Sylva Lauerová: Když sáhnete na Tichošlapa, dějí se podivné věci

tichoslap200 Spisovatelská dráha Sylvy Lauerové je dlážděna kvalitními kameny s pečlivě vybranou strukturou a barvou. Její knihy jsou každá úplně jiná, ale protože jsou jejich řádky kladeny s rozmyslem a bez zbytečného spěchu, může se čtenář pustit do kterékoliv z nich, aniž by musel mít obavy, že šlápne vedle. Nejnovějším počinem této autorky je Tichošlap, komiksový román. Spojila síly s kreslířem Jiřím Cardou a vznikl původní český komiks pro dospělé, jenž je současný, tajemný, delikátní i mrazivý. Je inspirován komorním thrillerem téhož jména, vydaným v roce 2012.

Facebooková stránka Tichošlapa popisuje kroky vedoucí ke zrodu románu a posléze komiksu. Také se tam dozvíte, kde se Sylva Lauerová inspirovala, na jakých místech píše, které postavy příběhu jsou smyšlené a které mají reálný předobraz. Pokusila jsem se tedy položit autorce takové otázky, které mozaiku informací ještě trochu doplní.

Brněnský křest komiksu

Sylvo, jistě ses v životě setkala s celou řadou situací, kdy ti osud zamíchal karty jinak, než jsi čekala. Jak se s tím obvykle vyrovnáváš? Máš ráda změny?

Mám pocit, že jsem pro změny přímo předurčena. Vždyť celý můj život je jedna velká změna. Vyučená prodavačka, která navzdory právnickému vzdělání a úspěchům v realitním byznyse zakotví na sedm let u meditací a jógových cvičení na pět tisíc mil vzdáleném ostrově, aby se vzápětí přerodila ve spisovatelku zahajující svou kariéru erotickým bestsellerem... To asi hovoří za vše.

Výzvu ke změně vnímám jako životní šanci prožít něco nového, obohacujícího a vzrušujícího.

Změnil ti někdy něčí upřený pohled život nebo na tebe zapůsobil tak, že jsi prostě musela něco udělat?

Upřený pohled jedné laskavé zdravotní sestry, o kterém dodnes tvrdím, že byl dotekem Boha. Neznám její jméno ani nevím, kam tehdy šla, když jsme se málem srazily ve dveřích. Co vím, je, že s sebou nesla dobro neskutečných rozměrů, nepodmíněnou lásku ke zbytku světa, milovala člověka ve mně, cizího člověka ve mně... Až jsem se tehdy skoro zalkla pocitem vlastní nedostatečnosti a plytké sebestřednosti.

Jaké byly hlavní pohnutky k proměně Tichošlapa do kreslené podoby?

Mnoho jsem Tichošlapovi dlužila, mluvím samozřejmě o románové předloze. Vzhledem k podivným a velmi nepříjemným věcem, které se na sklonku roku 2012 udály v mém životě, jsem se nemohla dostatečně věnovat promování knihy, takže žádné rozhovory do rádií, minimum článků, žádné TV šou. Byla jsem nucena stáhnout se do ulity svého soukromí a román tím samozřejmě utrpěl. Někteří z čtenářů se ani nedozvěděli, že mi vyšla další kniha. A protože jsem literární chameleon, jak kdosi kdesi napsal, usmyslela jsem si, že vyzkouším komiks a Tichošlapa ztvárním v kreslené podobě.

Realizace komiksu se oproti původnímu plánu poněkud protáhla, mezitím jsi stihla napsat Sexy strategii a věnovala ses dalším projektům, například Klanu létajících lidí. Ale to asi nebyly hlavní důvody, proč jsme si museli na komiksového Tichošlapa počkat déle… Je zde nějaká paralela s dějem románu?

Potměšile říkám, že když sáhnete na Tichošlapa, dějí se podivné věci. Naše zpoždění bylo ale zcela prozaicky zaviněno mým perfekcionismem a také vysokým počtem stran – vždyť zkuste nakreslit 172 komiksových stránek, to potřebuje čas. Jiří Carda, se kterým jsem na komiksu spolupracovala, se mu věnoval mimo svou hlavní pracovní činnost, takže po odpolednech, večerech a víkendech. A jak jsi sama řekla, rychlonohá a ultraúspěšná Sexy strategie pomalého a tajuplného superhrdinu z pražského metra předběhla. A pak už se čekalo na předvánoční trh tohoto roku.

VIP host brněnského křtu - režiser a hudebník Jiří Vondrák

Jedním ze stěžejních témat je v Tichošlapovi soucit a také dilema o pomoci někomu, kdo je v nouzi. Jak se díváš na dobročinnost?

Složité téma v dnešním složitém světě. Slovo dobročinnost se mi nelíbí. Skrývá se pod ním mnoho rozporuplných témat – od nadací pořádajících opulentní večírky přes spolky ohánějící se dobročinností a financující pak z hmotných darů v podstatě jenom a pouze vlastní administrativní a výkonný aparát až po obyčejné poctivě smýšlející lidi, kteří pak často doplácejí na svou naivní představu o tom, jak účelně pomoci těm v nouzi. Mnohem raději mám prosté slovo pomoc. Pomoz, když cítíš. Nemluv o tom a jdi, dělej.

