Z několika desítek publikací, které vloni vydal Národní památkový ústav, jsou mnohé výsledkem a oficiálním výstupem vědeckovýzkumné činnosti této instituce. Věnují se širokému spektru témat a odrážejí tak šíři působnosti NPÚ i multidisciplinaritu oboru památková péče.
Přestože mezi výstupy vědeckovýzkumné činnosti patří například software, prototyp, ověřená technologie nebo také konference, workshop či výstava, jsou knihy obecně nejoblíbenější; jen v roce 2015 na ně NPÚ vynaložil přes 7 milionů korun. Fakta, poznatky a znalosti o kulturním dědictví dokážou totiž publikace šířit velmi příjemným způsobem.
Publikací, která tomuto popisu beze zbytku odpovídá, je například obrazová kniha Zámek s vůní benzínu autorů Miloše Hořejšího a Jiřího Křížka o vývoji motorismu na šlechtických sídlech od konce 19. století do roku 1945. Další výpravnou obrazovou publikací vydanou v loňském roce, je katalog Malované zbraně na státním zámku Konopiště autorů Stanislava Hrbatého a Petra Czajkowského, který představuje ucelený soubor malovaných zbrojí z fondů zámku včetně předmětů ze sbírky Vojenského historického ústavu v Praze.
Třetí loňskou reprezentativní obrazovou publikací NPÚ je Johannes Georg de Hamilton, malíř zvířat a lidí autorky Ludmily Ourodové-Hronkové. Malíř, který proslul bravurními olejomalbami s loveckými náměty a dokonale přesnými portréty koní a psů, pracoval od počátku 18. století na jihočeských zámcích Hluboká, Ohrada a Třeboň.
Další pozoruhodná publikace, nazvaná Krajinné památkové zóny autora Karla Kuči a kolektivu představuje poprvé všech 24 krajinných památkových zón České republiky z hlediska historického vývoje, dochovaných hodnot, zaniklých prvků a reálnosti jejich obnovy i jevů, které hodnoty území narušují.
Velmi záslužným dílem pro odborníky a instituce české i zahraniční je vydání třísvazkové publikace Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky autorů Pavla Hájka, Zuzany Hájkové, Petra Maška a kolektivu.
Neméně záslužný, i když zcela jiný typ výstupu představuje série pěti metodik Památky nás baví, v nichž se autorky Hana Havlůjová, Martina Indrová a kol. věnují potenciálu památek a historického prostředí při vzdělávacích programech využívaných pro různé typy učení a různé cílové skupiny. Národní památkový ústav provádí základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj v rámci své hlavní činnosti od roku 2009; do vědeckovýzkumných úkolů se aktivně zapojuje od roku 2010. Hlavním zdrojem financování vědeckých projektů a úkolů NPÚ jsou Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) a program institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO). Dalším významným poskytovatelem financí je Grantová agentura ČR.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Na flétnu hraje od čtyř let. Řadu let je sólistkou Virtuosi di Praga. S harfistkou Kateřinou Englichovou hraje v Duu SYRINX a s americkou varhanicí Dr. Kathleen Scheide v uskupení Due solisti. V současné době nejčastěji vystupuje flétnistka Žofie Vokálková, která je z...
Asi sotvakoho překvapí, že města jsou stará jako lidská civilizace samá (například od postavení první sídelní vrstvy takového Jericha nás dělí více než deset tisíc let!) a nejčastěji je nalezneme v prostoru Blízkého východu či...
Na Malostranském Úvoze, v nenápadné, nevelké galerii Josefa Sudka můžete vidět několik fotografií z díla mimořádného, avšak nedoceněného umělce Miroslava Jodase (1932 – 2013). Výběr fotografií na výstavě je sice malou, ale přesto názornou ukázkou...
Na počest spisovatele Vladislava Vančury, kterého před sedmdesáti lety popravili nacisti, byly uskutečněny Vančurovské dny 2012 konané v pražské Zbraslavi.
Hřejivý film Julie von Heinz ukazuje cestu Ruth (Lena Dunham) a jejího otce (Stephen Fry) do devadesátkového Polska, která vede k objevu nečekaných pokladů.