Už jsem si zvykla, že ústečtí muzejníci vždy při zahájení výstavy připraví nějaké lahůdky. U otevření výstavy Po stopách Karla Maye se s tím dalo i počítat, protože tato osoba je s městem spojena a takovou příležitost si nemohli muzejníci nechat ujít.
Docela se dalo předvídat, že jako mravenci (mimochodem právě otevřená výstava Společenský život hmyzu také stojí za zhlédnutí a dětem se bude líbit) hledali nejen ve svém depozitáři, u svých partnerů a u dalších zdrojů, aby přiblížili návštěvníkům co nejvíce zajímavostí vztahujících se k životu a knihám Karla Maye. A že si na tom dali záležet je vidět nejen na výstavě, ale také na tom, že pro vernisáž byl zvolen Císařský sál, tedy nejkrásnější místnost v muzeu, která se neotvírá běžně.

Podle připravené techniky bylo zřejmé, že bude úvodní přednáška spojená s promítáním diapozitivů o místech, kde Karel May v Ústí nad Labem působil. Návštěvníci tak mohli vidět i dům (kupodivu stále stojí), kde se vydával časopis Schacht und Hütte, jehož majitel poskytl Karlu Mayovi práci. Došlo i na přednášku o výrobě piva v cimrmanovském ladění, ale nepřednášel to Viktor Cibich, jehož hlavu znají pivaři z etikety po celém světě. Kdyby věděl, kolik zahraničních firem ho dnes napodobuje, nemusel by už nikdy pracovat na dráze.
Pak důstojným krokem vešel pán v černém, který někoho připomínal. Sám Karel May, po 145 letech od své první návštěvy města, stanul u mikrofonu. Trochu v těle sice přibral, ale překvapil výbornou češtinou, takže hostům z jeho vlastního německého muzea, v Radebeulu u Drážďan, se musela jeho slova překládat. Překvapením bylo i téma, na které hovořil. Očekávala jsem, že bude vyprávět o pěstování tabáku na své farmě v Brazílii, jak to vyprávěl při svém zatčení ve Valkeřicích u Zubrnic, než ho usvědčila policejní fotografie, ale asi se v tom vězení opravdu napravil.

Při jeho projevu si špitali, uschováni za pianem, indiáni. Původně jsem si myslela, že se přišli podívat na své stvořitele z výstavy Indiáni severní Ameriky (mimochodem také velmi zdařilá), ale když se obrátili k publiku, spatřili jsme hlavní postavy z filmů o Vinnetouovi a Old Shatterhandovi, doprovázené kmenovým náčelníkem Inčučunou. Navíc také tento divadelní spolek z Horních Počernic uvedl ukázku ze svého připravovaného představení (uskuteční se 16. 6.), „sbratření“ krví stvrzené a krev tam byla. Vždyť přátelství, čest a pravda byly hodnoty, které si z knih a později i z filmů lidé odnášeli do svého života i ve svých srdcích.
Jeden z kostýmů byl později slavnostně uložen na výstavě. Pokud si ho prohlédnete, tak vězte, že herci si sami vyráběli několik měsíců naprosto přesné repliky korálkových ozdob, a korálků tam je hodně přes tisíc.

Teprve pak se, za hudebního doprovodu ústřední melodie z filmu, otevřela výstava, kde bylo a je na co se dívat.
Koncepce dělí výstavu na několik ucelených částí. Návštěvník si nejprve prohlédne indiánskou sekci, kde si děti mohou vyzkoušet plížení a dospělí si zatím mohou v klidu prohlížet staré knihy Karla Maye, původní předměty indiánů z pražského Náprstkova muzea, v rohu se tyčícího, ohromného sápajícího se medvěda, který přicestoval z Liberce a mnoho dalších zajímavostí.

Další část je věnována filmům s "máyovskou" tématikou. Ve vitríně je i velké množství památek na postavy z filmů, které sbírali a uchovali fanouškové.
Poslední místnost je věnována hlavně dětem a „máyovkám“ vydaným u nás.

Myslím si, že by tvůrci výstavy mohli být spokojeni, ale úplně nebyli (to nejsou nikdy). K úplné spokojenosti jim totiž chybí jedna vzácná relikvie z doby působení Karla Maye v Ústí nad Labem. A to je původní časopis Schacht und Hütte, kterého se dochovalo jen pár kusů a originál si každý pečlivě chrání. Návštěvníci o ten časopis nejsou však úplně ochuzeni, uvidí fotokopii, aby si mohli udělat alespoň představu o časopisu dávné minulosti.
Je to prostě zdařilá výstava, která připomíná těm starším dobu jejich mládí, ale která má co říci i mládeži. A je škoda si ji neprohlédnout.

| < Předchozí | Další > |
|---|





I když je synem slavného zpěváka Pavla Nováka a navíc jde v jeho šlépějích, své postavení hned v několika oblastech si vybudoval jen díky svému talentu a pracovitosti. Nevěnoval se vždy jen muzice, ale nakonec se v ní zase našel. Pr...
Svatojánskou slavností se v plzeňské mateřské škole Božkov rozloučili s předškoláky. Zároveň přivítali léto. Na děti čekalo několik dílniček: upletly věnec ze sedmero kouzelného kvítí, nazdobily skleničky na třezalkový olej, který si společn...
Francie, Sýrie či třeba Maroko… Do 9. února trvá výstava obrazů dnes třiaosmdesátiletého Alexe Zupky Zážitky odjinud. Instalovaná je v Café Alternatif (Mezibranská 21, Praha 1).
Městské divadlo Zlín na začátku své 73. sezóny přišlo s komedií polského autora Andrzeje Saramonowicze Testosteron, která má velké ambice stát se velmi oblíbeným titulem.
Švadlena Ana před mnoha lety ztratila svého prvorozeného syna. Prý umřel krátce poté, co se narodil. Ana tomuhle tvrzení uvěřila, protože neměla důvod nevěřit. Když se však objevilo několik náznaků, že by její chlapeček mohl být naživu, nezávahala...