Soubor jazykovědných studií É. Benvenista poprvé vyšel v češtině

Soubor jazykovědných studií É. Benvenista poprvé vyšel v češtině

lingvistikaOsobnost Émila Benvenista v lecčems bezpochyby symbolizuje vývoj věd o člověku ve dvacátém století, píše v úvodu k této knize Eva Krásová. Přestože tento člověk není jeden z prvních, kteří přijdou na mysl, když se řekne “jazykověda”, jeho úvahy nad jazykem jsou velmi zajímavé čtivo pro zvídavé zájemce o zkoumání podstaty naší schopnosti systematické komunikace.

Tento francouzský lingvista a sémiotik napsal několik studií o jazyce, a to v oblasti morfologie, syntaxe, pohledu na jazyk z hlediska jeho okolí, a samozřejmě také jazykových znaků a jejich významů (na sémantiku se do dalšího semestru těším obzvlášť, Benvenistův zájem o významy tedy chválím). Ty vyšly ve francouzském originále ve dvou svazcích Problèmes de linguistique générale. Kniha Studie z obecné lingvistiky, kterou loni vydalo nakladatelství Dauphin, představuje výběr 28 z nich, přičemž většina teprve po více než půl století vychází poprvé česky.

Nejste-li člověkem ani trochu zasvěceným do jazykovědy, začněte snad raději Saussurem. Přesto tady je spousta zajímavých pohledů na věc, které vás možná i překvapí. Na základní a střední škole vám totiž v češtině museli trochu lhát, aby vás ušetřili. Věděli jste například, že třetí osoba vlastně není osoba? Nebo že není jasná obecně platná hranice mezi jmény a slovesy? Nebo že slovo rytmus v řečtině mělo více významů?

Émile Benveniste používá konkrétní příklady z různých jazyků, na kterých ukazuje, že nic není tak lehké, ale hlavně je schopen daný problém rozebrat, vyjádřit, co z toho pro něj plyne, a předložit smysluplný závěr.

benveniste

Zdroj: jussiup.com.br

Autorovy myšlenky vycházejí ze strukturalistického pojetí lingvistiky, které však podrobuje svým myšlenkovým pochodům — proslavil se ostatně jako kritik de Saussurova pojetí. Jazyk je systém, který však nelze pochopit jen z izolovaného zkoumání jeho samotného, myšlenku nelze uchopit beze slov, kterými jsme zvyklí ji popisovat. U Benvenista lze občas najít i postřeh ne nepodobný ideám generativní gramatiky, například že sloveso vlastně definuje jeho funkce v syntaxi.

Je to ten typ knížky, který se hodí na nerušenou deštivou neděli. Rušit se nenechte zaprvé proto, abyste neztratili svůj proud myšlenek, jsouce ponořeni hluboko do autorova hloubání o jazyce — a zadruhé proto, aby vám neuniklo ani jedno slovo a mohli jste snadno sledovat, o čem se píše. Benvenistův styl psaní občas obsahuje komplexnější souvětí, nic pro zbrklé čtenáře.

Pro mne osobně velmi zajímavé a rozmanité literární dílo. Není to možná ten typ knihy, který člověka odvane na vzdálenou větev, ale čtení jsem si užila. Émile Benveniste byl velmi bystrý teoretik, jehož dílo i dnes stojí za pozornost.

Ukázka z knihy:

KATEGORIE MYŠLENÍ A KATEGORIE JAZYKA

(...)
Zatím tu máme pouhý fakticky vztah. Postavíme-li tyto dva termíny — myšlení a jazyk — jako sdružené a navzájem nutné, nějak tím nenaznačujeme, jak jsou sdruženy a proč soudíme, že jeden je pro druhý nepostradatelný. Mezi myšlenkou, která se může materializovat výlučně v jazyce, a jazykem, jehož jedinou funkcí je “znamenat”, bychom rádi ustanovili určitý specifický vztah, neboť je zřejmé, že dané termíny nejsou symetrické. Hovoříme-li o obsahujícím a obsahu, je to zjednodušení. Obraz by nám neměl vadit. V přísném smyslu myšlenka není žádná hmota, pro niž by jazyk připravoval formu, neboť v žádném okamžiku si toto “obsahující” nelze představit prázdné, zbavené “obsahu”, ani tento “obsah” jako nezávislý na tom co jej “obsahuje”.
Otázka tedy nakonec zní takto: I když připustíme, že myšlenku nelze uchopit než jako zformovanou a uskutečněnou v jazyce, máme nějaký prostředek, jak na myšlence rozpoznat rysy, které jí jsou vlastní a které jazykovému vyjádření za nic nevděčí? Jazyk můžeme popisovat sám o sobě. Bylo by třeba sledovat právě tak přímo i myšlení. Kdyby bylo myšlení možné vymezit rysy, které mu náležejí výlučně, viděli bychom zároveň, jak se myšlenka přizpůsobuje jazyku a jak vyhlížejí jejich vztahy.

