Po pěti letech přichází profesor Martin C. Putna s dalším průvodcem po kulturních dějinách religiozity. Po průvodci po americké zbožnosti se ke čtenáři dostává Putnův pohled na religiozitu ruskou. Přichází s ní v době silně rezonující.
Autor dokáže látku přiblížit poutavě, přesto neošidí téma po stránce kvalitativní. Již v úvodu je silně cítit jeho mimořádný zájem o dané téma a jeho postoj vůči aktuální politice ruských nejvyšších činitelů. Ti, kteří jej znají alespoň z přednášek, si při čtení musí vybavit jeho dikci a potěšení z četby je o to vyšší. Tak emotivní úvod je. Putna je některými proruskými médii a lidmi označován jako rusofob. Není tomu tak. Je pouze kritik jakýchkoli totalitních režimů na daném území a Putina zvlášť. Přesto se kniha nezabývá přímo současnou ruskou politikou. Nabízí soustavnější pohled na kulturní a duchovní kořeny, z nichž současná ruská politika vyrůstá. A neopomíjí i krátký exkurz do historie českého pohlížení na ruské duchovní kořeny, které má svou dlouhou tradici a které Putna ve zkratce i komentuje.
Na vybraných literárních a uměleckých dílech nám v 19 obrazech otevře ruskou religiozitu od svých prvopočátků, které nachází – pro něj příznačně – v Antice, resp. v kulturách antického starověku v toposu podél severního pobřeží Černého moře a zejména v oblasti Krymu. Končí ji pádem (pádem?) totalitního režimu Sovětského svazu, aby neopomenul zmínit nejaktuálnější pokus o odpor proti Putinovskému režimu – skandál s punkovou modlitbou Pussy Riot a situaci s boji na Ukrajině.
Na konkrétních příkladech Putna ukazuje, že Rusko mělo několikrát možnost dokázat, že má v sobě více „evropského“ než „asijského“ a že směřování této země nebylo vždy totalitně světovládné.
Knihu doplňují mapy vývoje ruského prostoru a pro případné zájemce i bibliografie k jednotlivým kapitolám.
Martin Putna se hrdě hlásí ke svým duchovním učitelům a jednomu z nich, respektive jedné z nich – Miluši Zadražilové uvedenou knihu dedikuje. Naučila jej totiž to, že „český rusista nemá být tím, kdo miluje, obdivuje a do Čech chce přivádět všechno ruské; zvláště pak není podporovatelem ruského a sovětského imperialismu. Český rusista má být tím, kdo ruské kulturní souvislosti hluboce zná – a díky tomu je schopen je kriticky hodnotit. Český rusista má být tím, kdo v ruské kultuře a společnosti podporuje osobnosti a hodnoty, jež stojí na straně svobody člověka, proti režimu, proti státnímu teroru, proti bezduché instituci, proti potlačování svobody svědomí a výrazu.“
Myslím, že Martin Putna se svému přesvědčení nezpronevěřil.
Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity
Autor: Martin C. Putna
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Vyšehrad, spol. s r.o.
Rok vydání: 2015
Počet stran: 336
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o.
www.ivysehrad.cz/hledat/?hledat=religiozity
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Pětadvacet let strávil v angažmá Městského divadla Zlín, kde vytvořil sto osmdesát rolí. Poslední roky už ale žije v Praze, kde původně nastoupil do angažmá Divadla pod Palmovkou. Dnes je Dušan Sitek na ...
Když 6. června 1839 poprvé přijel z Vídně na břeclavské nádraží vlak tažený parní lokomotivou, znamenalo to spojení našich zemí novodobou železnicí s okolní Evropou a začátek velkých společenských změn, které v následujícím období vybudování železnič...
Výstavu velkoformátových fotografií a panoramat profesionálního krajinářského fotografa a významného českého horolezce Ladislava Kamaráda hostí Galerie města Přerova od 12. ledna. Okna do ztracených světů, jak zní výmluvný název expozice, ...
Když jsme se rozhodli pro rodinný poznávací pobyt v Londýně, bylo nám hned jasné, že bychom měli navštívit taky nějaký muzikál. Výběr představení na londýnském West Endu je opravdu velký, a tak rozhodování nebylo...
Zpola mystifikační, zpola demystifikující komedie Petra Zelenky ZTRACENI V MNICHOVĚ, na jejíž výrobě se podílela též Česká televize, vzbudila největší poprask nikoli svým tvarem či příběhem, nýbrž téměř předná...