Brněnské kolo aneb Jak ukrást Věstonickou Venuši

Brněnské kolo aneb Jak ukrást Věstonickou Venuši

vestonickavenuse perMěstské divadlo Brno jako úvodní představení na Open air scéně, v překrásném prostředí Biskupského dvojka, s osvětleným chrámem sv. Petra a Pavla v pozadí, uvedlo další muzikálovou světovou premiéru. (Uf to byla dlouhá věta, ale jinak se ten úvod uvést nedal.) Autoři inscenace jsou už klasici tvorby pro toto prostředí. Dramaturg Jan Šotkovský, režisér Stanislav Slovák a herec divadla, Petr Štěpán.  Mají už za sebou v posledních divadelních sezónách vždy nové dílo. Či už to byla Vzpora hrášku, nebo Baron Trenck, vždy šlo o propojení příběhu s osobnostmi, které svými činy souviseli z Brnem. Ovšem takový Trenck, který po bouřlivém životě vůdce Pandurů nakonec skončil ve vězení na brněnském  Špilberku nebo život zakladatele genetiky Mendela,  je teď překonáván jejich dalším exkurzem do minulosti Brna. Je nejrozšafnější, nejvtipnější.
 
 
 
Příběh se opírá především o pověst, jak se kolář Birk stavil, že od rána setne strom, udělá z něj kolo a do dvanácti hodin to kolo dokutálí na Zelný trh do Brna.- Nikým neověřená pověst je základním rámcem nové inscenace. Ale je tady ještě něco mnohem důležitějšího. Moravské zemské muzeum, které je vlastníkem onoho Biskupského dvora slaví tento rok 200 let své existence. A autoři tohoto významného výročí využili. Vše situovali do prohlídky muzea, kde se střídají různé exponáty (či už do toho muzea patří, nebo ne.) Od pračlověka který má bohatou expozici v muzeu Antrophos, součástí Moravského zemského muzea, až po slavnou Věstonickou Venuši. Ale nechybí tam ani herečka, Brňačka, Nataša Golová, Edison, nebo zbojník Babinský. Je už jasné i z toho promíchaného výčtu postav, že v novém muzikále (kde se skutečně i tančí a zpívá) jde především o bohapustou srandu. Režisér Slovák volil jednoduché prostředky vtipné skládačky, která se odehrává na čisté scéně Jaroslava Milfajta. Počítá se s využitím renesančních oblouků v pozadí, na které se promítá různé prostředí inscenace ve světelném designu Petra Hlouška.
 
Už úvodní scéna, ve které si musí návštěvníci muzea obout igelitové návleky na nohy, prozrazuje humorný ráz inscenace. Následně se setkáváme s různými postavami návštěvníků. Od dvou kumpánů kteří chtějí ukrást Věstonickou Venuši – Vingl Ondřeje Studénky a Maňas Jakuba Uličníka. Výborně napsané i zahrané primitivy jsou zdrojem nejedné humorní scény. Stejně potom mudrlant, znalec historie profesor Cejthamr Michala Isteníka, který je vlastně ústřední postavou celého muzikálu. A nesmíme zapomenout na děti. Alenka, Elenka a Jan Juráčkovi jsou děti herečky Aleny Antalové. A že se teda „pomamily“. Hrají přirozeně, jsou opravdu aktivními hybateli příběhu. Nechybí téměř v žádné scéně pestrého leporela událostí.
 
Pravda, ne všechno čeho jsme svědky je založeno na historické skutečnosti. Autoři si svobodně pohrávají s příběhy. Je to už pro ně v tvorbě typické. Tak jako se baron Trenck nikdy v životě nesetkal s Marií Therezíí (a v inscenaci s ní má téměř techtle-mechtle) stejně Edison nebyl přítomen osvětlování brněnského divadla. A už vůbec se v pověstech neobjevovali Legenda, Budoucnost a Minulost, (pánové Kolář, Junák a Jirásek v hezky patetickém projevu) všichni tři jsou aktivní postavy snového exkurzu Moravským zemským muzeem. Autoři si prostě vymýšleli a vymýšlí docela svobodně, míchají fakta s fantazijními prvky a skládají vše do celku, kterého hlavním cílem je bavit diváky.  Neváhají vložit do příběhu nádherného vodníka, který parafrázuje stejnou postavu v Rusalce, nebo Máriánku, profesorovu milou, která si zazpívá moc hezký duet s panem Edisonem. Prostě vše je dovoleno, když to slouží s úsměvům.

