Když se řekne Brazílie, tak mlsné jazýčky si většinou vybaví nezaměnitelnou chuť a vůni kávy, ale také zemi nepřeberného množství exotického ovoce. Brazílie představuje pestrou zemi nevyčerpatelných chutí a vůní, jako stvořenou pro gurmány, nebo ty, jež chtějí vnímat tuto exotiku právě žaludkem. Jak jsou na tom Brazilci se stravováním, to vám osvětlí následující článek.
Snídaně jsou podobné jako u nás – bílý chléb či placky, podávané s máslem, sýrem, doplněné šunkou či klobáskou. Hlavní je výběr čerstvého ovoce, který se nám Evropanům může znát až nevyčerpatelný. Posuďte sami, zda znáte toto ovoce – acerola, caja, jaca, mangaba?
Co se týká oběda, možná vás nepřekvapí, že v této tropické zemi prakticky polévky nevaří. Co region, to typická místní specialita. Základem hlavního chodu jsou převážně rýže a fazole. Zapomenout nemůžeme na nějaké to maso, třeba kuřecí, hovězí či vepřové. Opět nesmíme zapomenout na ovoce, které dokáží neuvěřitelně skombinovat do zdánlivě neslučitelných kombinací.
Večeře bývá podobná snídani, ostatně jako u nás. Za oblíbenou svačinku například platí tzv. misto quente, tedy zapečený toust se šunkou a sýrem.
Za národní jídlo by se mohl považovat pokrm zvaný feijoada, tedy směs z černých fazolí, hovězího či vepřového masa, uzenin a zeleniny. Tradičně podávané s rýží. Už se vám sbíhají sliny?
Sladkou tečkou na závěr jistě bude brigadeiro – extrémně sladká hmota podobná pudingu, jež se připravuje ze slazeného kondenzovaného mléka, kakaa a mléka nebo mléčné rýže.
Když se podíváme na zoubek nápojům, tak musíme konstatovat, výše kromě výše zmíněné silné kávy, zde mají v oblibě džusy, tzv. sucos. Slavným alkoholickým nápojem je cachaca, vyráběná z cukrové třtiny. I u nás známý míchaný drink caipirinha (cachaca, limetka, cukr, ledová tříšť), bývá označován jako neoficiální národní pití. Pivo čepují po třetinkách a na jeho výrobu používají i český chmel.
Více o Brazílii a Francii se dozvíte na festivalu Culturea, který se koná 28. – 29. dubna ve Zlíně.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Když mi i ve světě respektovaná malířka Rosana de Montfort naznačila, na čem všem pracuje, na čem se podílí, a že to není jen výtvarná tvorba, usoudil jsem, jestli za touto neskutečně tvůrčí a aktivní umělkyní nestojí náhodou celý tým...
Už drahnou řádku let funguje spolupráce mezi pražským Ústavem pro studium totalitních režimů a Technickou univerzitou v Liberci (fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická). Společně již vydaly mnohé sborníky, které zpracová...
Dne 24. května 2013 se v MeetFactory uskutečnilo slavnostní vyhlášení prvního ročníku Ceny Věry Jirousové, ceny pro začínající a etablované kritiky výtvarného umění. Odborná porota ve složení Dušan Zahoransk...
Návštěva divadla je významnou společenskou událostí. Třeba však při ní dodržovat spoustu pravidel, díky kterým si herci a diváci rozumějí. Podle etikety si ale nejsme rovni, a tak pravidla platí pro každého jinak. Když to...
Od Umberta Eca u nás vyšly již leckteré spisy, avšak jeho první velký počin - Otevřené dílo - vychází teprve nyní, po více než půlstoletí od napsání, a to opět zásluhou nakladatelství Argo. I sám Eco si této práce zjevně vážil, protož...
