Muž, který se uměl dívat

Muž, který se uměl dívat

jodas perexNa Malostranském Úvoze, v nenápadné, nevelké galerii Josefa Sudka můžete vidět několik fotografií z díla mimořádného, avšak nedoceněného umělce Miroslava Jodase (1932 – 2013). Výběr fotografií na výstavě je sice malou, ale přesto názornou ukázkou jeho tvorby. Z obsáhlého fotografova díla byl výběr této komorní kolekce prací jistě obtížnou, ale přesto se kurátorovi výstavy podařilo představit jeho tvorbu se vším, co pro ni bylo typické.  

 

 

Fotograf Miroslav Jodas (1932 – 2013) ve svých dvaceti letech propadl kouzlu objektivu a z nadšeného amatéra se brzy vypracoval na vynikajícího fotografa. Jeho tvorba obsahuje především větší celky sjednocené tematicky (jen namátkou např. Cirkus, Tváře, Lidé a ulice, Kameny aj.). Začátkem 60. let se z něj stává skutečný profesionál, který publikuje, spoluvytváří knížky a portrétuje mnoho významných osobností. Kromě osobitých portrétů výtvarníků a divadelní fotografii nelze opominout jeho portréty jazzových osobností, které jsou z jeho díla nejznámější a nejslavnější. Mají nejenom dokumentární, ale především uměleckou a emocionální hodnotu, ostatně jako celé jeho dílo.

Jodas fotografoval klasicky, černobíle a tak dodával svým fotografiím ještě další, citový rozměr a poetiku, které vnímavému divákovi otevírají utajené nebo nenápadné další roviny reality. Dá se říci, že jeho práce mají takovou sílu výrazu hlavně proto, že jsou úsporné, až minimalistické, bez okázalých a nápadných efektů, zato soustředěné na detail. Jejich vnitřní dynamika tak má maximální prostor, na kterém může vykreslit drama, příběh nebo emoci.  

jodas1

Fotograf byl mistrem intuitativní kompozice. Ta jeho má zvláštní, originální rytmus a charakter, který je pro znalce jeho díla nezaměnitelný. Jak lze na výstavě dobře poznat, Jodas se uměl dívat a viděl námět i tam, kde by se jiný s nezájmem odvrátil. Třeba jeho kompozice z odpadků - pomačkaných krabiček od cigaret nebo plechovek jsou krásné. A nejenom to. Byl to také poctivý a zkušený mistr fotografického řemesla, jakých bylo vždy opravdu hodně málo. To, co dokázal se svými snímky pod zvětšovákem, je umění, které je výsledkem nejenom talentu, ale především technicky brilantní, trpělivé, přesné a poctivé práce, kterou dříve, a natož dnes, málokdo ovládá. Díky této poctivosti a pečlivosti jsou jeho fotografie vždy maximálně působivé, dotažené do detailu a technicky brilantní.

Měla jsem tu čest znát Miroslava Jodase osobně a vzpomínám zejména na jednu jeho neocenitelnou a mezi kolegy fotografy ojedinělou vlastnost: Každému, kdo měl zájem, rád, trpělivě a shovívavě pomohl, poradil, nezištně prozradil všechny technické fígle a vyjevil a ukázal všechny finesy a triky práce s fotoaparátem a v temné komoře. (I já mám ještě někde založený vyhlášený recept na výrobu jeho „domácí“ vývojky.)  

jodas2

Za několik desetiletí s fotoaparátem vytvořil fotograf Miroslav Jodas rozsáhlé, všestranné a zatím ještě ne zcela doceněné svědectví své doby. Malý kousek jeho umění můžete až do 20. dubna vidět na výstavě se skromným a prostým názvem Fotografie.

Běžte se podívat – pro potěšení, pro připomenutí minulých časů anebo pro inspiraci estetikou,viděnou i v tom nejobyčejnějším detailu.  

Miroslav Jodas: Fotografie
Kurátor výstavy: Jan Mlčoch

 jodas galerie

Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1  
Výstava trvá do 20. dubna 2014  

Foto: Miroslav Jodas (z archivu autorky)

http://www.upm.cz/index.php?language=cz&

( 0 hlasů )

 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Thomas V: „Díky trance music jsem poznal lidi, na které nechci nikdy v životě zapomenout“

thomas 20015. srpna budou účastníci Summerparty svědky hned několika premiér. Na parníku Tyrš se totiž v ten večer představí  tři DJs, z nichž dva budou před větším publikem hrát vůbec poprvé. Nejzkušenější z nich, ostravský BluEye, už letos Tyrše svým vystou...

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Soňa Patúcová a jej obrazy krajín a morí

200vytV kultúrnom centre Dunaj v Bratislave otvorili 6. novembra autorskú výstavu krajín „Niečo medzi tým“ študentky univerzity výtvarného umenia Soni Patúcovej, ktorá sa maľbe venuje od malička. Ako uviedla, talent po rodičoch nezdedila, robili si z nej vtip...


Literatura

Mýty 11: Válka a střepy

Myty11 perexV dubnu nám nakladatelství Crew v tandemu s Netopejrem přineslo už jedenáctý díl pohádkové komiksové série Mýty. Název Válka a střepy dává dostatečně najevo, co vše nás čeká a nemine. Ale v podání osvědčeného dua Willingham a Buckingham se nám ...

Divadlo

Touha po ženichovi jako nejlepší cesta do pekel

hratky s certemNedílnou součástí Mikulášovy družiny jsou čerti. Proto není divu, že pár dní před tím, než řinčení pekelných řetězů rozezvučí ulice, uvedlo Městské divadlo Zlín pohádku z pera Jana Drdy Hrátky s čertem

Film

NEBEZPEČNÁ METODA pohledem muže a ženy
ImageDva redaktoři, dva pohledy na jeden film. Netradičně našim čtenářům přinášíme dvojí pohled na nový film Nebezpečná metoda, který vstoupí do kin 26. ledna 2012.
...