„Nejradši se učím texty zásadně v lese, doma to ani neumím,“ říká herec Jan Hönig

Pátek, 09 Září 2022 06:00 Robert Rohál

jan honig200 Randle Patrick McMurphy se s ničím moc nepárá. Je to chlap, který za všech okolností říká, co si myslí. Má kladný vztah k ženám, alkoholu, hazardu... To je charakteristika postavy, která hraje prim v inscenaci Přelet nad kukaččiným hnízdem a kterou nazkoušel v Divadle Šumperk herec Jan Hönig. Premiéra je v sobotu 10. září.

Máte před premiéru inscenace Přelet nad kukaččím hnízdem, ale hlavně máte hlavní roli, proto by mě zajímaly vaše pocity, když jste se to dozvěděl?

To si pamatuji naprosto přesně. Na chodbě u šatny mi tu zprávu lehce nadhodil náš dramaturg Michael Sodomka..."Zdravím McMurphyho!". Měl jsem takové příjemné mravenčení...

Veleúspěšná filmová adaptace Miloše Formana s Jackem Nicholsonem v hlavní roli vznikla roku 1975. Románová předloha Vyhoďme ho z kola ven Kena Keseyho vyšla dokonce o třináct let dříve. Ani po mnoha letech však text, který byl upraven rovněž pro divadlo, neztratil nic ze své aktuálnosti. Film jste určitě viděl, co některé divadelní inscenace v Česku? Je asi těžké hrát postavu, kterou představoval ve filmu právě Jack Nicholson?

Před pár lety jsem viděl Přelet nad kukaččím hnízdem Horácké divadle v Jihlavě. Patricka hrál můj velký kamarád, který působil i tady v Šumperku. Můj spolužák ze zlínské VOŠKY. Takže asi slušný ročník (smích). S Nicholsnem se měřit nebudu. Tak jsem si film během zkoušení nepřipomínal. I tak si ho dost pamatuji. Nerad kopíruji.

jan honig foto1

Máte spočítáno, kolikátá je to role v šumperském divadle? A na které postavy rád vzpomínáte?

Role si nepočítám, ale odhaduji to kolem dvaceti. Rád vzpomínám na roli Kjella Bjarneho z Chvály bláznovství. Severský smysl pro humor je mi blízký...

Jste zkušený herec v nejlepším věku, v současné době jste v angažmá v šumperském divadle. Co vaše herecké začátky?

Ano, jsem dítě č. 44. První role je kmotříček v Karafiátových Broučcích. Ochotnický soubor Racek v Otrokovicích. Krásné divadlo, které nám nemilosrdně vzala řeka Morava v devadesátém sedmém...

jan honig foto2

Co je na divadelní práci pro vás to nejkrásnější?

Někoho to asi překvapí, ale nejradši se učím texty. Doma to neumím. Zásadně v lese. Člověk se tam může krásně uvolnit a někdy si z plných plic i pěkně zařvat.

Na webu šumperského divadla píšete, že hory a divadlo jsou váš splněný sen v jednom. Můžete to lehce rozebrat?

Jeseníky mám tak nějak v krvi. Jako dítě jsem trávil spoustu víkendů na Alfrédce. Moji prarodiče jsou z kantorské rodiny a postupně prošli z Uhelné přes Lipovou, Oskavu, Renoty až do Týna nad Bečvou.

jan honig foto3