Duchařská komedie o jednom velkém vánočním zázraku

Ti druzi 200 Komedie Spirit Level, kterou v MdB uvedou pod názvem Ti druzí, sice obletěla úspěšně kus světa, ale o její autorce, přesněji o jejím životě se ví až podezřele málo. Anglická scenáristka a dramatička zůstává v téměř dokonalém utajení (důraz je na slově téměř). Nemá Facebook ani LinkedIn, ani Twitter, ani nic podobného, natož aby měla na internetu domovskou stránku. Nedává rozhovory. Na Wikipedii o ní heslo nenajdete. Po usilovném pátrání lze na internetu najít jedinou její portrétní fotku, ale v tak mizerné kvalitě, že má člověk dojem, jako by ji pořídili duchové nebo jako by ona sama byla duch. A přesto jméno Pam Valentine není tak úplně neznámé.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století napsala londýnská rodačka (ročník 1938) spolu s Michaelem Ashtonem pro Yorkshire Televison několik seriálů, z nichž přinejmenším dva patří do zlatého fondu britské televizní tvorby komediální: Youʼre Only Young Twice (Mladý jsi jen dvakrát) a Thatʼs My Boy (To je můj kluk). Po krátkém odskoku k rozhlasové tvorbě začala od poloviny devadesátých let psát pro divadlo. Tři jednoaktovky – You Canʼt Fight City Hall, Bren (S radnicí nemůžeš bojovat, Bren, 1994), A Dogʼs Life (Psí život, 2000), Alternative Accommodation (Náhradní ubytování, 2005) – a jedna celovečerní komedie s názvem Day of Reckoning (Den zúčtování, 1999) dosáhly ovšem ohlasu jen průměrného. Teprve v roce 2006 napsaná duchařská komedie Spirit Level se stala mezinárodním hitem. Ve světové premiéře (12. dubna 2007) ji pod názvem Przyjazne dusze (Přátelské duše) uvedl Wrocławski Teatr Komedia; inscenaci Wojciecha Dąbrowského má toto přední polské divadlo dodnes na repertoáru. V originálním jazyce se hra ponejprv objevila na jevišti Metro Theatre v kanadském Vancouveru (6. listopadu 2010). Anglická premiéra se odehrála ve worcesterském Swan Theatre (27. září 2011). Velkou popularitu si hra získala jak v Polsku (v sezóně 2011/2012 ji dávala čtyři divadla), tak v Německu (v roce 2014 byla inscenována hned v devíti divadlech). Následovaly premiéry v Itálii, Rakousku, Španělsku, USA nebo na Novém Zélandě. U nás ji nejdříve režíroval Jiří Seydler v Karlovarském městském divadle: česká premiéra se uskutečnila 22. března 2014.

Pam Valentine ale překvapivě, ba paradoxně právě tehdy, kdy v devětašedesáti letech jako divadelní autorka konečně prorazila a mohla se rovněž těšit z mezinárodního úspěchu, pověsila spisovatelské řemeslo na hřebík. Ze dne na den. Uzavření jedné kapitoly svého života zdůraznila i tím, že se spolu se svým mužem (televizním a divadelním hercem Davidem Cooperem) odstěhovala z venkovské chalupy na samotě u Farleigh Wallop (nedaleko Basingstoku) v Hampshiru do malebné obce Winterslow, poblíž Salisbury (hrabství Wiltshire), kde žije dodnes a kde se prý věnuje svým koníčkům – křížovkám, psům, hospodářství a starožitnostem. Na divadlo ovšem úplně nezanevřela. Objevila v sobě režisérské chutě, které uplatňuje v místním, mezi anglickými ochotníky dosti ceněném souboru Winterslow Drama Group; právě v těchto dnech – 23. září 2022 – přivádí ve Winterslow další inscenaci k premiéře; a to jí bylo už osmdesát čtyři let.