Chtěla bys žít věčně? Co pro tebe znamená fakt, že jsme smrtelní?

Vědomí nesmrtelnosti by asi byla docela nuda, ne? Když o něco nemusíte bojovat, obvykle si toho nevážíte – jedna ze známých lidských slabostí. Života si cením, cením si každého obyčejného dne bez bolesti a nemoci. Osobně bych brala tak pár set let, dvě stě, tři sta, to by mohlo stačit. Nevím ovšem, jestli bych pak na smrtelné posteli nežadonila o nějaké to prodloužení. Pocit dočasnosti v sobě nese vášeň, intenzitu a pohyb. Stojaté vody snadno zahnívají.

Když jsem četla původní román Tichošlap a nyní i jeho komiksovou verzi, stále se mi do hlavy vkrádala myšlenka, že hlavní hrdina je vlastně takovým Ježíšem Kristem. S Velkým Šéfem jsem tuto otázku zatím neměla šanci prodiskutovat, a tak se ptám tebe: Co myslíš, potřebují lidé, aby za ně stále někdo trpěl, bděl nad nimi a vedl jejich kroky?

Dnešní, moderní ateista tento problém asi neřeší, věří především sám sobě. Na druhé straně – promiň, že mluvím tak otevřeně – to ve světě vypadá, jako bychom my lidé byli nikoliv jen stádem zbloudilých ovcí, ale přímo hordou zdivočelých volů. Nebo otupělých hovádek. Netuším, zda by otupělá hovádka ocenila nějakého upřímného a milujícího pastýře. Zda by ho v tomto světě levných náhražek vůbec rozpoznala…

autorské čtení v Třebíči

Četla jsi jako dítě komiksy a jaké jsi měla nejraději? Zaujal tě v poslední době nějaký současný?

Za mého mládí nebyly komiksy „in“. Tedy kromě těch v Mateřídoušce a ve Sluníčku (smích). Co mě ovšem odjakživa fascinovalo, byla filmová zpracování komiksů. Ona teatrální přímočarost je vlastně hrozně sexy, líbí se mi černobílí hrdinové a jednoduchá pravidla hry (i když zrovna v tomto se „náš“ Tichošlap klasice zcela vymyká). Navíc mě baví žánry jako fantasy nebo sci-fi. A co mě poslední dobou zaujalo? Komiksové zpracování románu Stiega Larssona Millenium, je velmi sugestivní. A jsem tajně a intenzivně zamilovaná do kreseb Pavla Čecha a Tomáše Kučerovského.

Na jedné z fotografií, které jsi pořídila při svém cestování Grónskem, je zachycen hřbitov. Máš ráda místa piety či posledního odpočinku? Tichošlap tam chodil rád a i já se musím přiznat, že na mě ta atmosféra působí pozitivně.

Pozor, přichází moment překvapení! Nemám hřbitovy ráda. Ten grónský byl vpravdě velmi malebný, zejména díky dokonalému sepětí s přírodou a až éterické jednoduchosti. Proto jsem ho vyfotografovala. Pietní místa jsou na můj vkus až příliš plná pochmurné energie, smutku a nostalgie, i když připouštím, že v našich zvukově přebujelých městech jsou oázami klidu. A Tichošlap? Na Olšany ho žene jeho poslání, kterému sám příliš nerozumí.

Vztahy, vztahy, vztahy – ať už je to láska, nenávist, lhostejnost, nebo naopak vměšování. Zdá se, že zdroj inspirace pro tvé další romány či básně je nevyčerpatelný, tak se ptám: Máš již téma svého nového projektu? Nepochybuji, že něco chystáš!

Muž a žena – vztah, který mě fascinuje. Tíha svědomí, zištnost a kalkul, zdání lásky a oddanosti, temné stránky lidské duše, dekadence pomsty – to jsou témata mého příštího románu, pokud jej ovšem opět nepředběhne nějaká rychlonohá „strategie“

Sylva Lauerová s kmotry Sexy strategie z loňského křtu v Praze

Tichošlap v obrazech bude mít brzy křtiny. Kdy a kde se chystají? A co chystá tvůj elitní tým dál?

Právě jsme pokřtili v Brně! Bylo to supercool! V Artklubu Domu U Tří knížat bylo narváno k prasknutí, skoro se nedalo dýchat, a myslím, že hosté se skvěle bavili. Protože s takovými kmotry, jako je moderátor Ondřej Blaho z ČT, freestylový rapper TAFROB nebo Gabriel Kurtis, ředitel GABu, to ani nemohlo dopadnout jinak!

V Praze pokřtíme Tichošlapa spolu s Romanem Vojtkem, Bárou Basikovou a Irenou Pavláskovou ve středu 9. listopadu v 17 hodin v prvním patře Paláce knih LUXOR. Všichni jsou srdečně zváni. Kromě VIP hostů, občerstvení a vína se objeví možná i – Tichošlap?

Tak to je neodolatelná výzva! Za rozhovor velmi děkuji a jménem K21 přeji Tichošlapovi lehký a svižný krok.