Soubor jazykovědných studií É. Benvenista poprvé vyšel v češtině
Kultura21.cz

Soubor jazykovědných studií É. Benvenista poprvé vyšel v češtině

lingvistikaOsobnost Émila Benvenista v lecčems bezpochyby symbolizuje vývoj věd o člověku ve dvacátém století, píše v úvodu k této knize Eva Krásová. Přestože tento člověk není jeden z prvních, kteří přijdou na mysl, když se řekne “jazykověda”, jeho úvahy nad jazykem jsou velmi zajímavé čtivo pro zvídavé zájemce o zkoumání podstaty naší schopnosti systematické komunikace.

Tento francouzský lingvista a sémiotik napsal několik studií o jazyce, a to v oblasti morfologie, syntaxe, pohledu na jazyk z hlediska jeho okolí, a samozřejmě také jazykových znaků a jejich významů (na sémantiku se do dalšího semestru těším obzvlášť, Benvenistův zájem o významy tedy chválím). Ty vyšly ve francouzském originále ve dvou svazcích Problèmes de linguistique générale. Kniha Studie z obecné lingvistiky, kterou loni vydalo nakladatelství Dauphin, představuje výběr 28 z nich, přičemž většina teprve po více než půl století vychází poprvé česky.

Nejste-li člověkem ani trochu zasvěceným do jazykovědy, začněte snad raději Saussurem. Přesto tady je spousta zajímavých pohledů na věc, které vás možná i překvapí. Na základní a střední škole vám totiž v češtině museli trochu lhát, aby vás ušetřili. Věděli jste například, že třetí osoba vlastně není osoba? Nebo že není jasná obecně platná hranice mezi jmény a slovesy? Nebo že slovo rytmus v řečtině mělo více významů?

Émile Benveniste používá konkrétní příklady z různých jazyků, na kterých ukazuje, že nic není tak lehké, ale hlavně je schopen daný problém rozebrat, vyjádřit, co z toho pro něj plyne, a předložit smysluplný závěr.

benveniste

Zdroj: jussiup.com.br

Autorovy myšlenky vycházejí ze strukturalistického pojetí lingvistiky, které však podrobuje svým myšlenkovým pochodům — proslavil se ostatně jako kritik de Saussurova pojetí. Jazyk je systém, který však nelze pochopit jen z izolovaného zkoumání jeho samotného, myšlenku nelze uchopit beze slov, kterými jsme zvyklí ji popisovat. U Benvenista lze občas najít i postřeh ne nepodobný ideám generativní gramatiky, například že sloveso vlastně definuje jeho funkce v syntaxi.

Je to ten typ knížky, který se hodí na nerušenou deštivou neděli. Rušit se nenechte zaprvé proto, abyste neztratili svůj proud myšlenek, jsouce ponořeni hluboko do autorova hloubání o jazyce — a zadruhé proto, aby vám neuniklo ani jedno slovo a mohli jste snadno sledovat, o čem se píše. Benvenistův styl psaní občas obsahuje komplexnější souvětí, nic pro zbrklé čtenáře.

Pro mne osobně velmi zajímavé a rozmanité literární dílo. Není to možná ten typ knihy, který člověka odvane na vzdálenou větev, ale čtení jsem si užila. Émile Benveniste byl velmi bystrý teoretik, jehož dílo i dnes stojí za pozornost.

Ukázka z knihy:

KATEGORIE MYŠLENÍ A KATEGORIE JAZYKA

(...)
Zatím tu máme pouhý fakticky vztah. Postavíme-li tyto dva termíny — myšlení a jazyk — jako sdružené a navzájem nutné, nějak tím nenaznačujeme, jak jsou sdruženy a proč soudíme, že jeden je pro druhý nepostradatelný. Mezi myšlenkou, která se může materializovat výlučně v jazyce, a jazykem, jehož jedinou funkcí je “znamenat”, bychom rádi ustanovili určitý specifický vztah, neboť je zřejmé, že dané termíny nejsou symetrické. Hovoříme-li o obsahujícím a obsahu, je to zjednodušení. Obraz by nám neměl vadit. V přísném smyslu myšlenka není žádná hmota, pro niž by jazyk připravoval formu, neboť v žádném okamžiku si toto “obsahující” nelze představit prázdné, zbavené “obsahu”, ani tento “obsah” jako nezávislý na tom co jej “obsahuje”.
Otázka tedy nakonec zní takto: I když připustíme, že myšlenku nelze uchopit než jako zformovanou a uskutečněnou v jazyce, máme nějaký prostředek, jak na myšlence rozpoznat rysy, které jí jsou vlastní a které jazykovému vyjádření za nic nevděčí? Jazyk můžeme popisovat sám o sobě. Bylo by třeba sledovat právě tak přímo i myšlení. Kdyby bylo myšlení možné vymezit rysy, které mu náležejí výlučně, viděli bychom zároveň, jak se myšlenka přizpůsobuje jazyku a jak vyhlížejí jejich vztahy.

