Pan Polštář sice nezahřeje, ale rozhodně nenudí
Banner

Pan Polštář sice nezahřeje, ale rozhodně nenudí

Tisk

polstar200Na policejní vyšetřovnu je dovlečen spisovatel, který si myslí, že důvodem je obsah jeho povídek, ve kterých se pravděpodobně provinil proti hlubokému totalitnímu režimu, a je připraven přiznat cokoliv, jen aby jeho povídky zůstaly nedotčené. Pravda je však mnohem horší. Některé z jeho povídek se až podezřele shodují s třemi spáchanými vraždami a nadějný spisovatel Katurian nemůže uvěřit tomu, co se mu dva vyšetřovatelé snaží naznačit. Takto začíná děj představení s názvem Pan Polštář brněnského divadla Buranteátr.

Nejsem velkým příznivcem shánění si veškerých možných informací o představení předem, čtení různých recenzí jen proto, abych se rozhodl, na co půjdu a udělal si zevrubný náhled, jaké to asi bude. Nejraději mám tu chvilku před představením, kdy si popíjím vínečko v divadelním baru a přemýšlím, co mě to ve skutečnosti čeká. Ta nejistota, která se nakonec přemění buď ve zklamání, nadšení nebo něco mezi tím, je jeden z okamžiků, které dělají kulturní akce tak výjimečné. Jinak tomu nebylo ani při návštěvě Buranteátru.

polstar-1

Divadlo je na známé brněnské Kounicově ulici, proslavené hlavně večerními hodinami, kdy se po ní producírují dívky lehčího typu, což má tu výhodu, že pokud se vám představení nebude líbit, můžete se utěšit v náručí jedné z nich. Při vstupu do divadla je na první pohled patrné, že soubor pod taktovkou uměleckého šéfa Zetela je v těchto prostorách pouze krátce a že je potřeba ještě pár úprav. Příjemné slečny v kase jsem se musel zeptat, zda se u ní dají koupit lístky, protože jsem postrádal nápis „pokladna“ nebo něco podobného. Ta hned vytušila, že jsem zde poprvé, dala mi lístek a mile mě nasměrovala do kavárny, do které se vchází po schodech a v mezipatře je šatna. Nápis dobrovolné šatné pro člověka jako já, který u sebe neměl zrovna ani korunu v drobných, způsobil menší rozpaky, nicméně jsem muži za pultíkem slíbil, že jakmile si rozměním v kavárně, rád věnuji nějakou tu drobnou. Nejmenší dvoustovka se mi zdála trošičku moc za jedno ramínko. Dozvěděl jsem se, že kavárna je nekuřácká, ale že na „cígo“ si můžu klidně skočit před divadlo. Což mě uklidnilo a zdálo se mi to jako přiměřená kompenzace.

polstar-2

Z rozhovoru dvou mladých dam, zaslechnutém na baru, jsem vytušil, že je tu pár lidí, kteří nejdou na představení poprvé. Dokonce ani podruhé. Což slibovalo nadějnou podívanou. Vyčítal jsem si neuposlechnutí rady kamarádky, která mi už nějakou dobu s obřím nadšením o tomto divadelním spolku vypráví, abych si vzal košili a svetr. V divadle byla totiž docela zima. Tričko pod košilí bylo absolutní minimum, co se dalo vydržet, stejně jsem ale nakonec měl studený nos a byl jsem poučen klást větší důraz na teplé oblečení při další návštěvě.

