| < Předchozí | Další > |
|---|





Temnější pražská klubová záležitost s příjemným vokálem změnila sestavu a přibrala do party další krásku. Malinko jsem vyzpovídala zpěvačku Lucii Bártovou a slíbila jí, že se konečně přijedu podívat na jejich koncert. Doufám, že někdy znovu za...
Roku 1760 uspořádali konšelé královského města Písku honosné oslavy tisíciletého výročí jeho založení, aniž tušili, že podlehli šalebné mystifikaci. Vycházeli totiž z autoritativní zmínky Václava Hájka z Libočan, učiněné v jeho Kronice české (1541). V...
Významné životné jubileum, 80 rokov, slaví dnes, 5. mája, popredný český výtvarník, akademický maliar Jiří Bouda. Stále je však výtvarníkom s nevyčerpateľnou energiou a tvorivou aktivitou a o grafiky ktorého je medzi zber...
Nesmrtelná opera Tosca, jedno z nejuváděnějších světových operních děl z pera Giacoma Pucciniho, byla v pátek 19. září první premiérou nové sezony Moravského divadla Olomouc. Celý příběh se odehrává roku 1800 v Římě v době napoleonských válek, které v něm ...
V jednom dni jsem zhlédl v kině dva filmy, což bylo ale v plánu. Vedle kvalitního českého filmu Rok vdovy jsem viděl i francouzský snímek Aznavour a líbilo se mi, jak je udělaný. Jednak že pojednává o velké osobnosti, jehož uměleckou tvor...