Bydlení chudých, slaďování pracovního a osobního života žen… Osobnosti české političky, novinářky a ženské aktivistky Františky Plamínkové, popravené nacisty, se věnovala přednáška spolupracovnice sekce regionálních dějin Klubu společenských věd Evy Bartůnkové.
Františka Plamínková se narodila v Praze 5. února 1875, dětství prožila u Karlova náměstí. V dospělosti psala, učila, byla aktivní političkou, členkou České strany národně sociální. Coby pražská zastupitelka a senátorka zvedala sociální témata, vyznačovala se silným sociálním cítěním.
V roce 1919 a 1923 byla zvolena do pražského zastupitelstva. V letech 1925 až 1939 byla senátorkou. Usilovala o slaďování pracovního a rodinného života žen, přispěla ke zrušení celibátu učitelek. Byla členkou Spolku českých učitelek a zakladatelkou Ženského klubu českého a Výboru pro volební právo žen. Pracovala v sociálních a humanitárních spolcích.
Zabývala se mimo jiné těmito tématy: bydlení chudých, stejné pracovní podmínky mužů a žen, Ženské domovy na Smíchově, pomoc zaměstnaným matkám, důstojné podmínky pro porodní asistentky. Za nacismu byla dvakrát zatčena, poprvé 1. září 1939 (propuštěna 9. října 1939), druhé zatčení ji stálo život. Nacisté ji popravili 30. června 1942 na pražské Kobyliské střelnici.
Osud obdobný s Jožkou Jabůrkovou
Stihl ji podobný osud jako Jožku Jabůrkovou, komunistickou novinářku a političku. Obě byly aktivní političky, obě se postavily proti nacismu a obě to zaplatily životem (život Jabůrkové vyhasl 31. července 1942 v koncentračním táboře Ravensbrück).
Bartůnková zmínila rozdíly mezi oběma političkami: Jabůrková byla pro systémovou změnu, Plamínková dávala přednost charitě. Na skutečnost, že na 14 lidí připadal jeden chudý, reagovala Plamínková tak, že „to by bylo, aby 14 lidí neuživilo jednoho chudého“. Jabůrková kontrovala, že nejde házet různé lidi do stejného pytle. Kdysi řekla: „Nechceme milodary pro naše děti, chceme práci pro jejich rodiče.“
Obě ženy měly svoji úlohu v historii, uvedla Bartůňková v rámci přednášky zorganizované Komisí žen KSČM. Poslankyně Soňa Marková (KSČM) řekla, že zvedat témata rovnoprávnosti žen a mužů bylo v té době avantgardou. O rovnost se usiluje dodnes.
Jméno Plamínkové dodnes nese ulice Plamínkové na Pankráci v Praze 4 a Základní škola Františky Plamínkové s rozšířenou výukou jazyků (Plamínková měla mezinárodní rozměr, měla talent na jazyky, bravurně ovládala třeba francouzštinu) v ulici Františka Křižíka (kdysi Františky Plamínkové) v Praze 7. Pamětní desky s jejím jménem jsou na Senátu a na Staroměstském náměstí.
Foto: Zákupák / Wikipedia
| < Předchozí | Další > |
|---|
Milí čtenáři, s prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár muzeí. Nebudou chybět ani tipy na ...
.jpg)
Nakladatelství Dauphin přichází s další žhavou novinkou, která má velký potenciál stát se „bestsellerem“, a sice knihou od Aleny Gajduškové a Aleny Scheinostové Vánoce našich babiček. Alena Gajdušková je již autorkou velice úspěšnýc...
V prostorách Jízdárny Pražského hradu můžete ještě do 13. září letošního roku navštívit multimediální výstavu Alfons Mucha eMotion. Na digitálních obřích projekcí výtvarných děl za doprovodu dobové i současné hudby ožívají modelky z Muchových plakát...
Brněnská rodačka Kateřina Tučková, autorka románů Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně a dalších, je v současné době jednou z nejlepších a nejprodávanějších českých spisovatelek. Na její poslední román s názvem Bílá Voda čekali čtenáři celýc...
Film Osobní strážce (1992) nás už dobrých dvacet let seznamuje se zákulisím showbyznysu. Zpěvačka Rachel je zde na vrcholku kariéry, a i když se v její práci točí spousta peněz, má své osobní problémy a velmi své...
