Technické muzeum v Brně nabízí návštěvu unikátní technické památky – vodního mlýna ve Slupi. Zájemci mohou navštívit stálou expozici mlynářství a seznámit se s procesem mletí obilí.Mlýn se nachází nedaleko Znojma. Jedná se o renesanční stavbu se čtyřmi funkčními vodními koly a mlýnským náhonem.
Dějiny vodního mlýna jsou úzce spojeny s vývojem krhovicko-jaroslavického vodního náhonu, který po staletí spoluutvářel vodní poměry povodí Dyje na hranici Moravy a Rakouska Náhon v současné době dosahuje délky přes 30 kilometrů.
První zpráva o existenci mlýna, pochází z roku 1512. Mlýn zde však nejspíš stál již dříve, neboť krhovicko–jaroslavický náhon, jehož vody mlýn využívá, je zmiňován v listině z roku 1302. Stavitelem mlýna a jeho majitelem byl ženský cisterciácká klášter v Oslavanechv. Do současné pozdně renesanční podoby byl mlýn přestavěn nejspíše v poslední čtvrtině 16. či na samém počátku století následujícího.
Slupský mlýn patří po stavební stránce k nejvýstavnějším pozdně renesančním technickým zařízením svého druhu. Jeho význam však netkví pouze v architektonickém ztvárnění, ale i v souboru instalovaných mlýnských zařízení a strojů dávajících objektu další rozměr. Všechna zařízení jsou předváděna v ukázkovém provozu. Mlýn Krhovicko–jaroslavický náhon jsou významné technické památky.
Zdroj a ilustrační foto: Technické muzeum Brno
Otevírací doba památky: duben–říjen: úterý–neděle, svátky 9.00–12.00, 13.00–17.00
| < Předchozí | Další > |
|---|
Jeho knihy vynikají nesmírnou precizností a mohly by být učebnicí toho, jak má publicista pracovat s informacemi. A právě tomuto tématu jsem se s Benjaminem Kurasem věnovala a vyptala se ho na zákulisí takové práce. Jeho nová kniha Poslední naděje ci...
Možná vám to bude znít nadneseně, ale takový dojem ve mně zanechalo čtení knížky „Férová práce“ Kim Scottové. Sice píše o Americe, nemyslím si však, že u nás to bude o mnoho lepší. Nevím, jak je to v Česku s platy, zda je mzda mužů to...
V tematické edici Zmizelá Praha právě teď vydává nakladatelství Paseka ve spolupráci s Národním muzeem (jeho Divadelním oddělením) práci teatroložky Olgy Vlčkové (*1976) s názvem Divadlo a divadelní scény.
V předvánočním období loňského roku se ke čtenářům dostala kniha Planeta Nippon, vydaná nakladatelstvím Crew, které se jinak soustředí především na vydávání comicsů. Trojice autorů – Anna Křivánková, spjatá s ...