Tomáš Verner: Vždy jsem fandil tomu slabšímu

Tomáš Verner: Vždy jsem fandil tomu slabšímu

Tisk

Tomas Verner 200Desetinásobný mistr České republiky v krasobruslení, mistr Evropy z roku 2008. Jednou stříbrný a jednou bronzový z evropského šampionátu, dvakrát čtvrtý na mistrovství světa. To je Tomáš Verner. Po Mistrovství světa 2014 v Tokiu ukončil závodní kariéru, což ale neznamená, že by nějak ve svých aktivitách polevil. Hned nastoupil do krasobruslařské lední show Jen počkej, zajíci!, účastní se krasobruslařských exhibic, začal hrát fotbal. Můj rozhovor s tímto krasobruslařem, kterému japonské fanynky přezdívají „naše sluníčko“, se týkal zejména show Jen počkej, zajíci, ale i jeho dalších plánů do budoucnosti.

 

 

 
Tomáši, jaká byla tvoje cesta k účinkování v lední show Jen počkej, zajíci! ? Co tě přesvědčilo, aby jsi do toho šel?
S nabídkou, abych se tohoto projektu zúčastnil, mně zavolal sám pan režisér František Blaťák. Byla to pro mě velká výzva, nikdy předtím jsem v ničem takovém neúčinkoval, vždy jsem buď závodil nebo se účastnil klasických krasobruslařských show. Termíny mi seděly do kalendáře a když navíc zmínil obsazení, nezbývalo mi nic jiného než souhlasit. Je to příběh, u kterého se nemusí moc přemýšlet, ale přesto má hlubokou myšlenku o tom, že ve dvou se to táhne lépe.

Jak dlouho probíhaly přípravy na tuto show?
Začalo se v květnu nácviky sólových čísel, od června do srpna jsem pak dojížděl do Ostravy, kde probíhaly intenzivní tréninky. Sice jsem nemusel být na každém nácviku, protože moje čísla jsou trochu vyčleněná od ostatních, ale mám za sebou pěkných pár týdnů, které jsem strávil v Ostravě od rána do večera.

Tomas Verner1

Tvá role je něco jako bruslící vypravěč. Dokážeš si představit, že bys byl v roli Michala Nesvadby a provázel dějem nejen pohybově, ale i slovně?
Michal je profesionální mim a svým pohybem umí vyjádřit emoce, což já zatím neumím. On celé publikum táhne. Kdyby ale pan režisér řekl, že musím celou show provést, udělal bych to. Nemyslím si, že bych to dokázal jako Michal, ale tuto roli bych na sebe vzal.

V jaké z rolí, které během představení prostřídáš, se cítíš nejlépe?
V roli krále, nejspíše i díky nádhernému hudebnímu doprovodu. I když nejradši mám kostým piráta.

Když už mluvíme o hudebních doprovodech, který by sis případně zvolil ke svému exhibičnímu programu?
Kdyby nebyla hudba k Pirátům z Karibiku tak ohraná, zvolil bych si ji. Potom je také nádherná hudba k číslu toreadora nebo již zmiňovaný doprovod k roli krále.

V hudebním doprovodu se objevuje i píseň Daniela Landy, se kterým jsi spolupracoval. Bylo to tvé přání nebo to byla jen čistá náhoda?
Hudební výběr byl předem fixně daný. Byl zde zájem, aby hudba byla rozmanitá, což se také povedlo. Máme tam Ivetu Bartošovou, Karla Gotta, Dana Landu, Kabáty. Písnička od Dana doprovází scénu s piráty, jeho hlas se do ní neuvěřitelně hodí. Dle mého názoru je to jedno z nejlepších čísel.

Máš během svých výstupů možnost na nějakou improvizaci a jak moc je konzultuješ s panem režisérem Františkem Blaťákem?
Možnost improvizovat mám, ale vždy v rámci charakteru. To je stěžejní úkol. Devět rolí je hodně a je nutné, aby nesplývaly dohromady. Proto mohu improvizovat jen v rámci mantinelů, které vytyčí právě pan režisér. Musím zůstat věrný charakteru postavy.

