Nemám rád rozhovory, říká spisovatel Peter Stoličný

Nemám rád rozhovory, říká spisovatel Peter Stoličný

Tisk

A Foto Stoličný

 Žurnalista, dramaturg a spisovatel doc. Mgr. Peter Stoličný, ArtD. napsal spoustu knih pro děti. Občas obdaří svým příspěvkem i magazín Kultura 21. Přečtěte si, co na sebe prozradil v originálním rozhovoru, který vedl sám se sebou. A to říká, že nemá rád rozhovory... 

 

Že nemám rád rozhovory? Proboha, to je hloupý titulek. Vždyť já od počátků své novinařiny nadělal spoustu rozhovorů.

- Který byl ten první?

 Psal se rok 1965. Dělal jsem rozhovor s Jiřím Suchým.

- Poznal, že jsi začátečník?

Poznal. Třásly se mi ruce s diktafonem.

- Vrať se k tomu nadpisu.

Nojo. Dnes můžeme rozhovory s osobnostmi rozdělit na dobré a pitomé. Nakonec jako všechno, co se kolem nás děje. Dobrý rozhovor je znát už od prvních řádků. Nevěnuje se klevetám, ptá se na to, na co se možná ještě nikdo neptal. Autor rozhovoru víc poslouchá, než mluví, neklade podbízivé otázky a snaží se, aby se ten, kterého se ptá, otevřel.

- Ale tebe to od rozhovorů s osobnostmi víc táhlo k divadlu.

Byl jsi dramaturgem, také recenzentem. Záměrně neříkám kritikem. Klasická kritika, jak jsme ji znali třeba u F. X. Šaldy už dávno vymizela.

- Teď jsi předvedl ukázku nesprávně kladené otázky, ve které mluvíš za tázaného.

Já vím. Ale to jenom proto, že se táži sám sebe. Tak pokračuji: Když přituhoval Husákův režim a já nebyl tak odvážný, jako mnozí disidenti, úplně jsem se přestal věnovat tvorbě pro „dospěláky“ a začal jsem psát pro děti. Televizní seriály, dětské muzikály, knížky pohádek. Jenom Bakaláře jsem psal (pro slovenskou televizi) rád. Hrabal jsem se v dopisech čtenářů, moc mne to bavilo. Ale když jsem dostal na stůl téma: Já do té strany musím. Tak to jsem psát odmítl a byl konec spolupráce. Ona totiž dramaturgyně Bakalářů, Libuše P. chtěla, aby to téma vyznělo: Musím do KSČ, aby tam bylo co nejvíc slušných lidí…

opice

- Když začal fungovat internet, jak jsi jej přijal?

Jo, to byly krásné časy. V Čechách i na Slovensku začal internetový časopis InZine. Psal jsem tam hodně. Jednak recenze divadla i knížek a pak soudničky. To mne hrozně bavilo! Manželka je advokátka, zdrojů, příběhů ze života má hodně. Tak jsem to využíval a ty příběhy měly občas docela srandovní nádech. Ale k tomu musím dodat maličkost: InZine platil za příspěvky, ne moc, ale občas mi naskočila na účtu za článek i tisícovka.

- Proč se vlastně dnes za příspěvky neplatí?

Mnoho psů, zajícova smrt. Dnes je takové množství webů, že se reklama v nich rozmělnila. Už není schopna uživit autory (čest výjimkám).

- A stejně píšeš recenze, třeba občas i do Kultura21. Proč?

Mám mezi divadelníky dost přátel. Rád jsem zván na premiéry, hrozně rád umělce chválím. Když se něco podaří, raduji se s nimi.

- A když je to (s prominutím) průser?

No tak to taktně mlčím, recenzi nenapíšu. V mládí jsem psal i negativní hodnocení, ptal jsem se (asi spolu s diváky) proč byl ten titul nasazen, proč se dílo nezdařilo. Ale čím jsem byl starší, tím víc mi bylo líto herců, že musí hrát v tak nepovedené hře. Dnes se raduji z úspěchů sem smutný z neúspěchů, mlčím...

- Kromě divadla stále tíhneš ke své lásce - k dětské literatuře. Píšeš pohádky, které se úspěšně prodávají v Čechách i na Slovensku. Co tě u té dětské literatury drží?

