Po pěti letech přichází profesor Martin C. Putna s dalším průvodcem po kulturních dějinách religiozity. Po průvodci po americké zbožnosti se ke čtenáři dostává Putnův pohled na religiozitu ruskou. Přichází s ní v době silně rezonující.
Autor dokáže látku přiblížit poutavě, přesto neošidí téma po stránce kvalitativní. Již v úvodu je silně cítit jeho mimořádný zájem o dané téma a jeho postoj vůči aktuální politice ruských nejvyšších činitelů. Ti, kteří jej znají alespoň z přednášek, si při čtení musí vybavit jeho dikci a potěšení z četby je o to vyšší. Tak emotivní úvod je. Putna je některými proruskými médii a lidmi označován jako rusofob. Není tomu tak. Je pouze kritik jakýchkoli totalitních režimů na daném území a Putina zvlášť. Přesto se kniha nezabývá přímo současnou ruskou politikou. Nabízí soustavnější pohled na kulturní a duchovní kořeny, z nichž současná ruská politika vyrůstá. A neopomíjí i krátký exkurz do historie českého pohlížení na ruské duchovní kořeny, které má svou dlouhou tradici a které Putna ve zkratce i komentuje.
Na vybraných literárních a uměleckých dílech nám v 19 obrazech otevře ruskou religiozitu od svých prvopočátků, které nachází – pro něj příznačně – v Antice, resp. v kulturách antického starověku v toposu podél severního pobřeží Černého moře a zejména v oblasti Krymu. Končí ji pádem (pádem?) totalitního režimu Sovětského svazu, aby neopomenul zmínit nejaktuálnější pokus o odpor proti Putinovskému režimu – skandál s punkovou modlitbou Pussy Riot a situaci s boji na Ukrajině.
Na konkrétních příkladech Putna ukazuje, že Rusko mělo několikrát možnost dokázat, že má v sobě více „evropského“ než „asijského“ a že směřování této země nebylo vždy totalitně světovládné.
Knihu doplňují mapy vývoje ruského prostoru a pro případné zájemce i bibliografie k jednotlivým kapitolám.
Martin Putna se hrdě hlásí ke svým duchovním učitelům a jednomu z nich, respektive jedné z nich – Miluši Zadražilové uvedenou knihu dedikuje. Naučila jej totiž to, že „český rusista nemá být tím, kdo miluje, obdivuje a do Čech chce přivádět všechno ruské; zvláště pak není podporovatelem ruského a sovětského imperialismu. Český rusista má být tím, kdo ruské kulturní souvislosti hluboce zná – a díky tomu je schopen je kriticky hodnotit. Český rusista má být tím, kdo v ruské kultuře a společnosti podporuje osobnosti a hodnoty, jež stojí na straně svobody člověka, proti režimu, proti státnímu teroru, proti bezduché instituci, proti potlačování svobody svědomí a výrazu.“
Myslím, že Martin Putna se svému přesvědčení nezpronevěřil.
Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity
Autor: Martin C. Putna
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Vyšehrad, spol. s r.o.
Rok vydání: 2015
Počet stran: 336
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o.
www.ivysehrad.cz/hledat/?hledat=religiozity
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Od pátku 25. února představuje ve foyer v Domě kultury v Kroměříži svou tvorbu bohumínský výtvarník Pavel Oparty. Jeho výstava nese název Melodie barev a přináší kromě obrazů také umělecké fotografie a digitální grafiku. Kroměřížská výstava tohoto kr...
Kaple vděčí za svůj současný název neobvykle velkému využití zrcadel při výzdobě stěn i klenby. Byla postavena v letech 1722-1726; její autorství dosud není spolehlivě určeno, připisuje se Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. 
Prázdniny se přehouply a nejen ve Zlíně začala nová divadelní sezóna. Právě v rámci ní se v Baťově městě opět ukázala improvizační show Komediomat, která sice bojovala s hranicí morálnosti, ale o to byla vtipnější.
Během prvních pěti listopadových dnů (1.-5.11.2017) se v pražských kinech Atlas a Evald pořádá již počtvrté přehlídka 3Kino – spatříme na čtyřicet převážně nových až nejnovějších filmů, zpravidla u nás dosud neznámých, natočených v tuzemsku i u našich nejbližších sousedů, na Slovensk...