Nápad napsat duchařskou hru se zrodil ve zmíněné starobylé chalupě na samotě u Basingstoku v Hampshiru. A není divu, že zrovna tam. V tom stavení totiž strašilo. Spolu s autorkou a jejím mužem tu přebývali duchové původních majitelů, kteří si dům pořídili někdy v roce 1880. A údajně to nebylo nepříjemné soužití. Každopádně inspirovalo Pam Valentine k vytvoření romanticky půvabné, bystré i laskavé, veskrze lidské, i když duchařské komedie, v níž se dějí věci „mezi nebem a zemí“ a jejíž děj vrcholí o vánočním čase. Jack Cameron, proslulý autor detektivek, a jeho okouzlující choť Susie podnikli během dovolené u italských jezer soukromou vyjížďku na člunu a utopili se. Jacka jakožto typického ateistu svatý Petr poslal od nebeské brány šupem zpátky na zem; Susie v ráji mohla zůstat, ale coby milující manželka svého muže neopustila. Společně v duchovém stadiu či na duchové úrovni (spirit level) obývají své někdejší venkovské hnízdečko, starou chalupu kdesi v Hampshiru, kterou po jejich smrti spravuje jako objekt k pronajmutí jedna realitní kancelář. Posmrtný život bez jídla, pití, spánku, nakupování a milování je docela nuda, jak shodně přiznávají manželé Cameronovi. Jisté povyražení nacházejí toliko ve šprýmech či malých zlomyslnostech, jimiž jednak vyvádějí z míry realitního agenta Marka Webstera, jednak zastrašují a vyhánějí nájemníky. Chalupu totiž pořád ještě pokládají za své vlastnictví a jako duchové chtějí mít i svůj klid. Ale v případě posledních zájemců o pronájem – mladých manželů Willisových – udělají výjimku: nejenomže se je nesnaží strašením od jejich úmyslu odradit, ale dokonce s nimi začnou sympatizovat. Vždyť Simon je začínající spisovatel a veliký obdivovatel knížek Jacka Camerona, jeho žena Felicity, zkráceně nazývaná Flic, je těhotná. Navíc se do jejich života nepříjemně plete snobsky založená Felicitina matka Marcia. Počáteční sympatie duchů přerůstají v citovou náklonnost, v pocit zodpovědnosti, ba až v rodičovskou starostlivost. Neboť mladí nemají peněz nazbyt, Simonovi to zatím vůbec nepíše a dítě je na cestě. Jak jim jen pomoci? To je nyní hlavní starost Jacka a Susie Cameronových. S kuriózním řešením vposled přispěje strážný anděl, který se náhle zjeví, když ho Susie bezděky či spíše ze srandy zavolá…

I když se v komedii Ti druzí (Spirit Level) střetává reálné s nadpozemským, potažmo imaginárním (chcete-li), hlavním tématem jsou naše pozemské životy a jak k nim přistupovat. Silně ve hře zaznívá motiv okamžiku teď a tady, síly jsoucí chvíle: je dobře žít přítomností, co nejintenzivněji to jde; neuvíznout v minulosti a trpně nečekat na budoucnost. Hra Pam Valentine je jednou z těch, které nám připomínají prosté, leč nadmíru podstatné věci, třeba elementární lidské potřeby, jako jsou citová náklonnost, sounáležitost, nezbytnost porozumění a úcty, pochopitelně víra (chcete-li); nebo to, že největším smyslem života je láska a největším darem života je dítě. Jako správná romantická komedie nám odkazuje poselství, že budeme-li k sobě milí a zdvořilí, bude svět v pořádku. V neposlední řadě nás informuje o tom, jak je důležité mít pro co / pro koho žít, i když jste po smrti. Žijeme v době, kdy snad nejvíce ze všeho potřebujeme (kromě peněz) pohlazení. Nikoliv sentimentálně slzavé, nýbrž veselé, trochu rošťácké. A v této hře je plno světla, naděje a humoru. Jako motto by jí rozhodně slušela slova italského spisovatele Luciana De Crescenza: „Každý jsme anděl s jedním křídlem. Abychom vzlétli, musíme se obejmout.“ Zkrátka: je to dobrá duchařská komedie o jednom velkém vánočním zázraku. Kromě všeho výše jmenovaného nabízí také smích a uvolnění.

Překladu a režie se ujme Petr Gazdík, autorem scény bude Emil Konečný a kostýmy navrhne Eliška Lupačová Ondráčková. Hrají: Petr Halberstadt (Jack Cameron), Alena Antalová (Susie), Svetlana Janotová (Flic), Ondřej Halámek (Simon), Erika Kubálková (Marcia), Tomáš Sagher (Mark Webster) a Johana Gazdíková (Strážný anděl).

Ti druzi