V roce 1983 vypustil režisér Godfrey Reggio do světa Koyaanisqatsi. Pozoruhodný počin, jehož název pochází z jazyka indiánského kmene Hopi a jeden z jeho významů je „život vyvedený z rovnováhy“.
Tento dokumentárně-hudební počin potvrzuje staré otřepané klišé, že „obraz vydá za tisíce slov“. Delší a ještě delší záběry panenské přírody či naopak civilizace, všech jejích aspektů, a samozřejmě lidí, nepotřebují slovní komentáře. Záběry jsou dostatečně výmluvné samy o sobě. Tu popisují podmanivé kouzlo panenské přírody, tu promlouvají o něco naléhavěji, to když zobrazují výdobytky civilizace, které však představují pohromu pro přírodu. A chvílemi i zděšeně křičí, když divák sleduje „svět vyvrácený z pantů“. V každém případě ale obrazy jen informují a popisují, nečiní si pražádné nároky na vytváření závěrů, nekritizují, neobviňují, ani neoslavují dílo lidských rukou. Pouze servírují velmi vydatnou porci podnětů na hodně dlouhé zamyšlení. Jakákoli slova a komentáře by působily spíše rušivě a nadbytečně, nepřinesly by nic nového, nic, což by nebylo vyřčeno obrazem.
Pomyslný klobouk je nutné smeknout před kameramanem, Ron Fricke odvedl pořádný kus práce, a to práce zdařilé ve všech směrech. Schopnost dívat se kolem sebe, neskutečná trpělivost při natáčení přírodních dějů nebo záběrů pustých a liduprázdných končin bez známek života dělají z Koyaanisqatsi počin, který řadím mezi nejlepší ve své kategorii. Divák díky řazení záběrů nachází paralely mezi přírodními ději a procesy, které doprovázejí lidskou činnost. Zrychlené záběry tepajícího života v nočním velkoměstě jsou přeneseným zobrazením tepajícího života. Gradace prostřednictvím umělého zrychlování natočených procesů a pohybu kopírují zrychlující se tempo lidského života.
Nejenže je na co se dívat během celé doby trvání filmu, ono je celou dobu i co poslouchat. Na hudbě se vyřádil Philip Glass. Hudební doprovod dokresluje jak monumentálnost přírody, tak chladný až ledový dech civilizace, podtrhává a zdůrazňuje „cvrkot“ na přeplněných ulicích. Obraz a zvuk se podařilo vyladit do naprosté souhry, kdy viděné a slyšené vytváří harmonický celek.
Pokud lze o nějakém filmovém dílku říct, že přitáhne oči, jako kdyby byl v obrazovce nebo na plátně zabudován silný magnet, pak to o Koyaanisqatsi rozhodně tvrdit budu. Ač dílo postrádá děj, spád a narativní rovinu, nuda rozhodně nehrozí. Spíše si nejeden divák uvědomí, že největší monumenty a umělecká díla stvořila příroda, ne lidé.
Název filmu/název filmu v originále: Koyaanisqatsi/Koyaanisqatsi: Life Ouf of Balance
Žánr: dokumentární/hudební
Původ: USA
Rok výroby: 1982
Režie: Godfrey Reggio
Stopáž: 83 min
Zvukové formáty: Dolby Digital 5.1
Distributor: Magic box
Hodnocení: 70 %
Zdroj foto: www.pomegranatearts.com, Magic box
| < Předchozí | Další > |
|---|
Jan Révai momentálně vystupuje v inscenaci Osmý světadíl v divadle Kalich.
O tom, že občas se může vyskytnout peklo na zemi, netřeba pochybovat. Zda je však na zemi ráj, nad tím by se musel nejeden zamyslet. Skalní filmový fanoušek to však rozhodně nebude, neboť ten o jednom filmovém ráji ví. Pravda, otvírá své brány jen na pár dní...
Přes 500 působivých fotografií od více než 150 autorů nabídne v Opavě výstava nazvaná 30+. Dosud největší výstava opavského Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity představí tvorbu studentů, absolventů školy a chybět nebudou ani fotografic...
„Můj otec mluvil po celý život o tom, že opustí své rodné městečko a vydá se do velkého města, protože nechce být velkou rybou v malém rybníku.“ Takto mluvil americký jižanský spisovatel Daniel Wallace o svém vlastním otci, který se stal tak...
Švédská skupina ABBA patří bez jakýchkoliv diskuzí mezi největší popové ikony dvacátého století. A jejich hudba přitahuje, částečně i díky muzikálu Mamma Mia, zástupy nových a nových fanoušků napříč generacemi. Ačkoliv už muz...
