Karla Kubíková: „Během psaní Hájovny jsem byla Lindou, ženou pod zámkem.“

Karla Kubíková: „Během psaní Hájovny jsem byla Lindou, ženou pod zámkem.“

karla kubikova 200Karla Kubíková žije ve středních Čechách a svůj profesní život strávila ve školství. Vydala knihy Rafanda (2007) a Samoživitelka (2008). V roce 2009 získala první místo v soutěži RWE za nerealizovaný TV scénář Dvě Františky. Zúčastnila se rozhlasového projektu Minutové hry. Je vdaná a má dospělé dcery. Nedávno jí vyšel román Hájovna.


V úvodu knihy zmiňujete, že jste se inspirovala příběhem vaší příbuzné, která žila ve vojenském prostoru a že jste zde viděla nepřikrášlenou realitu. Co vás na tom nejvíce překvapovalo? A jsou přímo v knize nějaké zážitky vaší příbuzné?

V době ruské okupace mě nejvíc udivovala samozřejmost, s jakou se u nás Rusové chovali. Jako by nebyli na návštěvě, ale doma a my jsme byli těmi, které museli strpět.

Vycházela jsem ze zážitků mojí příbuzné, například z návštěv Rusů na hájovně, ze setkávání s jejich rodinami, zmínila jsem i tehdy časté s kšeftování s Rusy.

Zážitků z té doby bylo pochopitelně víc, všechny se do knihy nevešly.

Píšete, že souhlasila se zveřejněním. Bylo pro ni lehké na tu dobu vzpomínat a připomínat si ji?

Žila tehdy svůj mladý život sice s okupanty v zádech, ale v jejích vzpomínkách převažují hezké zážitky. Bylo jí něco přes dvacet, žila v krásném prostředí, byla zamilovaná a měla malé dítě. To všechno dokázalo odstrčit na druhou kolej silnou nechuť k Rusům i stálé obavy z nich. Něco podobného přece pociťovali i mladí lidé např. v době druhé světové války nebo pracovního nasazení.

Musím však zdůraznit, že ze životního příběhu mé příbuzné jsem čerpala jen v první části knihy. Další dvě, týkající se vězení a návratu na hájovnu, jsou fikcí.

Jak se na toto téma díváte s ohledem na situaci, která se děje na Ukrajině? Cítíte nějakou paralelu?

Samozřejmě, že cítím! V době vydání knihy byl příběh naprostou minulostí, byl tak vzdálený časem i dějem, že jsem si říkala, že nebude mladou generaci zajímat. Teď je ruská okupace znovu skutečností. Nikdy nezapomenu na údiv a zlost při pohledu na tanky v ulicích v srpnu 1968. Byly příliš velkým překvapením, než abychom se bránili. Rusům to prošlo u nás a pak i jinde. Moc si přeju, aby si na Ukrajině vylámali zuby.

hajovna

Dovedete si představit, že byste bydlela v takové hájovně, jaká je v knize? Jste sama spíše městský nebo vesnický typ?

Pro rodinu s malými dětmi je život na samotě v krásné přírodě přínosem v každé době.

Já osobně bych natrvalo na hájovně žít nemohla, jsem opravdu městský typ.

Velká část Hájovny se odehrává ve vězení. Kde jste čerpala informace o tom, jak to tam chodí? Musela jste si v tomto ohledu dělat i nějaké rešerše?

Čerpala jsem z dostupné literatury, filmů, z výpovědí vězněných žen, ale i ze své fantazie, protože během psaní jsem byla Lindou, ženou pod zámkem.

Především jsem si musela zjistit, jak to ve vězení chodilo v době socialismu, seznámit se s tehdejším řádem a pravidly, protože byly jiné než dnes. Vše jsem konzultovala s odborníky.

Hájovnu můžete vyhrát v naší soutěži: Přeneste se na Hájovnu do roku 1985

Jak se vám kniha psala? Přeci jen popisovaný příběh není úplně radostný.

Neradostná byla celá ta doba, přítomnost Rusů se dotýkala každého. Jinak jsme mluvili, jinak jsme mysleli. Život na hájovně, i když ve vojenském prostoru, se zdál být paradoxně svobodnější. Vnímala jsem to při psaní, a hlavně jsem věděla, kam bude příběh směřovat, že skončí sametovou revolucí a odchodem Rusů. S nadějí se píše dobře.

