Bio (logicky odbouratelná), v první osobě napsaná autografie
Banner

Bio (logicky odbouratelná), v první osobě napsaná autografie

Tisk

gilliameska perexPřestože se britská komediální skupina Monty Python pracovně rozešla už před mnoha a mnoha lety, její fluidum působí dodnes a stále přitahuje nové a nové zájemce o tento nekorektní, ale zároveň intelektuální, způsob humoru. Ti dokola a dokola hltají nejen různé skeče a filmy, ale s napětím očekávají i každý nový opus jednotlivého člena. Už dva z nich potěšili fanoušky tohoto britského fenoménu i svou autobiografií.

 


Prvním byl John Cleese, který ji napsal v roce 2014, a na český trh uvedlo o dva roky později ARGO. Letos pokračuje brněnské nakladatelství JOTA, které získalo práva na otištění vzpomínek Terryho Gilliama. A srdce příznivcovo může začít plesat už jen z toho důvodu, že konečně přišlo něco dalšího, co může nadšeně zhltnout, aniž by dopředu věděl, co to bude. Kvalita je totiž zaručena dopředu.


Přestože by se nabízelo srovnání přístupu Cleese i Gilliama k tématu, věnujme se mu jen okrajově. Zatímco první (jistě by se pánové pohádali, který to je, ale my půjdeme chronologicky) přináší klasický britský humor a jemu vlastní ironii, kdy nejočekávanější kapitoly – tedy ty o spolupráci na projektu Monty Python – zkrátí na jednu a ještě ji přidá jako „přívažek“ na konci knihy (trošku to evokuje situaci, kdyby Paul McCartney napsal autobiografii a o The Beatles by se pouze zmínil v poznámce pod čarou), což ale není nic neočekávaného. Jde to přesně v monty pythonovském duchu a upřímně – mě to na konec vlastně pobavilo.


Terry Gilliam ale postupoval jinak. A jinak je i koncipovaná celá kniha. Sám v úvodu tvrdí (s ironií sobě vlastní), že původním záměrem bylo přinést výpravnou (a patřičně drahou) publikaci o jeho výtvarném díle, kterou by ocenili fajnšmekři z oblasti umění. Ale že „vyprávění bylo silnější“, takže k naplnění záměru nedošlo. Dovoluji si říct, že je tomu tak dobře. Pro nás všechny.


Publikace upoutá už svou obálkou – autorova fotografie má rozříznutou hlavu a z ní formou koláže vystřelují nápady. Na přídeští a předsádce můžeme vidět některé fotografie následně použité přímo v textu knihy, ale na tomto místě je autor umělecky potřísnil cákanci barvy bordó.


Už úvod, o kterém jsem se již malinko zmínila, nastiňuje, že v žádném případě nepůjde o seriozní, nudné čtení. Autor v něm vysvětluje, že při tvorbě knihy ho neustále napadaly další a další informace, které by chtěl čtenářům sdělit, takže vedle klasického textu vysázeného klasickým písmem se dočkáme přídavků psaných rukou nebo na stroji, které jsou i barevně (modře) odlišené. Ve výsledku vše působí harmonicky a nerušivě. Spíše naopak.


Kniha se dělí na patnáct kapitol a přidané závěrečné titulky (opravdu se tak uvedená kapitola jmenuje). Tvůrce v sobě prostě nemůže potlačit šprýmaře a filmaře. Každá kapitola je uvozena nadpisem – koláží s písmeny a velkým, barevně odlišeným prvním písmenem. Občas se objeví i obrázek po stranách textu. Gilliam se přiznaně inspiroval iluminací středověkých kodexů.


Čtenářům přibližuje svou rodinu, projdeme s ním dospívání i první krůčky co by ilustrátora a přes spolupráci s Monty Pythony se dostaneme až k jeho samostatným režiím a současnosti.  Velkou předností knihy jsou fotografie rodinné, školní a pracovní, ale hlavně kopie různých autorových ilustrací, výstřižků nebo listin soukromé podoby (vysvědčení apod.), které Gilliam doplňuje svými ironickými poznámkami.


Velmi dobrou práci odvedla nejen překladatelka, jejíž překlad se skvěle čte, ale vlastně celá redakce nakladatelství. Neobjevila jsem totiž v knize ani jednu chybu redakčního či technického rázu, přestože typograficky se jedná o výjimečnou a technicky náročnou knihu, kdy autor přichystal několik druhů písem, včetně barevnosti a různých jiných grafických libůstek.


Knihu mohu s dobrým svědomím doporučit jako skvělou četbu pro zájemce o kulturu a jako nutnou povinnost vlastnit milovníkům Monty Pythonů.

Ti, kteří se už nemohou dočkat, až si knihu koupí, si mohou zatím listovat ukázkou: https://issuu.com/nakladatelstvijota/docs/giliameska

gilliameska

Gilliameska
Podtitul: Před-posmrtné memoáry
Autor: Terry Gilliam a Ben Thompson
Překlad: Simoneta Dembická
Odpovědná redaktorka: Kateřina Havelková Štěpančíková
Žánr: autobiografie
Nakladatelství: JOTA, s. r. o.
Rok: 2017
Vydání: 1.
ISBN: 978-80-7565-005-4
Počet stran: 304
Vazba: vázané
Cena: 598 Kč
Hodnocení: 100 %


 

6. června

  • Jaroslav Seifert – Nobelova cena za lit. (1984)

    Jaroslav Seifert (1901–1986), český básník, jediný Čech oceněný Nobelovou cenou za literaturu (1984).

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Hana Baroňová: Jsem chalupář, mám velkou zahradu, kde pěstuju kde co

Hana Baroňová 1

S herectvím začínala v ochotnickém souboru. Po gymnáziu pak vystudovala Vyšší odbornou školu hereckou a poté nastoupila do angažmá v Slezském divadle v Opavě, hrála také ve Východočeském divadle v Pardubicíc...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Z archivu...

Čtěte také...

Prostě na mě zapomněli

proc200Tak tohle bych nechtěla nikdy zažít – aby na mě moji blízcí zapomněli. Aby na mě vůbec někdo zapomněl. Není snad nic smutnějšího, než když člověk zůstane sám až do svých posledních dnů a nakonec sám odejde a vlastně nikomu neschází. Takhle to přesně bylo ...


Výtvarné umění

Devadesátiletý malíř láká do jižních Čech

jaroslav muller toulky krajinouJedenadevadesátiletý Jaroslav Müller zahájil svou první výstavu obrazů. Jedná se o jeho celoživotní tvorbu pod názvem Toulky krajinou. V holešovickém Pečovatelském centru je díky tomu možné zpr...

Divadlo

Co máme po svých rodičích? Dark popová komedie Po tátovi ve Švandově divadle nabízí příběhy čtyř městských singles

po tatovi200Poslední novinkou letošní sezóny ve Švandově divadle v Praze na Smíchově je Po tátovi, komorní inscenace režisérky Lucie Ferenzové a dramatičky Dagmar Fričové. Jejich nejčerstvější dark popová komedie vypráví s lehkostí a vtipem o vážných tématec...

Film

Film Ghoul

ghoul 200Film Ghoul je temný thriller inspirovaný skutečnými událostmi, který má 26. Února celosvětovou premiéru v České republice.

...