polstar-3

Představení začalo příjemným pozvolným tempem a v tomto duchu se neslo až do samého konce. Aby taky ne, když celé trvalo tři hodiny plus přestávka patnáct minut. Vlastně tohle byl jediný údaj, který jsem dopředu věděl, a trochu mi naháněla hrůzu představa, že celou dobu protrpím nad nudnou a předlouhou hrou. Naštěstí tomu tak nebylo a byl jsem mile překvapen, že i na židlích, které nebyly zrovna z nejpohodlnějších, mi to celé uteklo jako voda. První dvě hodiny v kuse odkryly hlavní dějovou linii a určily směr, kterým se představení po přestávce bude ubírat. Záměrně neodkrývám více z obsahu, protože nechci nikoho ošidit o jednotlivé proměny postav, zvraty v ději a zajímavá rozuzlení, kterých je dostatek a celou dobu představení drží zaplněné publikum v napětí. Tento styl je dodržován hned od začátku, kdy divák dostane původní informaci, která se mění a doplňuje, a on si tak vytváří určitý obrázek, který se několikrát kompletně obrátí vzhůru nohama. Což pro něj znamená další zvrat a znovu celé přehodnocení pohledu na danou věc. Zvlášť je vtáhnut do děje výbornými hereckými výkony. Vyzdvihnout musím Michala Isteníka, už jen proto, že jsem dlouho neviděl někoho tak výborně zahrát.

polstar-4

Sice jsem si musel o přestávce dát něco ostřejšího na zahřátí, ale ani nízká teplota v divadle mě neodradila od toho, abych zůstal na druhou část. Dlouho jsem nebyl na něčem tak zajímavém, s tak skvělými hereckými výkony v tak průměrně vypadajícím divadle. Nicméně bych si velmi rád zašel ještě jednou vystřihnout to tříhodinové představení a určitě ho můžu každému doporučit. Pokud bude ostatní tvorba alespoň z osmdesáti procent tak dobrá jako Pan Polštář, tak se nebojím říct, že jsem našel své oblíbené divadlo.

polstar-5
Martin McDonagh: Pan Polštář
Realizační tým:
Překlad – Ondřej Sokol
Režie – Jiří Š. Hájek
Dramaturgie – Jan Šotkovský
Scénografie – Radka Vyplašilová j. h.
Hudba – Zdeněk Kluka

Obsazení:
Katurian – Michal Isteník
Tupolski – Lukáš Rieger
Ariel – Jaroslav Matějka
Michal – Zetel nebo Petr Jarčevský
Holčička – Ilona Š. Hájková

Premiéra 6. prosince 2007 v HaDivadle.
Představení trvá 180 min s přestávkou.

Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: buranteatr.cz, autor: Pavel Nesvadba (photonesvadba.com)


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

"Jsem klasický scenárista," říká o sobě Václav Šorel

vaclav sorelV loňském roce vyšlo kompletní vydání komiksů, na kterých se jako scenárista podílel pan Václav Šorel – Zlatá kniha komiksů. My, dnes věkem zralí, nad stránkami vzpomínáme, jak jsme netrpělivě čekali na nová a nová čísla čas...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Z archivu...

Čtěte také...

Sportu zdar a divadlu zvlášť! Slavná komedie z Dejvického divadla nebo perfektní Pavla Tomicová na Dramox.cz

dramox 200Komedie ze sportovního prostředí, které musíte vidět i bez sportovních předsevzetí! Divadelní platforma Dramox má skvělá sportovní představení – například skandální příběh známé atletky Koule, vyprávění věčně naštvaného správce stadionu Politika správ...


Literatura

Drsňák s ochranitelským komplexem

altPřesně takový se jeví hlavní hrdina irského spisovatele Eoina Colfera Daniel McEvoy. Někdejšího příslušníka mírových sborů, současného vyhazovače v ošuntělém kasinu v New Jersey, potkal pěkně Hlubokej průser. A přitom ...

Divadlo

Městské divadlo Mladá Boleslav reprízuje představení Je úchvatná!, příběh „královny kraválu“

je uchvatna200Od konce minulé sezóny uvádí Městské divadlo v Mladé Boleslavi úspěšnou komedii Petera Quiltera Je úchvatná! Jde o skutečný příběh Američanky Florence Foster Jenkins. I když je považována za nejhorší operní pěvkyni všech dob, přesto se jí po...

Film

Kino Světozor chystá nový cyklus, ve kterém představí nedistribuční snímky z celého světa

svetozor 200Na rok 2022 si kino Světozor připravilo pro své diváky novinku. Ve středu 16. února zahájí nepravidelný cyklus zaměřující se na kvalitní filmy z festivalů, pro které žádná distribuční společnost nemá v plánu českou premiéru. Cyklus ponese jméno „Sv...