Středověk v nás

Středověk v nás

stredo200Martin Nodl (narozen 1968) je odborník přes středověké české dějiny, zabýval se dobou Karla IV. čí Dekretem kutnohorským. V své nejnovější knize STŘEDOVĚK V NÁS se zamýšlí nad tím, jak zdánlivá modernita našeho věku má - aniž si to uvědomujeme či připouštíme - hluboké kořeny tkvící v dávné minulosti.

 

 

V deseti kapitolách se dotýká nejrůznějších aspektů života před šesti či sedmi sty lety, aby čtenáře překvapil zjištěním, že navzdory odlišné mentalitě, vyznávaným hodnotám i náboženskému ukotvení každodennosti se přes propast času otevírají podivuhodné spojnice vedoucí k dnešku. Ukazuje zejména, že zejména sociální problémy, s nimiž se neumíme pořádně vyrovnat ani dnes, řešila evropská společnost už tehdy - a zápolila s obdobnými potížemi.

Hned v úvodu Nodl píše, že středověký člověk by si v našem světě připadal naprosto cize, protože neexistuje, s výjimkou kostelů, téměř nic, co znal, zejména podoba krajiny, pokryté pásy betonu a asfaltu, zadrátované a zaplněné prapodivnými vynálezy, se zcela změnila. Dále píše, že středověká městská civilizace nekladla na příchozí cizince tak silné asimilační nároky: "Lidé si uchovávali svoji vlastní kulturu, aniž by je kdokoli (vyjma vztahu k židovským přistěhovalcům a romským kočovníkům) považoval za nebezpečné pro původní většinovou společnost." Podotýkám, že přihodit lze ještě muslimy, kteří byli vnímáni jako nepřítel ještě děsivější, protože křesťanská Evropa s nimi již po několik století válčila - a největší střety teprve měly přijít.

stredo7

 

Nejprve se Nodl obrací k otázce dětství ve středověku. Měly tehdejší děti vůbec nějaké dětství nebo byly považovány za "malé dospělé"? V obci historiků existují protichůdné postoje. Jedni jsou přesvědčeni, že dětství téměř neexistovalo, zatímco jiní díky nálezům předmětů, které lze označit za hračky, zastávají názor opačný. Prozkoumanější je prostředí nejvyšší aristokracie, vladařské kruhy: někteří panovníci (Václav II., Karel IV.) si z dětského věku odnesli stresující, traumatizující zážitky, když byli svévolně vězněni, odtrženi od matky, mnohé poznamenaly dětské sňatky provázené sexuální symbolikou.

Poté nahlíží pod pokličku plynutí času, zabývá se procesem stárnutí i osamělosti ve stáří. Povědomí o tom, kolika let se člověk vlastně dožil, bylo ve středověku velice chabé, mnohdy jen nepřesně odhadováno. Lidé - zvláště pak ti spojení se zemědělstvím - vnímali čas jakoby zacykleně, od jara do dalšího jara a sotva byli schopni lineárního náhledu. Lidskému stáří byla na jedné straně přisuzována moudrost, ale současně bylo zpodobňováno jako něco esteticky ohavného. Stačí se zahledět na početné doklady z výtvarného umění. Na rozdíl od dneška však převládaly vícegenerační rodiny - pokud děti přežívaly své rodiče, očekávalo se, že se o ně budou v nemohoucím stáří starat hlavně ony.

V dalších kapitolách se Nodl rozepisuje o manželství, o nemocných a milosrdenství, o zacházení s penězi, ale také o dávných restitucích, které byly řešeny v Kutné Hoře - přesně podle pořekadla, že člověk je jednou nahoře, podruhé dole jak po pověstném mole štěstěny (na snímku). Ovšem dočteme se rovněž o vzedmutí nacionalistických vášní protiněmeckých (slovo "Němec" vlastně označuje člověka jazykově němého, protože se nedorozumí se svým českým okolím) lze přesvědčit už u takzvaného Dalimila, o národnostních střetech na pražské univerzitě později nazvané Karlovou, které vyvrcholily již zmíněným Dekretem kutnohorským (na snímku).

stredo9

 

Mezi čtenářsky přitažlivé budou určitě patřit i poslední stati. Jedna je věnovaná pivu, vínu, krčmářům i právu várečnému (netušíte-li, co to je, určitě v knize nabíráte povznášející informace). Též se dočteme o posledních věcech člověka, o strachu ze smrti i muk pekelných (kdy si může být jist, že si je nezaslouží?). Ale také zaujme kapitola o pohádkových příbězích v dobách, kdy ještě nebyly vnímány jako pohádky (v novověkém smyslu slova) - často se sice využívaly zápletky dnes vnímané jako pohádkové, avšak zasazené do konstrukce podobenství, exempel a vůbec nabádavých poučení. To jsou ostatně rysy, které si i pozdější pohádky uchovaly.

