Brněnské kolo aneb Jak ukrást Věstonickou Venuši

Brněnské kolo aneb Jak ukrást Věstonickou Venuši

vestonickavenuse perMěstské divadlo Brno jako úvodní představení na Open air scéně, v překrásném prostředí Biskupského dvojka, s osvětleným chrámem sv. Petra a Pavla v pozadí, uvedlo další muzikálovou světovou premiéru. (Uf to byla dlouhá věta, ale jinak se ten úvod uvést nedal.) Autoři inscenace jsou už klasici tvorby pro toto prostředí. Dramaturg Jan Šotkovský, režisér Stanislav Slovák a herec divadla, Petr Štěpán.  Mají už za sebou v posledních divadelních sezónách vždy nové dílo. Či už to byla Vzpora hrášku, nebo Baron Trenck, vždy šlo o propojení příběhu s osobnostmi, které svými činy souviseli z Brnem. Ovšem takový Trenck, který po bouřlivém životě vůdce Pandurů nakonec skončil ve vězení na brněnském  Špilberku nebo život zakladatele genetiky Mendela,  je teď překonáván jejich dalším exkurzem do minulosti Brna. Je nejrozšafnější, nejvtipnější.
 
 
 
Příběh se opírá především o pověst, jak se kolář Birk stavil, že od rána setne strom, udělá z něj kolo a do dvanácti hodin to kolo dokutálí na Zelný trh do Brna.- Nikým neověřená pověst je základním rámcem nové inscenace. Ale je tady ještě něco mnohem důležitějšího. Moravské zemské muzeum, které je vlastníkem onoho Biskupského dvora slaví tento rok 200 let své existence. A autoři tohoto významného výročí využili. Vše situovali do prohlídky muzea, kde se střídají různé exponáty (či už do toho muzea patří, nebo ne.) Od pračlověka který má bohatou expozici v muzeu Antrophos, součástí Moravského zemského muzea, až po slavnou Věstonickou Venuši. Ale nechybí tam ani herečka, Brňačka, Nataša Golová, Edison, nebo zbojník Babinský. Je už jasné i z toho promíchaného výčtu postav, že v novém muzikále (kde se skutečně i tančí a zpívá) jde především o bohapustou srandu. Režisér Slovák volil jednoduché prostředky vtipné skládačky, která se odehrává na čisté scéně Jaroslava Milfajta. Počítá se s využitím renesančních oblouků v pozadí, na které se promítá různé prostředí inscenace ve světelném designu Petra Hlouška.
 
Už úvodní scéna, ve které si musí návštěvníci muzea obout igelitové návleky na nohy, prozrazuje humorný ráz inscenace. Následně se setkáváme s různými postavami návštěvníků. Od dvou kumpánů kteří chtějí ukrást Věstonickou Venuši – Vingl Ondřeje Studénky a Maňas Jakuba Uličníka. Výborně napsané i zahrané primitivy jsou zdrojem nejedné humorní scény. Stejně potom mudrlant, znalec historie profesor Cejthamr Michala Isteníka, který je vlastně ústřední postavou celého muzikálu. A nesmíme zapomenout na děti. Alenka, Elenka a Jan Juráčkovi jsou děti herečky Aleny Antalové. A že se teda „pomamily“. Hrají přirozeně, jsou opravdu aktivními hybateli příběhu. Nechybí téměř v žádné scéně pestrého leporela událostí.
 
Pravda, ne všechno čeho jsme svědky je založeno na historické skutečnosti. Autoři si svobodně pohrávají s příběhy. Je to už pro ně v tvorbě typické. Tak jako se baron Trenck nikdy v životě nesetkal s Marií Therezíí (a v inscenaci s ní má téměř techtle-mechtle) stejně Edison nebyl přítomen osvětlování brněnského divadla. A už vůbec se v pověstech neobjevovali Legenda, Budoucnost a Minulost, (pánové Kolář, Junák a Jirásek v hezky patetickém projevu) všichni tři jsou aktivní postavy snového exkurzu Moravským zemským muzeem. Autoři si prostě vymýšleli a vymýšlí docela svobodně, míchají fakta s fantazijními prvky a skládají vše do celku, kterého hlavním cílem je bavit diváky.  Neváhají vložit do příběhu nádherného vodníka, který parafrázuje stejnou postavu v Rusalce, nebo Máriánku, profesorovu milou, která si zazpívá moc hezký duet s panem Edisonem. Prostě vše je dovoleno, když to slouží s úsměvům.