Je nutné se ještě zmínit o hudební stránce – vždyť se jedná o muzikál. Stejně je nedisciplinovaný a plný fantazie  hudební skladatel Karel Cón. Vesele míchá žánry od muzikálového rázu, přes lidovky až po kantilénu. Výborně rezonuje s autory libreta, jeho hudba je plná komických náznaků a připomínek, na různé žánry. Orchester pod jeho taktovkou hraje výborně, nad jevištěm v renesančních obloucích.
 
Nová inscenace, která je určena především na open air scénu Městského divadla v Brně je povedená a bude určitě hojně navštěvovaná, jako v den premiéry. I pánbíček má toto divadlo rád. Pršelo trochu před představením, rozpršelo se na chvíli při závěrečném potlesku, ale celé představení se odehrálo pod tmavými mraky, na kterých se zvlášť krásně rýsovala dominanta v pozadí, osvětlený chrám svatého Petra a Pavla.
 
vestonickavenuse 1
 
Karel Cón, Stanislav Slovák, Jan Šotkovský, Petr Štěpán
BRNĚNSKÉ KOLO
Režie: Stanislav Slovák
Hudební nastudování: Karel Cón
Dirigenti: Karel Cón, Tomáš Küfhaber
Scéna: Jaroslav Milfajt
Scénické projekce: Petr Hloušek
Kostýmy: Andrea Kučerová
Choreografie: Martin Pacek
Sbormistr: Jana Suchomelová
Světelná režie: David Kachlíř
Dramaturgie: Miroslav Ondra a Jan Šotkovský

Premiéra na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea, Brno 16.06.2017

 

Přihlášení



Soutěže

Sny se mi plní, říká Taťána Kročková, autorka knihy Tajemství snů a jak ho rozluštit

Zatímco její první kniha se jmenuje Tajemství snů a jak ho rozluštit, která vyšla v minulých dnech, její další připravovanou publikací by měl být tentokrát - román. To o sobě v následujícím rozhovoru prozradila Taťána Kročková, zástupkyně šéfredaktorky serveru Kultura 21. Celé povídání se ale netočí jen kolem nové knihy o snech, ale také o kultuře jako takové, o zálibách, vášních či o tom, jak moc jí vyhovuje vesnický způsob života.

Písně Hany Zagorové jsou říší bez hranic

Bohatý průřez nabízí kolekce písní Hany Zagorové z let 1968 až 2020. Skladby jsou řazeny chronologicky podle let a na šesti cédéčcích je jich sto dvacet. Vedle notoricky známých hitů tam lze najít i vyložené perličky.
Supraphon

Videorecenze knih

Rozhovor

„V poezii jsem objevila tu nejvhodnější vrbu,“ tvrdí Věra Orzághová

obalka ROZT 200Drsná, provokativní, dráždivá, zhýralá. A také něžná, milující, pokorná a obětující se. Taková je poezie Věry Orzághové, v literárním světě známé pod uměleckým pseudonymem Vorona. Autorka v básních prož...

Hledat

Příhody telátka potěší malé poplety i rodiče

Ve vydavatelství Radioservis vyšla audiokniha Příhody telátka poplety určená pro malé děti, ale určitě pobaví a potěší i dospělé.
Radiotéka

Z archivu...

Čtěte také...

Zničující a krutá láska na Větrné Hůrce

Vetrna hurka perexKdyž Kateřina a Heathcliff společně vyrůstali, slíbili si na svobodných úpětích Větrné Hůrky věčnou lásku. I když byl Heathcliff jen nalezenec, kterého do domu přivedl Kateřinin otec, aby se o něj postaral, Kateřina v tom nevid...


Literatura

Nové pohádky kouzelné lucerny jsou výletem do vizualizace

nove pohadky 200Nemůžu vše svádět na příjemný hlas paní Nadi Konvalinkové, ale dlouhé dny jsem si pamatovala jenom pohádku o tom, jak pomáhám ve veterinární ordinaci u zvířátek. A pak matně něco o krokodýlovi. A to byl konec. Na dlouhé dny konec. Ano, ...

Divadlo

Malované na skle: Jánošík po brněnsku

malovane na skle divadlo radostJuraj Jánošík je pro někoho národním hrdinou, který bohatým bral a chudým dával, někdo ho považuje pouze za zbojníka, který loupil, aby se sám obohatil. V brněnském divadle Radost můžete zhlédnout h...

Film

Putování Středozemí pokračuje

200filmPeter Jackson, režisér všech dílů Pána prstenu a prvního Hobita, po roce přináší do kin druhé pokračování s podtitulem Šmakova dračí pouť. Studio si dalo velice záležet na tom, aby byl film propagován už dlouho před samotným vpuštěním do kinosálů. Tol...