Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Nakladatelství Lidové noviny vydalo v ediční řadě Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska knihu Anny Kubíkové Eggenberkové - Z bankéřské lavice na knížecí stolec.

Knížecí rod Eggenberků zanechal v českých dějinách sice jen krátkou, ale ne bezvýznamnou stopu. Eggenberkové vládli nejen nad Českým Krumlovem a celým jeho obrovským panstvím, ale také jako jeden z mála aristokratických rodů  na území českého království se mohli pyšnit knížecím titulem. Nicméně činili tak toliko ve třech generacích; záhy vyhasli na nedostatek mužských následovníků, a jejich roli i majetek převzali Schwarzenberkové.

Eggenberkové patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody v rakouských i českých zemích. Do Čech přišli během třicetileté války v 17. století. Českokrumlovský zámek získal Jan Oldřich z Eggenberku v roce 1622 od císaře Ferdinanda II. za prokázané služby a finanční výpomoc. Jeho syn Jan Antonín I. z Eggenberku se účastnil roku 1638 diplomatické cesty do Vatikánu, při které papeže Urbana VIII. informoval o volbě nového římského císaře. K této cestě si dal zhotovit tzv. zlatý kočár, který je dnes součástí expozice zámku Český Krumlov. S českým prostředím se sžil až Antonínův syn Jan Kristián I. z Eggenberku, který si zvolil českokrumlovský zámek za své rezidenční sídlo. Proto se rozhodl, že nechá zámek barokně přestavět. Na jeho dvoře se dařilo umění, hudbě, divadlu, malířství i architektuře. Jelikož se ze svého sňatku s Marií Arnoštkou ze Schwarzenberku nedočkal žádného potomka a protože štýrská větev rodu rovněž vymřela na počátku 18. století, přešel veškerý rozsáhlý eggenberský majetek na jejich nejbližší příbuzné - na Schwarzenberky.

V jižních Čechách vlastnili řadu dalších panství jako Prachatice, Netolice, Vimperk, Chýnov, Orlík či Zvíkov. Od roku 1625 razili vlastní eggenberské mince. Eggenberkové, kteří pocházeli ze Štýrska, nosili ve stříbrném poli tři černé zlatě korunované havrany, držící v zobácích zlatou korunu. V roce 1598 byli povýšeni do říšského panského stavu a roku 1623 do knížecího stavu. Ani ne stoletou českou historií Eggenberků a jejich významným kulturním přínosem v epoše nastupujícího vrcholného baroka se zabývá kniha, jež kromě počátků a historie rodu obsahuje také kapitoly o eggenberských sídlech, kultuře a umění na jejich vévodském dvoře, eggenberských mincích a pečetích atd. Z obsahu knihy: Původ eggenberského rodu; Eggenberská sídla; Kultura a umění na eggenberských dvorech.

Anna Kubíková  je česká historička a archivářka. Vystudovala archivnictví na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Po absolutoriu nastoupila  jako archivářka do Státního oblastního archivu v Třeboni. Od roku 1973 pracuje ve státním okresním archivu v Českém Krumlově. Knižně vydala několik biografií. Zaměřuje se především na dějiny Jižních Čech.

Eggenberkové - Z bankéřské lavice na knížecí stolec. autor Anna Kubíková. Vydalo Nakladatelství Lidové noviny 2016, vázaná, 344 stran, bohatě ilustrováno (barevná příloha, mapy, rodokmeny).

www.nln.cz