O autorovi:

Émile Benveniste (1902-1976) se měl původně učit rabínem, ovšem pro svůj jazykový cit se stal žákem významného lingvisty Antoina Meilleta a svůj život zasvětil jazykovědě. Věnoval se jazykům Blízkého Východu, indoevropeistice, sémiotice a sémantice, psal také různá obecnějazykovědná zamyšlení, a to dokonce i o jazyce poezie.

lingvistika

Název: Studie z obecné lingvistiky
Autor: Émile Benveniste
Sestavila a úvod napsala: Eva Krásová
Překlady: Josef Fulka, Tomáš Koblížek, Eva Krásová, Klára Ležatková, Martin Pokorný, Martin Punčochář, Jan Šabršula
Žánr: naučná
Nakladatelství: Dauphin
Rok vydání: 2019
Počet stran: 367
ISBN: 978-80-7272-177-1
Hodnocení: 85%


 

Přihlášení



Soutěže

Civilizace – jak by se také mohly odvíjet dějiny

Většině historiků se naježí všechny chlupy, když jsou tlačeni do odpovědí na otázku, co by následovalo, kdyby se nějaké klíčová událost odehrála jinak, než jak se odehrála (kdyby v punských válkách Kartágo porazilo Římany, kdyby stavovská vojska uspěla na Bílé Hoře, kdyby Napoleon zdárně obsadil Rusko a odvrátil porážku u Waterloo, kdyby Hitler zvítězil ve druhé světové válce, kdybychom se v roce 1938 nebo 1968 aktivně bránili…). Nakladatelství Argo

Dívka s dýkou v duši a s nožem v ruce

Ožehavé téma incestu tvoří děj psychologického románu Markéty Harasimové. Tato autorka má na svém kontě již pěknou řádku románů cílených zejména na ženy. Jedná se jak o klasické romantické příběhy s prvky erotiky, tak o psychologicky laděné thrillery. Tentokrát zvolila opravdu silný námět. Jedenáctiletou Eriku začne sexuálně zneužívat otec a matka před tím zavírá oči. Dá se žít s touto trýznivou zkušeností? Platí i zde, že zlo plodí další zlo? Nakladatelství MaHa

Tapír

  • Adopce tapíra na rok 2021
    Klub kreslířů a humoristů prodloužila adopci tapíra čabrakového v ZOO Praha na další rok, Více o tom ZDE
  • Tapír 3/2021
    Třetí číslo Tapíra je v prodeji Více o tom ZDE
  • Tapír pomáhá ZOO
    Tapír pomáhá všem zoologickým zahradám. Vytvořili jsme virtuální zoo, kde každý má možnost finančně podpořit své oblíbené zoo. Koukněte prosím...

Rozhovor

Lola běží: „Kapela je o živém hraní, o cestování, poznávání lidí. Je to milenka, který se musíš věnovat.“

lol 200Večer na charitativním festivalu bude patřit mladým klukům z kapely Lola běží. Momentálně finišují práce na nové desce a jsou odhodláni si užít nejenom tento koncert. V tomto rozhovoru se dozvíte informace jak o novém albu, tak o jejich přístupu k muzice.<...

Hledat

Videorecenze knih

Láká vás včelařství? Pak si nenechte ujít tuto audioknihu

V nakladatelství Kazda vyšla po knize i audioverze titulu Srdce včely má pět komor s podtitulem Jak jsem se stala včelařkou od autorky Helen Jukes. Nakladatelství Kazda

Čtěte také...

Pondělí či pátek, vždy má někdo svátek

pondeli ci patek perexPokud se spojí logopedka s trenérkou paměti a výtvarnicí, které působí v domovech pro seniory vznikne významný pomocník pro ty, kteří jsou s nimi v častém styku. Právě taková trojice spojila své síly a podílela se na pr...

Z archivu...


Literatura

Šťastná to kniha!

babicka host perexDávno, dávno je již tomu, kdy byla Babička Boženy Němcové vydána poprvé. Od té doby se objevila v tolika různých provedeních, že snad ani samotná literární historie nezná jejich přesný počet. A letos vychází znovu. Tentokrát v moder...

Divadlo

Mamma Mia! Další vítězství Heleny Vondráčkové na muzikálové scéně

helena perex1Prozatím poslední muzikálovou rolí Heleny Vondráčkové je Donna v muzikálu Mamma Mia!, který se v Kongresovém centru Praha hraje bezmála rok. Přitom popová diva do něj vstoupila až v sobotu 21. listopadu, co...

Film

Epizoda ze života sběrače železa dostupná také on-line

epizoda ze zivota sberace zeleza 200Danis Tanović, kdysi proslavený válečnou tragikomedií Země nikoho, se v dramatu Epizoda ze života sběrače železa zahleděl na romskou populaci v současné Bosně. Oka...