Muž, který sází borovici blatku aneb Příběhy dobře utajených malířů

Pátek, 05 Leden 2024 06:00 Taťána Kročková

Aleš Palán zdárně pokračuje v rozhovorech se zajímavými lidmi. Tentokrát svou knihu vydal u nakladatelství Host a zaměřil se na příběhy dobře utajených malířů, kteří vlastně vůbec nejsou slavní a nikdo je nezná. Přesto jejich životní osudy i tvorba stojí za pozornost. Už v tom je obrovský přínos Palánovy práce, kterou dělá. O lidech, pro lidi.

František má pomalovaný celý dům včetně branky a plotu. Vlasta žije ve starém domě a z jeho oken kreslí fáze měsíce, na vylisované listy maluje znaky měst a starými papíry, kam před půlstoletím zaznamenala příběhy vymyšlené rodiny, zatápí v kamnech. Pavel má vymyšlenou celou soustavu zemí, kreslí pro ně budovy i krajinu, dlouhá desetiletí zaznamenává počasí a ve volné krajině sází borovice. Lorenzo maluje výhradně vlaky, trolejbusy a tramvaje, má je na teniskách a prý i na trenýrkách. Všichni malují, protože musí. Tvoří art brut nebo konceptuální projekty, přestože mnozí ani netuší, že něco takového vůbec existuje. Jsou v tom sami, a proto je jejich dílo jedinečné a nezaměnitelné. A jejich příběhy? Ty jsou ještě silnější. Spisovatel a publicista Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech — tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž mezi životem a tvorbou není příliš velký rozdíl.

O autorovi:

Aleš Palán (*1965) je novinář, spisovatel a editor. Je autorem nebo spoluautorem zhruba šedesáti titulů, převážně rozhovorů a publicistiky. Za knihu rozhovorů Být dlužen za duši (2007) a román Ratajský les (2016) byl nominován na cenu Magnesia Litera, za brněnského průvodce Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) ji získal. Kniha rozhovorů se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Na tento úspěch Palán navázal volným pokračováním o samotářích z celého Česka Jako v nebi, jenže jinak (2019), za něž také získal ocenění Magnesia Litera. V roce 2021 mu vyšel soubor rozhovorů se ženami o nejtěžších životních milnících Nevidím ani tmu, v roce 2023 pak spolu s dcerou Annou Palánovou vydal rozhovory o vztahu matek a dcer Mami, miluju. Nejnověji pak knižní interview s cestovatelem a spisovatelem Miloslavem Nevrlým Náčelník. Vítěz ceny Magnesia Litera za publicistiku 2017 a 2020.

Ukázka z knihy:

Člověk se cítí tak strašně sám, že chce slyšet nějaká slova, tak jsem si povídal sám se sebou nebo s ďáblem. Napůl jsem ho slyšel, napůl vnímal myšlenkově, takový průnik, jako bych si povídal a hlasy mi odpovídaly, prostě mešuge. Neměl jsem sociální vazby, žádná rodina, žádní kamarádi, nic. Měl jsem pocit, že i ten satan mě litoval… Zároveň mě to postavilo na vlastní nohy, začal jsem si věřit, hodně jsem maloval. Dřív mi malování dodávalo adrenalin, nabuzovalo mě, teď to mám otočené, spíš mě zklidňuje. Obraz maluju hodinu dvě, mám rád, když je to hotové ještě ten den. Myslím, že do druhého dne jsem nikdy nic rozdělaného nenechal. Nevím, jestli je to dobře, ale já to tak mám.

Hodnocení knihy:

Aleše Palána vnímám především jako redaktora a editora, který je neuvěřitelně kreativní, má skvělé nápady a silné sociální cítění. Jeho práce má smysl a podporuje všechny ty schované umělce a zajímavé osobnosti, které by díky Palánovi nikdy nevynikly a svět by je nepoznal. Jeho osobité vedení dialogů, pozorování každodennosti mnoha lidí a zachycování osudů a pohnutých příběhů v mnoha knihách mi přijde takřka už jako jeho životní poslání. Knihy vždy doprovází umělecké fotografie i kresby, které rovněž stojí za pozornost. Uvidíme, čím novým nás ještě autor překvapí.