Je nutné se ještě zmínit o hudební stránce – vždyť se jedná o muzikál. Stejně je nedisciplinovaný a plný fantazie  hudební skladatel Karel Cón. Vesele míchá žánry od muzikálového rázu, přes lidovky až po kantilénu. Výborně rezonuje s autory libreta, jeho hudba je plná komických náznaků a připomínek, na různé žánry. Orchester pod jeho taktovkou hraje výborně, nad jevištěm v renesančních obloucích.
 
Nová inscenace, která je určena především na open air scénu Městského divadla v Brně je povedená a bude určitě hojně navštěvovaná, jako v den premiéry. I pánbíček má toto divadlo rád. Pršelo trochu před představením, rozpršelo se na chvíli při závěrečném potlesku, ale celé představení se odehrálo pod tmavými mraky, na kterých se zvlášť krásně rýsovala dominanta v pozadí, osvětlený chrám svatého Petra a Pavla.
 
vestonickavenuse 1
 
Karel Cón, Stanislav Slovák, Jan Šotkovský, Petr Štěpán
BRNĚNSKÉ KOLO
Režie: Stanislav Slovák
Hudební nastudování: Karel Cón
Dirigenti: Karel Cón, Tomáš Küfhaber
Scéna: Jaroslav Milfajt
Scénické projekce: Petr Hloušek
Kostýmy: Andrea Kučerová
Choreografie: Martin Pacek
Sbormistr: Jana Suchomelová
Světelná režie: David Kachlíř
Dramaturgie: Miroslav Ondra a Jan Šotkovský

Premiéra na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea, Brno 16.06.2017

 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Sebastiána I., královna Zlínského Majálesu : „Snad jsem pořád stejně super jako dřív!“

sebastiana 200Zlínský Majáles se kvapem blíží a my vám přinášíme rozhovor s loňskou královnou Majálesu Sebastiánou Hájkovou, která letošní klání organizuje. Co musíte udělat, abyste se stali králem či královnou Majálesu a...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Nesmrtelná heroická komedie o posledním z rytířů se vrací na brněnská divadelní prkna

Cyrano 200Na Štěpána roku 1897 zažila Paříž jednu z nejslavnějších premiér všech dob. Na scéně Divadla u Svatomartinské brány se poprvé objevila postava s velkým nosem (jenž „velkého ducha značí“) a s ještě větším srdcem. Když spadla opona, trvaly ovace údajně p...


Literatura

Politika očima mladého aktivisty

ocima mladeho aktivisty 200V nakladatelství Pointa vyšla kniha Očima mladého aktivisty od Šimona Hlinovského, absolventa politologie zajímajícího se o veřejné dění.

 

...

Divadlo

Moderní zpracování klasického příběhu

Cyrano perexPaříž, 17. století. Cyrano z Bergeracu (Luboš Veselý) je nápadný nejen díky svému vtipu, pohotovosti a básnickému umění, ale především kvůli svému mimořádně velkému nosu. Miluje svou nádhernou sestřenici Roxanu (Natálie Řehořová), o kterou má ...

Film

XII. Mezinárodní festival outdoorových filmů v Praze

a 200Mezinárodní festival outdoorových filmů, který již od 3. října brázdí kinosály a další spřízněná místa nejen České a Slovenské republiky, ale i Sibiře, dorazí 20. listopadu také do hlavního města. Letošní ročník uvádí desítky snímků s adrenalinovou, ale i...