Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Do nedávna se dějepisné publikace s oblibou zabývaly hlavně udatnými i zbabělými skutky slavných osobností, ulpívaly na líčení válek a jejich důsledků, promýšlely hospodářské proměny či dokonce sváry mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Nyní se konečně můžeme začíst i do pojednání, která přibližují, jak lidé v minulosti žili, jak se oblékali, pili a jedli, jaký byl jejich duchovní obzor, jaké vyznávali zvyky a jakým ideálům se kořili. Přesně to bezmála třicítka autorů zkoumá v knize Přemyslovský dvůr, když dopodrobna přibližuje jednotlivé aspekty související s první českou panovnickou dynastií.

S větším či menším zestručněním se dovíme v podstatě všechno, co by mohlo s panovnickým prostředím souviset - na základě dochovaných pramenů hmotných i literárních, také na základě srovnání s obdobnými poměry v zahraničí vyvstává plastický obraz nejurozenější vrstvy. A také se dovtípíme, že ani písemně zaznamenané údaje z dávných kronik nelze nahlížet dnešníma očima a přisuzovat jim nynější významy. Je vždy potřeba vnořit se do dávno odváté doby, abychom pochopili tehdejší mravy a z nich plynoucí chování.

Tak třeba obdivný údaj dávného kronikáře o tom, že jeden vladař miloval jiného mocnáře jako svou duši, že dokonce i v noci setrvávali pospolu, ani v nejmenším nevypovídá o nějaké homosexualitě. Jednalo se totiž o bezvýhradně duchovní spříznění, protože stejnopohlavní tělesné obcování (jakož i jiné sodomitské zločiny, což byl vlastně jakýkoli sex, který nesloužil k početí nového života), ba pouhé pomyšlení na něco takového, se rovnalo smrtelnému hříchu a věčnému zatracení. Ostatně praktikovaná homosexualita je dodnes leckde trestná, nemluvě o tom, že snad všechna náboženství se s ní jen obtížně vyrovnávají.

Kniha o přemyslovském dvoře se dotýká rozličných aspektů nejen dávného uspořádání, ale rovněž našich znalostí či jen domněnek o nich. Probírá se panovnická rodina i lidé kolem ní, ať již se jednalo o šlechtice nebo církevní hodnostáře, všímá si postavení žen i dětí. Zmínky padnou o kuchyňském umění, o nákupech vzácného (a tudíž drahého) zboží, probleskne péče o zdraví a často magický přístup k němu. Také se vynoří svět dvorské lásky, svět turnajů a zábav. Avšak pozornost se upne i na posvátné obřady (korunovace), jakož na rodinné slavnosti všeho druhu, od křtin přes zásnuby a sňatky až k pohřbům.

Do toku jednotlivých výkladů vstupují - v nenápadném barevném odlišení celé strany - drobné postřehy o jednotlivostech (třeba o svatbě Elišky Přemyslovny nebo o tom, jak se ve středověku vnímalo stáří) i ukázky dobových písemností, často instrukcí, pokynů, ale také poezie, aby doplnily načrtávaný obraz dávné minulosti. Často se jedná o unikátní texty u nás dosud nepublikované. A k tomu přistupuje i grafické řešení jednotlivých stránek - při jejich okrajích je ponecháván prázdný prostor, příležitostně vyplňovaný informačně hutnými popisky k připojeným fotografiím, zpravidla neméně unikátním. Kvalitní barevný tisk pak umocňuje nejen estetický požitek z celé knihy.

Přehledně i výstižně psaným kapitolám Přemyslovského dvora bych vytkl dva neduhy. Ten první se týká toho, že se autoři soustředí zejména na poslední Přemyslovce obdařené již královskou korunou a vládnoucí státu aspirujícímu na postavení středoevropské mocnosti, ačkoli historicky doložení příslušníci tohoto rodu se rozpínají v období mezi devátým a čtrnáctým stoletím, takže lze předpokládat, že se výrazně proměňovaly rovněž poměry vládnoucí u panovnického dvora. Chápu, že pro sklonek přemyslovského věku se dochovalo nejvíce dokladů, avšak přece jen bych očekával aspoň pokus nastínit proměny, jakými přemyslovský dvůr prošel v průběhu staletí.

Druhou pochybu bych vztáhl k absenci takříkajíc "druhého života" Přemyslovců. Nedovíme se totiž nic o tom, jak byli v budoucnu posuzováni a vykládáni, ať již budeme mít na mysli historické bádání nebo třeba odraz v uměleckém ztvárnění, najmě v literatuře a ve filmu. Ono zpřítomnění by zajisté bylo neméně zajímavé - a když už padne zmínka o homosexualitě, vztažená k soudnímu přelíčení s anglickým bouřlivákem Ocarem Wildem na sklonu 19. století, jistě by se obdobné spojnice vedoucí až k dnešku uplatnily i u dalších témat

Dana Dvořáčková-Malá, Jan Zelenka a kolektiv: Přemyslovský dvůr.
Ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR vydalo Nakladatelství Lidové noviny v roce 2014. 627 stran.

Hodnocení: 80%

Přemyslovský dvur od Nakladatelství Lidové noviny

Foto: kniha, www.paleografie.org