Do dávných tajemství není radno vstupovat

Do dávných tajemství není radno vstupovat

Tisk

ztracena branaS policejním komisařem (Jiří Dvořák) a jeho kolegyní (Anna Geislerová) jsme se setkali už v Ďáblově bibli, kde společně s odborníkem na náboženství (Ivan Trojan) řešili satanistické ohrožení. Nyní "záhadolog" Arnošt Vašíček nachystal další příběh nazvaný Ztracená brána, jejíž závěrečnou, třetí část uvedla Česká televize v neděli 23. září. Stejní hrdinové opět pátrají po pachateli obskurních vražd či spíše poprav, kterého opět vidíme cele zahaleného do kápě, aniž by mu kamera pohlédla do tváře - oběťmi jsou tentokrát členové jedné zednářské lóže.

Režie se opět ujal Jiří Strach. A znovu se mu daří udržet diváka v napětí od počátku do konce, zvláště když do toku příběhu důmyslně začlení prolézání pražským podzemím, tajemnou knihu psanou nesrozumitelným písmem (je to autentický Voynichův rukopis, nyní uložený na univerzitě v Yale), předměty záhadného původu a posléze i zjištění, že některé dosud nerozluštěné taje by měly zůstat navždy pohřbené. Otevírání - a to nejen obrazné - dosud uzamčených komnat, vedoucích kamsi do paralelních světů, je prostě nebezpečné.

ztracena brana dvorak

Ústřední syžetová linie je dobře napsána i natočena jak ve smyslu jednotlivých zápletek, tak vykreslení postav a místy nápaditých, ba vtipných rozmluv. Připomenu alespoň jemně ironizovanou vševědoucnost Trojanova religionisty i s jeho poučnými výklady. Každý ze tří ústředních hrdinů se vyznačuje nezaměnitelnou, někdy trochu přebujelou svébytností, která umocňuje jejich přirozené chování a jednání. Dokonce jsou začleněny prvky autenticity "všedního dne" v podobě záběrů pouličních kamer či zasazení příběhu - zpravidla honiček - do reálných pražských ulic a budov. Tato rovina docela vynalézavě a s dramatickou působivostí vyvažuje samotné detektivní schéma, které naopak pracuje s výlučností jednotlivých událostí, svévolně nakládá s reálnými fakty, zesiluje mysteriózní rozměry (s ideou utajeného paralelního světa) až za hranici sci-fi.

ztracena brana

Jedině vedlejší motivy, ať již je zosobňují strejcovsky neškodní, snad až podivínští členové zednářské lóže nebo groteskně zakonspirovaná tajná služba, občas ve své kožené vážnosti nabývají směšného zevnějšku, bohužel i vinou bezradného hereckého ztvárnění. V prvním případě se o to zasloužili strnule a zneživotněle deklamující pánové Abrhám, Kříž, Preiss nebo Töpfer, v druhém případě pózovití Hanák a Langmajer. Režisér je možná zamýšlel odlehčit, jenže nevyšlo mu to...

ztracena brana trojan

Ztracená brána (3 díly, cca 210 minut), ČR 2012
Režie: Jiří Strach
Scénář: Arnošt Vašíček
Kamera: Martin Šec
Hudba: Miloš Bok
Střih: Zdeněk Patočka
Hrají: Ivan Trojasn (dr.Runa), Jiří Dvořák (Sumara), Anna Geislerová (Lenka), Viktor Preiss (Rohan), Pavel Kříž (Samuel), Josef Abrhám (Kruml), Tomáš Töpfer (Taussig), Petr Pelzer (Haluzka), Jiří Langmajer (Zábranský), František Němec (opat), Matěj Hádek (Jandák), Zuzana Stivínová, Jana Pidrmanová, Taťjana Medvecká, Tomáš Hanák

Vysílala Česká televize ve dnech 9., 16. a 23. září 2012

Hodnocení: 70%

Zdroj foto: Česká televize

Česká televize

 

Přihlášení



Román Všechny naše životy je skvělé čtení na léto. Je snazší žít životy druhých, než ten vlastní

Jako závan letního vánku, který nese chvíle pohody, přátelské atmosféry a příslibu blížících se prázdnin. Takový je román „Všechny naše životy“ od francouzské spisovatelky Sophie Astrabie. Pohladí vás po duši a zahřeje u srdce. Nemusíte nad ním hlouběji přemýšlet, stačí se jen nechat unášet jeho jemným kouzlem. Co si více přát, když si potřebujete prostě jen odpočinout a uvítáte společnost nenáročné a milé knihy.

Setkání s C. G. Jungem poskytlo nakladatelství Portál. Schůzka je to parádní!

Pokud patříte mezi příznivce C. G. Junga, nová knížka z nakladatelství Portál bude pro vás opravdovou lahůdkou, která vám rozzáří oči. Publikace přináší výběr z Jungovy tvorby i pozůstalosti, ale i vzpomínky jeho blízkých či dalších osob, které se s ním setkaly a spolupracovaly. Knížka je velmi pestrá a zajímavá, můžete se k ní opakovaně vracet. Já jsem neskutečně nadšená, protože patřím mezi velkou obdivovatelku Junga a takovou knihu jsem si nemohla nechat ujít.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Srdce není dokonalé a často tápe i bloudí, říká malířka a básnířka Anna Szatmariová

anna 200I když má docela zvláštní příjmení, pochází Anna Statmariová ze Šumperku. Tam také měla před čtyřmi lety svou první velkou výstavu obrazů. Přitom nevystavovala jen své obrazy, ale představila i své verše. Od té doby absolvovala několik výstav, přiče...

Výchova štěněte – ideální příručka nejen pro nováčky!

Nakladatelství Kazda vydalo v únoru úžasnou praktickou příručku Výchovu štěněte od trenérky psů Kathariny Schlegl-Koflerové. Pokud si plánujete pořídit malé chlupaté štěstí nebo vás zajímají aktuální trendy ve výchově štěňátek, tato kniha je pro vás nutnost!

Z archivu...

Čtěte také...

Smutný konec nezapomenutelné herečky Kláry Jernekové

klara 200Kdysi slavná herečka Klára Jerneková, dlouholetá členka činohry Národního divadla Praha, zažila hořký konec své kariéry, deprese z osamění a alkohol jen urychlily její předčasnou smrt. Tak jako tak vytvořila řadu rolí, které přežily ji samotnou a má...


Literatura

Indická princezna aneb jak se Evropanka do sárí oděla

Indická princezna, perexSlunce, vůně koření, hýření barevných sárí, vzduchem nesoucí se modlitby mnichů a krávy polehávající v ulicích. Takhle si představuji Indii. Tajemnou a vzdálenou. Když mi Angela Delgado nabídne, že mi povypráví svůj...

Divadlo

Městské divadlo Brno představuje tituly pro sezónu 2022/2023

mdb 200Stanislav Moša, ředitel MdB říká, že si pro diváky v sezóně 2022/2023 připravili 9 nových inscenací a myšlenky na jejich konečnou podobu je už nyní naplňují krásným očekáváním. Čtyři z nich se odehrají na Hudební scéně a pět pak na Činoherní. Dvě z nich se ...

Film

Jaké to je 154 krát zemřít? Aneb nesmrtelná Červená

cervena200Na Soňu Červenou mám živou vzpomínku. Byla jsem s rodiči v Národním divadle na Čapkově hře Věc Makropulos, kde ztvárnila hlavní roli. Psal se rok 2005. Tenkrát jí bylo osmdesát a mě ani ne dvacet. Po vystoupení jí ministr kultury předal státní vyznam...