Tomas Verner2

Mezi jednotlivými výstupy máš poměrně dlouhé pauzy. Jak je naplňuješ?
To se zdá jen pro oko diváka, že jsou dlouhé. Ale než se člověk svlékne, převlékne, pověsí šaty tam, kde mají být, projde maskérnou tak, aby měl správně udělané oči, aby působil tak, jak má, tak těch prodlev tam zase tolik není. Jsem šťastný za to, jakým způsobem je show koncipovaná a že nemám úplně rychlé převleky. Ty člověku ubírají fyzických sil.

Co tě v nejbližší době kromě Jen počkej, zajíci! čeká?
Čeká mě toho spoustu. Zítra (tedy v neděli 21. září – pozn. red.) mám první fotbalový zápas za Amforu, na který se moc těším. Pak bude následovat týden intenzivního tréninku a za deset dní odlétám do Japonska na soutěž Japan Open, kde budu reprezentovat Evropu proti Americe a Asii. Poté mě čekají přípravy v Rusku, exhibice po Evropě a dost času mi samozřejmě zabere i show Jen počkej, zajíci. Až do února bude plno, ale vše jsem naplánoval dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a moc se těším.

Hlavně u zámořských krasobruslařů je časté, že po skončení kariéry přijímají role v různých filmech nebo reality show typu StarDance. Kdyby přišla taková nabídka, přijal bys ji?
Já jsem se dokonce na StarDance těšil. Několik let jsme přemýšleli nad tím, jestli StarDance přijmout nebo ne. Problém je, že soutěž probíhá paralelně s naší závodní sezonou, což se nedalo skloubit dohromady. Kvůli sportu jsem musel vynechat taneční, takže trénink bych opravdu potřeboval jako sůl. Není to tak, že bych bruslil, jednou týdně si odskočil na soutěžní večer a něco zatančil. Teď už ale nezávodím, proto doufám, že Česká televize půjde do projektu znovu.
 
Závěrem rozhovoru bych se vrátila trochu do tvé minulosti. Jaké byly, když jsi byl malý, tvé oblíbené kreslené seriály?
Bylo to právě Jen počkej, zajíci nebo Tom a Jerry. Mickey Mouse a jemu podobné seriály jsem nikdy nemusel.

Takže se ti líbilo, když se dva vzájemně honili a škádlili...
Ano. A vždy jsem fandil tomu slabšímu.

( 0 hlasů )


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Práce mě naplňuje sledováním příběhů lidí v čase

archiv Jan VojáčekV dětství se hodně věnoval sportu a na medicínu šel tak nějak automaticky, jelikož sám pochází z lékařské rodiny. Nějakou dobu se po promoci profesionálně věnoval fotbalu, pak to zkusil jako ortoped, aby zjistil, že t...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Tvoření s Pipasikem

Pipasik perexZuzana Šuleková a Jitka Musilová jsou kamarádky, povoláním architektky, které se zároveň starají o své malé děti. Společně založily značku Pipasik. Pod touto značkou vymýšlejí pro děti smysluplné činnosti spojené s tvořením a dávají dětem ...


Literatura

Po hlavě a nadoraz s Honzou Tománkem

po hlave a na doraz tomanekKniha je životním příběhem Honzy Tománka, obyčejného kluka, který po úrazu ochrnul. V tuto chvíli se jeho život láme a osud jako by se chtěl za vše špatné omluvit. Dává mu šance, do kterých se vrhá po hl...

Divadlo

Městské divadlo Mladá Boleslav uvede premiéru komedie Splašené nůžky

splasene nuzky200První inscenací roku 2024 Městského divadla Mladá Boleslav bude v pátek 16. února divácky osvědčený titul Splašené nůžky. Stovky repríz po celém světě dokazují, že tento kus má své kouzlo tak jako žádný jiný – už proto, že nikdy není st...

Film

„Když se pořád snažíš udržet na správné cestě, je příjemné si dát pauzu.“

ten koho se bojis200Ani první listopadový čtvrtek se neobešel bez severského filmu, který promítal Skandinávský dům. Zájemci o notnou dávku dramatu nesměli chybět v Komorním kině Evald, aby se podívali na ubíhající dny běžné dánské rodiny. Tedy a...