Zatímco 23. srpna představí Zdenek Merta v závěru Chopinova festivalu v Mariánských Lázních nový šansonový projekt s Helenou Vondráčkovou, na podzim to bude jedna premiéra za druhou. Budou to nejen dva nové filmy s jeho hudbou, ale aktivní bude také na divadelním, koncertním a literárním poli. Například 12. října bude mít ve Smetanově síni v Praze premiéru jeho skladba Shakespeare's RAPsody, skladatel se však podílí rovněž na hudební složce připravované inscenace Král Lear v Městském divadle Brno. A na spadnutí je i jeho další kniha Hudba je zázrak...
Co vás vedlo k projektu, který předvedete s Helenou Vondráčkovou v samém závěru 56. ročníku Chopinova festivalu?
Především jde o nabídku festivalu, která mě potěšila. Postludium vymyslel jeho ředitel Martin Kasík, znamenitý klavírista i člověk, jako takový nedělní bonus po závěrečném koncertu Chopinova festivalu. V loňském roce jsme podobné představení absolvovali se Zorou Jandovou, a protože mělo velmi dobré ohlasy, přišla nabídka opět. Těším se.
S Helenou se znáte řadu let, zřejmě to nebude vaše první spolupráce...
Helenu znám opravdu příšerně dlouho, občas jsem si s ní příležitostně zahrál, ale nikdy jsme spolu vážně nevystupovali. V tomto rozměru to bude poprvé.
Které písně a jaké skladby zazní a kdo je autorem aranží?
Mně se velmi líbí její "šansonový" projev. Je to velmi muzikální, silné a k tomu ještě samozřejmě výborně zazpívané. Tohle nebude revoluční show, většinu skladeb Helena už někdy zpívala, ale nikoli v tomto pojetí. Budeme hrát jen s klavírem a kytarou (Charlie Blažek), nedá se mluvit o aranžích, spíše o koncepci. Ta je zatím moje, ale na koncertě bude jistě společná.
Myslíte, že by tento komorní recitál mohl být uváděn i jiných místech v Česku?
To netuším. Zaznamenal jsem víckrát chuť publika slyšet od "paní Vondráčkové" něco jiného, komornějšího, ale to není moje kompetence. Ona už zpívala všechno možné a se svým publikem úspěšně komunikuje padesát let. Mně se v poloze, kterou budeme prezentovat v Mariánských Lázních, zdá Helena velmi přesvědčivá, když bude chtít pokračovat, třeba vymyslíme i něco autorského.
Co vaše vlastní vícerozměrná kariéra? Co zajímavého vás čeká v nadcházející sezóně?
Zažívám napínavé pracovní léto. Na podzim mají premiéru dva filmy s mojí hudbou. Celebrity s Jiřím Mádlem v režii Miloše Šmídmajera jsou takovou ulítlou mafiánskou komedií a televizní dvoudílný film Zločin v Polné v režii Viktora Polesného naopak zpracovává velmi vážné téma Hilsneriády, značně aktuální v těchto časech. 12. října má ve Smetanově síni premiéru moje skladba Shakespeare's RAPsody - jde o Shakespearovy Sonety v neobvyklém spojení symfonického orchestru (SOČR), rapu (Ota Klempíř a James Cole) a zpěvu (Michaela Jančaříková). No a pro listopadovou premiéru Krále Leara v Městském divadle Brno (režie Stanislav Moša) připravuju muziku pro bicí nástroje a dechy. Leara hraje Bolek Polívka, to bude jistě pěkné. Nejvíce osobní je však připravovaná kniha o hudbě, kterou dokončuju. Vyjde v listopadu opět v nakladatelství Mladá fronta a bude se jmenovat Hudba je zázrak.
Foto: archiv Zdeňka Merty
| < Předchozí | Další > |
|---|
Povídali, že mu hráli – tak se jmenuje nová supraphonská kompilace složená z pecek Michaela Kocába – originálního skladatele, textaře, zpěváka, instrumentalisty a šoumena. A když se řekne Kocáb, všichni víme, že je...
Dana Makrlíková (*1975) se narodila v Jablonci nad Nisou. Vystudovala Technickou univerzitu v Liberci a Českou zemědělskou univerzitu v Praze. V médiích se pohybuje od roku 1993. Působila na Nově, v České televizi a na Primě, kde moderovala Zpravodajský den...
V srpnu vyšel v nakladatelství Crew další svazek příběhů věnovaný Živým mrtvým, nese název Volání do zbraně a značí již 26. díl této tak oblíbené série. Ač se název a de facto i obálka jeví jako všeříkající a až děj odhalující, tyto seši...
Hercům nejvyšší kategorie, těm, kteří dokážou svou profesi vypilovat na mistrovskou úroveň jemně cizelovaných detailů, říkám, čistě jen pro svou potřebu, hráči. Ostravská Komorní scéna Aréna má stejnojmennou Gogolovu klasiku na repertoáru už šestý...
Snad ke každému vědeckému oboru existují více či méně tlusté časopisy veskrze odborné, laickému čtenáři obtížně přístupné - a to jak zveřejňovanými texty, tak sehnatelností. Rovněž filmoznalci vydávají takové tiskoviny - na Slovensku je to Kino-ikon, u ...