Nakladatelství Academia vydala ve své edici Historie další knihu, která přináší vhled do historie naší země, tentokrát z vnějšího úhlu pohledu – zabývá se předsudky a stereotypy, které o Češích v zahraničních kruzích kolovaly. Jak nás viděli naši sousedé a jak to ovlivnilo dějinné události?
Letos už jsme z edice Historie uváděli například knihu Česká paměť (http://kultura21.cz/historie/12330-academia-ceska-pamet-radka-sustrova-luba-hedlova), která se zabývá českou kolektivní pamětí a co jí formovalo. Tentokrát máme možnost seznámit se se stereotypy, které se objevovaly v německy a anglicky hovořících státech.
Eva Hahnová hovoří o utváření mentálních map – tedy map, jak - v tomto případě středoevropský - prostor vnímají ostatní státy a asi vás nepřekvapí, že ve většině případů se mentální mapy výrazně lidí od klasického geografického uspořádání.
Území Čechů, potažmo Čechoslováků, bylo především v první půlce dvacátého století vnímáno jako německý klín, který narušuje jednotu německého národa. Například Praha byla považována za německé město, jelikož se na jejím budování podíleli právě Němci. Autorka zde nastiňuje teorii německé kulturní půdy – stačí, aby na určitém místě žilo několik německých občanů, a už je považováno za německé území.
Negativní stereotypy během 20. století u ostatních národů vyvolávaly například i válečné konflikty husitů, které Čechy stavěly do pozice „krvelačných barbarů“. Pozitivně navenek zas bylo vnímáno Československo po první světové válce, které dle ostatních jako jediné zvládlo vybudovat dobře fungující demokracii a mělo být vzorem pro další nově vzniklé státy.
„Stereotypy zastiňují skutečnost, že žádný národ neuvažuje či nejedná jednotně a nevykazuje kolektivní vlastnosti. Výroky o státech, reprezentovanými vládami a jejich rozhodnutími, bývají směšovány s výroky o národech a skutečnost, že každý národ je společenstvím různorodých lidských bytostí, bývá opomíjena.“
V publikaci se dozvíte mnoho dalšího a překvapujícího. Plusem jsou citace původních textů, které byly během dvacátého století vydány a které nezkresleně podávají svědectví o neklidu a stereotypech běžně se objevujících.
Autorka ve své knize také poukazuje na to, jak mnoho autorů literatury faktu předkládá převzaté stereotypy jiných autorů, aniž by sami měli svou empirickou zkušenost nebo snad danou oblast dlouhodobě vědecky zkoumali. Z jejího pozorování vychází, že to jsou sami historici, kdo překrucuje pravdu nejvíce.
Dlouhé stíny předsudků - Německé a anglické stereotypy o Češích v dějinách 20. století
Autor: Eva Hahnová
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Academia
Rok vydání: 2015
Počet stran: 488
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: www.academia.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Básnířka Sylva Lauerová se před časem spojila s fotografem Tomášem Pickou, aby spolu s ním a jeho fotografiemi zachycujícími nevšední okamžiky baletních vystoupení žáků Taneční konzervatoře Brno – p.o. , realizovala projekt s názvem...
Jiří A. Svoboda, odborník přes paleontologii a pravěk lidstva, již potřetí nahlíží pod příkrov dávných věků, aby dnešnímu čtenáři, jak a v jakém duchovním obzoru žili naši dávní předchůdci. Nejprve sepsal mimořádně poučené Počátky umění, poté následovali ...
V nakladatelství Pointa vyšla kniha Šárce Medkové, kterou někteří mohou znát z jejího blogu na iDnes.cz. V Cestě do blikajícího pekla přináší velmi osobní zpověď.
Pátý ročník festivalu Věčná naděje uzavře svou podzimní část 28. listopadu inscenací “…a bolelo nebe” v pražském Divadle Minor. Dismanův rozhlasový dětský soubor uvede literárně-hudební pásmo přibližující obrazy ze života dětí internova...
Českým filmovým pohádkám neodzvonilo! Princezna zakletá v čase dvaatřicetiletého režiséra Petra Kubíka je toho jasným důkazem. Řadí se k tomu nejlepšímu, co současná domácí tvorba může nabídnout. Co je však podstatn...