Mám děti, a ty mají taky děti, a to vždy byly mí první posluchači, čtenáři. Teď čekám, až ta starší děvčata budou mít děti a já budu pradědeček. Ale prý se ještě načekám. Dnes je pro mladé přednější kariéra než rodina.

- Je to správné?

Já nevím. Asi ne. Ale mému tátovi bylo 45, když jsem se narodil a prožil jsem s ním nádherné dětství. Ale nebylo mi ani čtyřicet, když umřel. A to mi je dodnes líto.

- Obraťme list. Nesmí tady chybět obligátní otázka: Co našim čtenářům chystáte, mistře?

Mám toho hodně. Román o tom, jak se u nás žilo od roku 1945 do roku 1990, píšu už třetí knížku pohádek o opici Skořici, hraju si s divadelní komedií, kterou snad už vypustím na jeviště, ale bojím se. Jsem divadelní recenzent a na hry také platí: Kdo umí, ten to dělá, kdo neumí, ten to recenzuje. Takže nevím, nevím…

- Děkuji za rozhovor.

Sám sebe se ptal docent mediální komunikace, spisovatel, rozhlasový a televizní autor,
nenapravitelný optimista

Peter Stoličný

A Foto Stoličný

Foto: Archív Petra Stoličného


 
Banner

Přihlášení



Kdo zabil Malého prince?

Autor policejních detektivek Michel Bussi se nechal inspirovat záhadnou smrtí Saint-Exupéryho a napsal napínavý příběh, který je hrou nejrůznějších náznaků a stop a zároveň je výjimečnou poctou Saint-Exupérymu a jeho malému hrdinovi.


JOTA

Dobrodružství mývala Gianlucy začínají na půdě malířské dílny mistra Leonarda da Vinciho

Fantasy plná napětí, záhad a humoru, odehrávající se v renesanční Itálii, se sice tváří jako četba pro děti a mládež, ale vůbec tomu tak nemusí být. Autor knihy Adam Folta totiž stvořil hrdinu – mývala Gianlucu, šibala, pohádkáře, dobrosrdečného naivku – který je sympatický jak svými kladnými vlastnostmi, tak svými nedokonalostmi.


65. pole
Banner

Rozhovor

Václav Upír Krejčí: „Nejhůř se pracuje s blbcem…“

upir krejci 200Václava Upíra Krejčího myslím netřeba představovat. Upír Krejčí zastává tolik funkcí - komik, herec, scenárista, spisovatel, dramaturg, textař (o sobě ale říká: „Spíše veršovatel, textař je moc silné slovo. Ale mé tex...

Hledat

Epocha nároků: Christopher Caldwell o soumraku demokracie

Epocha nároků s podtitulem Zákon o občanských právech a soumrak americké demokracie popisuje na příkladu Ameriky od šedesátých let do současnosti, jak se může dobře míněný zákon zvrhnout ve svůj protiklad. Dílo v překladu Aleše Valenty vychází v edici Agora, ve které nakladatelství Leda představuje nekonformní knihy zaměřené na politiku a společnost.


LEDA

Čtěte také...

Krádeže času Jany Eichler-Ruské

chimeara jana perexMnozí umělci touží zachytit prchavé okamžiky krásna a uchovat je natrvalo. Patří mezi ně i severočeská výtvarnice Jana Eichler-Ruská, tvořící pod značkou Chimeara. Lze uchopit přelud a přetavit jej do hmatatelné podoby? Je možn...


Literatura

Pro zvídavé děti jsou tu Naše zvířata

nasezvirata perexNakladatelství Fragment přináší všem dětem, které milují zvířátka a rády si lepí samolepky, velký barevný sešit s fotografiemi zvířat a 80 samolepkami jednoduše nazvaný Naše zvířata. Na dvanácti stránk...

Divadlo

Z Žítkovských bohyní na jevišti mrazí

bohyne perexRomán Žítkovské bohyně způsobil v českých literárních vodách poprask a následně brázdil český literární rybník od ocenění k ocenění. Bylo jen otázkou času, kdy se tohoto románu chytne někdo, kdo se jej bude snažit převést na fi...

Film

Underwold se vrací ke svým kořenům

underwold200Při zmínce o akčních filmových sériích o upírech se mi ihned vybaví dva názvy. Tím prvním je samozřejmě Blade s nepřekonatelným Wesley Snipesem a druhým jednoznačně Underworld (fanoušci Stmívání prominou). Právě druhý jmenovaný se dočkal v po...