Kultura21.cz

„Miluju na divadle uvědomění si přítomnosti. Neopakovatelné tady a teď, propojení s kolegy, divákem a se sebou, kdy můžu sledovat přímou reakci na dění na jevišti. A když to všechno zaklapne, je to pro mě jako droga,“ přiznává Kamila Janovičová, členka Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, s níž se pravidelně setkáváme v seriálu ZOO nové začátky, kde hraje veterinářku Petru.

Narodila jste se v Ostravě a vyrůstala v Paskově. V dětství jste navštěvovala dramatický kroužek a zahrála si různé „figurky“. Jak na to vzpomínáte? Pamatuje si, jaké to bylo poprvé před publikem? A co vás ještě bavilo?

Úplně poprvé to bylo snad ještě ve školce. Pořád jsem zpívala nebo něco recitovala. Když nad tím teď přemýšlím, asi mě na tom tehdy bavilo hlavně to, že to šlo samo a naprosto přirozeně. Žádný tlak, jenom svoboda. Vlastně jsem řešila spíš sebe než publikum. To, že to pak někdo ocenil, byla přidaná hodnota. Po tom jsem začala toužit až později. Haha.

Pokud myslíte záliby v dětství mimo hudbu a knihy, tak to bylo chození po horách s babičkou, vaření a vlastně jakýkoli výlet s rodinou. A pak mě ještě naprosto pohltila irská kultura skrz pohádku Kouzelná země skřítků.

A pak jste šla na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a jako její studentka jste hostovala v inscenaci Hra snů v ostravské Komorní scéně Aréna a také v opavském Slezském divadle ve hře Úklady a láska. A během studií na DAMU jste hostovala v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích v inscenaci Kati a hned nato jste dostala nabídku na angažmá, kde jste byla v letech 2017–2022. A v té době jste si zahrála na dvě desítky postav v inscenacích jako – Nesmír, Café Groll, Rybí krev nebo Zabiják Anders. Jaké bylo toto plodné období?

Uteklo to, pocitově to byly tak dva roky. Na první angažmá se jen tak nezapomíná. Navíc Jihočeské divadlo má fantastickou letní scénu Otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Moc doporučuji to tam alespoň jednou za život navštívit. České Budějovice kolem sebe mají krásnou přírodu. Ale zpátky k divadlu. Naučila jsem se tam opravdu hodně. Dokonce jsme dostali možnost pro JD napsat a nazkoušet vlastní hru Nesmír. Milovala jsem to tam a dodnes se tam pravidelně vracím za přáteli.

Od roku 2022 jste v angažmá Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde hrajete např. Alici v Pravdě, Fridu v Agnetha volá S.O.S., Klariči v Goldoni po ostravsku aneb Sluha dvou pánů. Ve hře O líné babičce hrajete dokonce šest rolí. Jaké postavy ráda ztvárňujete? V čem nebo koho byste si ráda zahrála?

Nejradši mám dramatické postavy s komediálními prvky a komediální postavy s dramatickým přesahem. Zní to jako to samé vzhůru nohama, ale není. Mám ráda hry, kde divák zakusí celou paletu emocí. Hry, kde se pořád jenom trne nebo pořád jenom směje, jsou pro mě maso bez omáčky. Pardon, mám ráda přirovnání.

Nemám vysněnou roli ani hru, ale moc se tuhle sezónu těším na Nastasju Filippovnu v Idiotovi, kterou začneme zkoušet na konci října s premiérou v lednu. To bude krásná náročná práce.

Čím je pro vás divadlo tak fascinující, co vás na něm stále tak baví? Jednou jste řekla: „Divadlo je u mě odjakživa na prvním místě, ale natáčení mě také moc baví. Vlastně bych se nechtěla dostat do situace, že bych si mezi nimi měla vybrat. Ale kdybych musela, vyhrálo by divadlo.“ Platí to stále?

Absolutně naprosto všemi deseti ano. Miluju na divadle uvědomění si přítomnosti. Neopakovatelné tady a teď, propojení s kolegy, divákem a se sebou, kdy můžu sledovat přímou reakci na dění na jevišti. A když to všechno zaklapne, je to pro mě jako droga. A když mi pak třeba od diváků přijde zpráva, že se nám podařilo dotknout se něčeho uvnitř nich, že na zážitek s námi nikdy nezapomenou, dám si radostný taneček. Doslova.

A právě divadelní práce vám vynesla Cenu Jantar za titulní roli v inscenaci Nora a také Cenu Thálie pro mladého činoherce. Co to pro vás znamená?

Pro mě mnoho, v praxi nic. Cítím se být viděna, což je krásný pocit, ale tím, že je divadlo jedinečné svou přítomností, znamená to, že musíte neustále začínat od začátku. Povede se nám hra? Výborně. To ale není zárukou následujícího úspěchu. Cen si neskutečně vážím a beru je jako přikývnutí, že vášeň, která je pro mě zaměstnáním dává smysl i někomu jinému než jen mě.

Sama přiznáváte, že vás hodně baví natáčení a poprvé jste se před kamerou objevila během studií, a to v seriálu 4teens a pak přišla roli hrnčířky Aničky v pohádce Tajemství staré bambitky, k níž jste se po letech vrátila v pokračování, a to již z Aničky byla královna. Přišly další role ve filmech (Pláč svatého Šebestiána, Spolu) a seriálech (Ulice, Vyprávěj, Dáma a Král, Specialisté) a v poslední době je to seriál ZOO nové začátky, kde hrajete veterinářku Petru. Jak se vám role hraje a jak to zvládáte natáčet v Praze a hrát divadlo v Ostravě?

Petra mi byla ze začátku trochu nesympatická. Na můj vkus málo laskavá. Ale teď už je to s ní, věřím, lepší. Nejvíc mě baví to, že je veterinářka. Miluju zvířata a točit s nimi je lehké vystoupení z komfortní zóny, protože zvíře neudělá nikdy to samé, takže se mu neustále přizpůsobujete. Na place je s námi i veterinář, který nás učí hmaty a postupy vyšetření a já ho neustále zpovídám, protože mě zajímá VŠECHNO. Přejíždění mezi Prahou a Ostravou je náročné, ale beru to jako součást práce. Nechce se mi momentálně vzdávat ani jednoho.

Co vás baví na herecké profesi? Patříte mezi ty, kteří si můžou říct, že jejich profese je také jejich koníčkem?

Na tohle se mi podařilo odpovědět v předchozích otázkách.

Jak ráda trávíte chvíle volna? Dočetla jsem se o vás, že ráda vaříte, pečete, čtete prózu ale i poezii. Obdivujete komiky němé éry Charlieho Chaplina a Bustera Keatona. Máte slabost pro keltskou kulturu, a především pro tu v Irsku.

Ano, tyhle věty jsou už několik let napsány na stránkách ČSFD a stále platí, takže jste to vlastě vyjmenovala. Akorát asi doplním, že jsem se poslední dobou nadchla pro cestování, pokud mám volno víc dní v kuse. Když mám volno jeden den, moc ráda ho proležím bez hnutí v posteli.

Kamila Janovičová:

• Narodila se 26. 9. 1992 v Ostravě, kde v letech 2008–2012 studovala na Janáčkově konzervatoři.
• 2013–2018 studovala činoherní herectví na DAMU v Praze.
• V letech 2017–2022 byla v angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a od roku 2022 je v angažmá v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.
• Je držitelkou Ceny Jantar a Ceny Thálie.

Foto: Petr Chodura