Osobně bych si příběh Hájovny dokázala představit i jako film. Co si myslíte vy? Neuvažovala jste nad tím? Obzvlášť, když se zabýváte i psaním scénářů.

Mnozí čtenáři píší, že vidí hájovnu před sebou, takže se mi zřejmě podařilo vykreslit ji dostatečně realisticky a barevně. Film ale vždycky nesouzní s našimi představami. Každý čtenář má v duši jinou hájovnu, jemu milou. Pokud by některý filmař chtěl naše představy sjednotit, nebránila bych se.

Přečtěte si recenzi knihy: Příběh o lásce a mateřství v dobách komunismu

I vaše ostatní knihy pracují s ženskými hrdinkami s nelehkými osudy. Jak dlouho trvá práce na takové knize? A odreagováváte se při psaní nějak?

Většinou léta, protože nepíšu denně. Psaní je záležitostí nápadu, času, ale i duševní a tělesné pohody. Při psaní Hájovny mi pomáhal internet, ale při psaní Spálených křídel jsem jezdila po archivech, protože v devadesátých letech nebyl internet rozšířený.

Psaním se neživím, takže to pro mě není práce, při které se musím nějak odreagovat. To obstarává běžný život.

karla kubikova2

Čtete české autorky, které se ve svých dílech také zabývají historií, jako je například Alena Mornštajnová?

Znám knihy Aleny Mornštajnové i Karin Lednické a obdivuju je.

V poslední době mě zaujala kniha Jakuby Katalpy Zuzanin dech. Vrací se k událostem první poloviny dvacátého století, o kterých už bylo řečeno všechno, zajímavým a osobitým způsobem.

Na závěr nám prozraďte, jestli pracujete na další knize, jestli se můžeme na něco těšit.

Nechci prozrazovat své plány, protože pak často nevyjdou. Ano, ráda bych ještě jednu knihu napsala.

Děkuji za rozhovor.


 

Přihlášení



Soutěže

Hana Zagorová dokázala oživovat písničky, byla v nich krása, oduševnělost a poetika

I kdyby nazpívala třeba jen třetinu toho, co ve své kariéře Hana Zagorová skutečně natočila, tak by byla pořád tou milovanou zpěvačkou. I když nevyzpívala tři oktávy, uměla chytit za srdce, zaujmout. Už od svých uměleckých začátků dokázala oživovat písničky. Textem, výrazem, atmosférou a pak ještě čímsi, co v sobě nemá každý zpěvák.

Bouřlivé ticho po pobřežní cestě

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem z lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemoci. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání.
Kazda
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Můj luxusní koníček

r„Kdyby mi někdo před pár lety vylíčil, kam všude se s fotoaparátem podívám, že budu kvůli focení vstávat před svítáním a dobrovolně vláčet batoh plný objektivů, vysměju se mu. Proč podstupovat takové nepohodlí, když je tolik jiných, kteří mi krásy světa zpros...

Hledat

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Malá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před strážemi a narychlo se převlékne do princeznovských šatů.
Kazda

Čtěte také...

Matouš Vinš: „Na to, abych mohl cestovat a byl naprosto šťastný, opravdu nepotřebuji peníze“

matous perexMusel to být další z božích záměrů, aby se sešli dva novodobí evangelisté Matouš a Petr a stvořili Bibli pro cestovatele. Modlitby nomádů – začátečníků byly vyslyšeny a zrodila se Travel Bible! Nachystala jsem si desatero otázek pro Matouše a...


Literatura

Zabij mě znovu

zabij me znovu 200V pořadí již čtvrtý, v České republice vydaný román britské spisovatelky Rachel Abbottové – Zabij mě znovu - představilo na konci roku 2016 nakladatelství Mladá fronta. Detektivním příběhem plným napětí a místy i strachu čtenáře prove...

Divadlo

Sváteční představení v Národním divadle

nd pan z praseckova 200Na období Vánočních svátků připravil soubor činohry Národního divadla pestrou nabídku inscenací, které vám mohou zpříjemnit atmosféru tohoto jedinečného ročního období.

...

Film

Smrt jí sluší: přehlídka hollywoodských hvězd

smrt ji slusiČerná komedie Smrt jí sluší (1992) je přehlídkou tří hvězd tehdejšího filmu. Bruce Willis, Meryl Streep a Goldie Hawn předvádějí excelentní taškařici o tom, jak může honba za krásou a kari...