Místo bolesti a utrpení - cikánský tábor Lety

Místo bolesti a utrpení - cikánský tábor Lety

altV těchto dnech, kdy slavíme výročí konce druhé světové války, bychom si měli též vzpomenout na milióny obětí, které zahubila nacistická ideologie a její vykonavatelé. Vedle Židů  byli perzekuováni a likvidováni i cikáni (pozn. v článku užívám dobové označení cikáni, moderní etnonymum Romové by bylo historicky zavádějící). Jedním z míst spjatých s porrajmos (= holocaustem) Romů byl koncentrační tábor v Letech.

Nedávno jsem měla možnost kulturní památku Pietní území Lety navštívit a vyslechnout si i několik přednášek o holocaustu Romů a o historii letského tábora, která není dle mého názoru mezi českou veřejností stále příliš známa, což mě vedlo k sepsání tohoto článku.

Počátek tábora byl spojený s vládním nařízením z roku 1938, které vyhlásilo zakládání pracovních útvarů k zařazování nezaměstnaných, jenž poté vykonávali veřejně prospěšné práce, např. stavby silnic. Pro jeden z těchto útvarů byl v roce 1939  na pastvinách u rybníku Lipeš nedaleko obce Lety vystavěn tábor, který se skládal z dřevěného kuchyňského baráku a padesáti maringotek.

alt

Poté, co byl  vyhlášen zákaz kočování, byl letský tábor 8.srpna 1940 přeměněn na kárný pracovní tábor, v němž byli umístěni ti, kteří zákaz neuposlechli. Od 1.ledna 1942 se z tábora stal tábor sběrný, který měl sloužit k výkonu tzv. ochranné vazby na asociálních elementech (povalečích, pasácích, vandrácích, žebrácích i cikánech). 2.srpna 1942 byl sběrný tábor zrušen a na jeho místě vznikl tábor cikánský, jehož účelem bylo internovat cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku.


Do letského tábora bylo zavlečeno na 1 300 vězňů, z nichž polovinu tvořily děti. V táboře se narodilo též 36 novorozenců, z nichž se žádný nedožil více než pár měsíců. V maringotkách pro 4 lidi se tísnilo 10 i více osob. Ve větším baráku pro 80 lidí žilo 260 dětí. Všechny ubikace byly vlhké a plesnivé, nedostatečně vytápěné a plné štěnic. Internovaní trpěli nedostatkem jídla a tekutin a týráním ze strany některých českých dozorců. Všichni bez rozdílu věku museli pracovat a to deset hodin denně. Muži pracovali na stavbě silnice, v lese nebo v lomu. Ženy se staraly o praní prádla, pomocné práce v kuchyni, malé děti, nemocné v táborové nemocnici nebo pomáhaly mimo tábor při zemědělských pracích. Děti vykonávaly podobnou práci jako ženy.

alt

Zanedbaná hygienická péče o vězně ze strany velitele tábora, nedostatek vody a ubikace přeplněné lidmi způsobily výskyt nakažlivých nemocí: svrabu, břišního tyfu a od roku 1943 skvrnitého tyfu. Za dobu existence tábora v něm zemřelo 326 internovaných, především dětí. Mrtví se nejprve pochovávali na hřbitově v Mirovicích, později, když úmrtnost stále stoupala, na provizorním lesním pohřebišti (do hromadných hrobů zde bylo pohřbeno 120 vězňů, z nichž 77 byly děti mladší 14 let), kde se dnes nachází pietní území s pomníkem.

Přímo z Letů byly v prosinci 1942 a v květnu 1943 vypraveny dva hromadné transporty vězňů (celkem 540 osob) do vyhlazovacího tábora Auschwitz (Osvětim). Poté, co zbývající vězni, kteří pak byli převezeni do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu, tábor vyklidili, byl 9.srpna 1943 oficiálně zrušen.

alt

Na místě, kde se tábor nacházel, byl v 70.letech vystavěn velkokapacitní vepřín, který se tam nachází dodnes a za horkých letních dnů dává návštěvníkům pietního území najevo svou existenci nepříjemným zápachem. V roce 1995 byl lesík, v němž se  do hromadných hrobů pohřbívaly oběti tyfové epidemie, prohlášen pietním územím a k uctění památky obětí zde byl nainstalován žulový pomník akademického malíře a sochaře Zdeňka Hůly „Obětem cikánského internačního tábora v Letech“ a později též i dřevěný pravoslavný kříž.

Pietní území převzal v roce 2009 do své správy Památník Lidice, díky němuž byl v areálu kulturní památky  vybudován přírodní amfiteátr, muzejní expozice „Lety- život za plotem“ v replikách původních obytných maringotek, v nichž si návštěvník jen stěží dokáže představit, že v nich muselo žít namačkáno i 15 osob, sociální zařízení a parkoviště. Nově byla otevřena i naučná stezka, vedoucí z Let přes Mirovice na pietní území. Zájemci o publikace k historii tábora si je mohou zakoupit v Informačním centru v budově Obecního úřadu v Letech, které slouží i jako výstavní síň pro putovní výstavy, realizované Památníkem Lidice. Pietní území je volně přístupné od března do října od 9 do 17 hodin.

Zdroj info: lety-memorial.cz, publikace Lety – život za plotem od R.Hanzlíkové
Zdroj foto: autorka článku


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

David Svoboda: „Myslím si, že kulturně zdaleka nezaostávám“

200rozOlympijský vítěz v moderním pětiboji z Londýna David Svoboda se věnuje sportu maximálně a volného času si proto moc neužije. Když se však i přes velkou zaneprázdněnost naskytne nějaká volná chvilka, rád si zajde třeba na zajímavý koncert či divadelní př...

Hledat

Čtěte také...

Rostliny naší přírody – štětcem Anny Skoumalové a perem Lubomíra Hroudy

Rostliny perexOdjakživa se lidé zajímali, co kolem nich roste, ať již to bylo možné hned sníst, vyrábět z toho potraviny, případně použít jako léčivo. Uplynuly však věky, než největší učenci své doby pocítili touhu rostlinstvo nějakým způsobem utřídit, p...

Z archivu...


Literatura

Klejinčino tajemství

 

Klejinka 200Klejinka. Krásná, tajuplná vila z počátku 20. století, projektována slavným Aloisem Fousem jako jeho prvotina, pro zámožnou rodinu továrníka Kleina. Po něm je i vila pojmenována.

...

Divadlo

Slovácké divadlo uvede v premiéře Deník Anne Frankové

denik perexSlovácké divadlo je od předminulého týdne, kdy byly vyhlášeny Ceny divadelní kritiky, v první desítce nejlepších českých divadel. Do elitní sestavy se ale neprobojovalo jen uváděním ztřeštěných komedií a výpravný...

Film

Čtyřicátá první ochutnávka filmových lahůdek

LFS 200Letní filmová škola pořádá už nějaký ten pátek ochutnávku toho nejlepšího, co filmoví tvůrci vytvořili. Letošní degustační ročník byl už čtyřicátý první a od 24. července do 1. srpna nabídl filmovým fanouškům 237 filmů na 8 promítacích místech.