Vánoční balíček pro ústecké muzeum obsahoval vojenskou bundu

Vánoční balíček pro ústecké muzeum obsahoval vojenskou bundu

Bunda perexKdyž před Vánoci dorazil do muzea v Ústí nad Labem balíček z USA, jehož odesílatelem byl Christofer Hornig, nebyli muzejníci až tak překvapení, protože se jedná o syna vědců Lilli a Dona Hornigových. K vysvětlení vazby na ústecké muzeum je nutno vrátit se do minulosti. 


Do doby, kdy se americký fotograf Paule Saviano začal zabývat uměleckým projektem SHŮRY, jímž chtěl připomenout bombardováni za II. světové války. Zaměřil se nejen na Ústí nad Labem, ale hlavně na Hirošimu a Nagasaki, zničené atomovými bombami. Seznámil se při tom s mnoha lidmi, a také s paní Lilli Hornigovou, která se na výzkumu atomové bomby podílela. Když poslouchal její vyprávění o dětství, zdálo se mu, že asi žila i v Ústí nad Labem a nenechal si to pro sebe. Upozornil na to ústecké muzeum, se kterým spolupracoval, a to dohledalo, že Lilli se zde opravdu, pod dívčím jménem Schwenk, v roce 1921 narodila.

Bunda 1

Její otec, který byl pražským rodákem, žil převážně ve Vídni, matka pocházela z Litvy, ale dětství prožila v Polsku. Oba pocházeli ze židovské komunity. Seznámili se při studiu (on byl chemik, ona lékařka), vzali se v roce 1914 a žili v Berlíně. Do Ústí n. L. se přestěhovali po lukrativní nabídce na výzkum barev z Rakouského spolku pro chemickou a hutní výrobu. Po roce 1918 si ponechávají rakouské občanství a v roce 1929 se, kvůli práci, vracejí do Berlína. To bylo Lilli osm let a na Ústí jí zůstalÿ jen mlhavé vzpomínky. V roce 1933 utíkají rodiče před nacisty do USA.

Lilli absolvuje studium chemie na Harvardu, vdá se, a když manžel je povolán v roce 1944 na utajovaný projekt Manhattan, odchází s ním na přísně střeženou vojenskou základnu. Prosadila si, že také ona byla zahrnuta do výzkumu atomové bomby. Nejprve pracovala s plutoniem, pak přešla, z důvodu nebezpečí ozáření, na výbušné systémy. První zkušební bomba měla chemické výbušniny podle jejího výzkumu, celý systém řízení výbuchu byl navržen jejím manželem, který, jako poslední před odpálením, provedl závěrečnou kontrolu. V poušti Los Alamos v Novém Mexiku byla provedena zkouška, kterou sledovala Lilli ve 200 km vzdálených horách. Byla, stejně jako další, ohromena ničivou silou a podepsala petici vědců určenou prezidentu USA, aby bomba sloužila jen demonstrativně, mimo lidská obydlí. Marně.

Bunda

Bunda, kterou měla na sobě Lilli Hornigová v den první zkoušky atomového výbuchu

Po válce se vrátila s manželem do civilního života, narodily se jim čtyři děti. Muž se stal vědeckým poradcem nejprve u prezidenta Kennedyho, po jeho smrti radil Johnsonovi. Lilli se stala vedoucí katedry chemie na Trinity College, stará se o početnou rodinu a stává se i průkopnicí rovnoprávnosti žen. Její muž zemřel v roce 2013, Lilli v roce 2017. Do svého rodného města se nikdy nevrátila. V Masarykově ulici číslo 1603/7, kde se narodila, je umístěna na její počest pamětní deska.

Z Československa se na vývoji atomové zbraně podíleli fyzik Georg Placzek z Brna a paní Lilli Hornigová. Ačkoliv tady ve městě nezanechala velkou stopu, právem na ni vzpomínáme, protože byla přesvědčena, že svou prací také bojuje proti nacismu.

V ústeckém muzeu je vystavena vojenská bunda z roku 1941, která ji v poušti chránila před nočním chladem a kterou její syn muzeu k Vánocům daroval. Připomíná tak dalším generacím výjimečnou ženu, která se zasazovala o emancipaci žen i ve vědě.

Prameny: ústecké muzeum
Foto: ústecké muzeum a autorka
www.muzeumusti.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Dita Pecháčková: „Mám v hlavě další kuchařku.“

kucharka dita pechackova 200Loni jsem měla možnost recenzovat kuchařku Deník Dity P., ze které dodnes čerpám inspiraci při mém kuchtění. Nedalo mi to a musela jsem se Dity zeptat na pár věcí. I přes její velkou vytíženost nak...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Čtěte také...

Jak se u nás podvádělo

Jak se podvadelo perexPardubická univerzita (respektive její filozofická fakulta) čas od času vydá zajímavou knížku, která potěší i laiky. Mezi takové patří i sborník JAK SE U NÁS PODVÁDĚLO: ZA MONRACHIE I ZA REPUBLIKY. Jak často bývá v tako...

Z archivu...


Literatura

Lužanská mše Valji Stýblové

Luzanska mse 200Ty čtyři svazky mi ležely na nočním stolku mnohem déle, než tomu bývá u jiných knížek. Ne snad proto, že bych se bála kvality, naopak. Autorka Valja Stýblová byla jasnou zárukou příjemného čtení. Šlo o čas a pohodu. Cít...

Divadlo

Když kamarádi už nejsou, co bývali

fuk 200Divadlo pod Palmovkou opět hraje po rekonstrukci ve svých prostorech. Jednou z premiér aktuální sezóny je i hra nizozemské autorky Marie Goos, která poukazuje na to, že časy a lidi se mění, i když byli skálopevně přesvěd...

Film

Hlásí se zvláštní jednotka - Památkáři

pamatkari1 uvodkaFilm o závěrečné části druhé světové války, o které vás v dějepise zřejmě neučili. Pátý film George Clooneyho, při kterém zasedl na režisérskou židli, ale stihl si v něm i zahrát. Takže: „Kdo zařídí, aby socha Davida pořád stála a Mona...