Středověk v nás, proložená množstvím černobílých ilustrací, nijak netají svou řekněme úlomkovitost, pramenící z toho, že původně byly shrnuté texty, leckdy i nyní přepracované, zveřejněny v časopisech či sbornícich, které sotva spatříme na prodejních pultech. A tím pádem lze vysvětlit občasné matoucí drobnosti. Očekával bych třeba, že zahraniční díla, jsou-li přeložena do češtiny, budou opatřena českým titulem, pod nímž vyšla. Nicméně není tak tomu: hned v první "dětské kapitole" padne zmínka o francouzské knize Dítě a rodinný život za starého režimu, ačkoli v českém překladu nikdy nevyšla, zatímco další publikace zmíněná toliko v originálním znění Montaillou, village occitan de 1294 à 1324 je naopak v tuzemštině dostupná.


Martin Nodl: Středověk v nás
Vydalo Argo, Praha 2015, 312 stran.
Hodnocení: 80%

http://www.argo.cz/knihy/175460/stredovek-v-nas/

Foto: kniha


 

Přihlášení



Soutěže

Umělkyně světových parametrů mají kromě talentu vždy něco navíc

Mám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – mají ještě něco navíc. Kromě talentu, půvabu a kouzla osobnosti disponují schopností zaujmout ve více směrech.

Herečka Bára Lukešová v rozhovoru o svém otci a pražské výstavě jeho filmové tvorby

Výběr z realizovaných i nerealizovaných návrhů filmového architekta Rudolfa Lukeše (1923 – 1976) přinese výstava v galerii Lucerna. Očekávaná expozice nazvaná „Rudolf Lukeš – Filmové návrhy“ bude otevřena od 5. října a potrvá do 9. listopadu. O připravované výstavě je i rozhovor s dcerou tohoto filmového kumštýře, divadelní, filmovou a televizní herečkou Bárou Lukešovou.

Rozhovor

Fotograf Ondřej Prosický: „Nebaví mě zpracovávat fotografie, nejraději bych byl pořád venku a fotografoval.“

prosicky 200Tentokrát nám k rozhovoru kývl fotograf Ondřej Prosický, jehož fotografie můžete znát například z časopisu Koktejl či Příroda. Jaká zvířata rád fotí, kolik si bere s sebou vybavení a co se děje na jeho workshopech?

...

Hledat

Videorecenze knih

Příhody telátka potěší malé poplety i rodiče

Ve vydavatelství Radioservis vyšla audiokniha Příhody telátka poplety určená pro malé děti, ale určitě pobaví a potěší i dospělé.
Radiotéka

Čtěte také...

Otevři zahradu rajskou - Benediktini v srdci Evropy 800 – 1300


Benediktini 200Cílem výstavního projektu je představit v co největší šíři duchovní a materiální kulturu raně a vrcholně středověkých benediktinských klášterů ve střední Evropě a současně vyzdvihnout roli, kterou sehrál tento řád v christianizac...

Z archivu...


Literatura

Když se podělá pohodovej kšeft

lars perexŘíkají mu Lars a možná byste chtěli vědět, co je vlastně zač. Hrdina týhle detektivky není žádnej anděl, i když svýho času nosil uniformu. Nosil ji vlastně jenom proto, že se snažil zavděčit tátovi. Policejní legendě, která si mě neuměla představit ...

Divadlo

Hadry, kosti kůže. Miroslav Hanuš exceluje v roli Wericha

hadry perexVila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěho...

Film

Karlovy Vary: lze odmítnout pozvání na slavnost?

KVIFFlogo1Na letošním karlovarském filmovém festivalu bude uvedena řada digitálně restaurovaných filmů, mezi nimi i české podobenství Jana Němce O SLAVNOSTI A HOSTECH. Diváky naprosto přehlížený, ovšem odbornou veřejnosti velebený snímek, v němž se nacházely ...