O autorovi:

Émile Benveniste (1902-1976) se měl původně učit rabínem, ovšem pro svůj jazykový cit se stal žákem významného lingvisty Antoina Meilleta a svůj život zasvětil jazykovědě. Věnoval se jazykům Blízkého Východu, indoevropeistice, sémiotice a sémantice, psal také různá obecnějazykovědná zamyšlení, a to dokonce i o jazyce poezie.

lingvistika

Název: Studie z obecné lingvistiky
Autor: Émile Benveniste
Sestavila a úvod napsala: Eva Krásová
Překlady: Josef Fulka, Tomáš Koblížek, Eva Krásová, Klára Ležatková, Martin Pokorný, Martin Punčochář, Jan Šabršula
Žánr: naučná
Nakladatelství: Dauphin
Rok vydání: 2019
Počet stran: 367
ISBN: 978-80-7272-177-1
Hodnocení: 85%



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Tetování jako rozsudek smrt

Kruté a napínavé. Tak lze stručně charakterizovat knižní detektivku „Inkoust – Tetování jako rozsudek smrti“, jejíž autorkou je Alison Belshamová, rodačka z města Hampshire ve Spojeném království, která žije a pracuje v Edinburghu. Kniha Zlín ve společnosti Albatros Media a. s.

Reniin deník- deník dívky, která milovala život

Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzování z jeho strany. Nemůže tušit, že kromě svých starostí a radostí, mu svěří i budoucí události, o kterých se jí nesnilo ani v tom nejhorším snu. Nakladatelství Zeď s.r. o.

Tapír

  • Tapír č.6 / 2020
    Od 30. října vychází nové číslo Tapíra. Můžete se těšit na: – Rozhovor se s MUDr. Karlem Nešporem – Jak to vypadalo v...
  • PEKELNÁ výstava
    Vzhledem k vládním opatřením, vyhlášeným kvůli sílícímu se onemocnění covid-19, se výstava ruší Zveme vás na výstavu dvou našich kmenových...
  • VÝSTAVA KRESLENÉHO HUMORU
    Výstava bude, ale vernisáž je ZRUŠENA Proč? Zeptejte se Prymuly prosím.   5. 10. 2020 proběhne v prostorách Galerie pod věží v...

Rozhovor

ROZHOVOR - MUZIKÁLOVÝ HEREC TOMÁŠ LÖBL

lobl200Jak vypadá běžný rok muzikálového herce a které inscenace v divadle Kalich má nejradši Tomáš Lobl?

...

Hledat

Na svém albu oslavuje Lucie Bílá své autory - Ondřeje Soukupa a Gabrielu Osvaldovou

Jedenadvacet hitů a známých písní a závěrečná novinková nahrávka Salto mortale přináší album s všeříkajícím názvem Lucie Bílá/Ondřej Soukup/Gabriela Osvaldová. Album mapuje spolupráci výjimečných umělců, kteří si sedli umělecky a lidsky už začátkem devadesátých let.

Čtěte také...

Zámek Zbiroh zve na Slavnosti růžových vín

Slavnosti200Předposlední květnovou sobotu bude na zbirožském zámku pořádně živo. 23. května tady totiž proběhnou oblíbené Slavnosti růžových vín. Tradiční akce,  která začne v 11 a skončí v 18 hodin, s sebou přinese bohatý program pro všechny věkové katego...

Z archivu...


Literatura

James Patterson: Citlivé místo

citlive misto 200V prosinci 2017 vyšla v nakladatelství Alpres další kniha oblíbeného autora Jamese Pattersona, tentokrát z jeho renomované série, jež čítá přes dvacet (!) svazků, o Alexi Crossovi, s názvem Citlivé místo.

Divadlo

Prahu ovládne nový cirkus, startuje Letní Letná

letniletna perex1Ve středu 14. srpna startuje 16. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná. Festival v Letenských sadech setrvá až do neděle 1. září a v průběhu tří týdnů představí špičkové zahraniční soubory, přehlídku domá...

Film

Future gate festival scifi filmů letos proběhl ve znamení něžného pohlaví

futuregatefest perexMilovníci scifi filmů si i letos přišli na své. V pražském kině Lucerna probíhal festival scifi filmů z let minulých i ze současnosti. Tématem letošního ročníku byly ženy ve scifi.

...