Soubor jazykovědných studií É. Benvenista poprvé vyšel v češtině

Soubor jazykovědných studií É. Benvenista poprvé vyšel v češtině

lingvistikaOsobnost Émila Benvenista v lecčems bezpochyby symbolizuje vývoj věd o člověku ve dvacátém století, píše v úvodu k této knize Eva Krásová. Přestože tento člověk není jeden z prvních, kteří přijdou na mysl, když se řekne “jazykověda”, jeho úvahy nad jazykem jsou velmi zajímavé čtivo pro zvídavé zájemce o zkoumání podstaty naší schopnosti systematické komunikace.

Tento francouzský lingvista a sémiotik napsal několik studií o jazyce, a to v oblasti morfologie, syntaxe, pohledu na jazyk z hlediska jeho okolí, a samozřejmě také jazykových znaků a jejich významů (na sémantiku se do dalšího semestru těším obzvlášť, Benvenistův zájem o významy tedy chválím). Ty vyšly ve francouzském originále ve dvou svazcích Problèmes de linguistique générale. Kniha Studie z obecné lingvistiky, kterou loni vydalo nakladatelství Dauphin, představuje výběr 28 z nich, přičemž většina teprve po více než půl století vychází poprvé česky.

Nejste-li člověkem ani trochu zasvěceným do jazykovědy, začněte snad raději Saussurem. Přesto tady je spousta zajímavých pohledů na věc, které vás možná i překvapí. Na základní a střední škole vám totiž v češtině museli trochu lhát, aby vás ušetřili. Věděli jste například, že třetí osoba vlastně není osoba? Nebo že není jasná obecně platná hranice mezi jmény a slovesy? Nebo že slovo rytmus v řečtině mělo více významů?

Émile Benveniste používá konkrétní příklady z různých jazyků, na kterých ukazuje, že nic není tak lehké, ale hlavně je schopen daný problém rozebrat, vyjádřit, co z toho pro něj plyne, a předložit smysluplný závěr.

benveniste

Zdroj: jussiup.com.br

Autorovy myšlenky vycházejí ze strukturalistického pojetí lingvistiky, které však podrobuje svým myšlenkovým pochodům — proslavil se ostatně jako kritik de Saussurova pojetí. Jazyk je systém, který však nelze pochopit jen z izolovaného zkoumání jeho samotného, myšlenku nelze uchopit beze slov, kterými jsme zvyklí ji popisovat. U Benvenista lze občas najít i postřeh ne nepodobný ideám generativní gramatiky, například že sloveso vlastně definuje jeho funkce v syntaxi.

Je to ten typ knížky, který se hodí na nerušenou deštivou neděli. Rušit se nenechte zaprvé proto, abyste neztratili svůj proud myšlenek, jsouce ponořeni hluboko do autorova hloubání o jazyce — a zadruhé proto, aby vám neuniklo ani jedno slovo a mohli jste snadno sledovat, o čem se píše. Benvenistův styl psaní občas obsahuje komplexnější souvětí, nic pro zbrklé čtenáře.

Pro mne osobně velmi zajímavé a rozmanité literární dílo. Není to možná ten typ knihy, který člověka odvane na vzdálenou větev, ale čtení jsem si užila. Émile Benveniste byl velmi bystrý teoretik, jehož dílo i dnes stojí za pozornost.

Ukázka z knihy:

KATEGORIE MYŠLENÍ A KATEGORIE JAZYKA

(...)
Zatím tu máme pouhý fakticky vztah. Postavíme-li tyto dva termíny — myšlení a jazyk — jako sdružené a navzájem nutné, nějak tím nenaznačujeme, jak jsou sdruženy a proč soudíme, že jeden je pro druhý nepostradatelný. Mezi myšlenkou, která se může materializovat výlučně v jazyce, a jazykem, jehož jedinou funkcí je “znamenat”, bychom rádi ustanovili určitý specifický vztah, neboť je zřejmé, že dané termíny nejsou symetrické. Hovoříme-li o obsahujícím a obsahu, je to zjednodušení. Obraz by nám neměl vadit. V přísném smyslu myšlenka není žádná hmota, pro niž by jazyk připravoval formu, neboť v žádném okamžiku si toto “obsahující” nelze představit prázdné, zbavené “obsahu”, ani tento “obsah” jako nezávislý na tom co jej “obsahuje”.
Otázka tedy nakonec zní takto: I když připustíme, že myšlenku nelze uchopit než jako zformovanou a uskutečněnou v jazyce, máme nějaký prostředek, jak na myšlence rozpoznat rysy, které jí jsou vlastní a které jazykovému vyjádření za nic nevděčí? Jazyk můžeme popisovat sám o sobě. Bylo by třeba sledovat právě tak přímo i myšlení. Kdyby bylo myšlení možné vymezit rysy, které mu náležejí výlučně, viděli bychom zároveň, jak se myšlenka přizpůsobuje jazyku a jak vyhlížejí jejich vztahy.

O autorovi:

Émile Benveniste (1902-1976) se měl původně učit rabínem, ovšem pro svůj jazykový cit se stal žákem významného lingvisty Antoina Meilleta a svůj život zasvětil jazykovědě. Věnoval se jazykům Blízkého Východu, indoevropeistice, sémiotice a sémantice, psal také různá obecnějazykovědná zamyšlení, a to dokonce i o jazyce poezie.

lingvistika

Název: Studie z obecné lingvistiky
Autor: Émile Benveniste
Sestavila a úvod napsala: Eva Krásová
Překlady: Josef Fulka, Tomáš Koblížek, Eva Krásová, Klára Ležatková, Martin Pokorný, Martin Punčochář, Jan Šabršula
Žánr: naučná
Nakladatelství: Dauphin
Rok vydání: 2019
Počet stran: 367
ISBN: 978-80-7272-177-1
Hodnocení: 85%



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Tapír

  • PEKELNÁ výstava
    Vzhledem k vládním opatřením, vyhlášeným kvůli sílícímu se onemocnění covid-19, se výstava ruší Zveme vás na výstavu dvou našich kmenových...
  • VÝSTAVA KRESLENÉHO HUMORU
    Výstava bude, ale vernisáž je ZRUŠENA Proč? Zeptejte se Prymuly prosím.   5. 10. 2020 proběhne v prostorách Galerie pod věží v...
  • VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ A KRESLENÉHO HUMORU
    Až do 6. listopadu můžete navštívit výstavu fotografií a kresleného humoru Luboše Svobody a Boříka Frýby ve výstavních prostorách Městské...

Rozhovor

KAMELOT: ”Rádi bychom Česko zařadili mezi pravidelné zastávky na našich turné.”

kamelot bandKamelot, sídlo bájného krále Artuše, si za svůj název zvolila prog-metalová skupina z americké Floridy. Po skvělém vystoupení na festivalu Masters of Rock se 15. listopadu znovu chystají přijet do Česka v rám...

Hledat

Čtěte také...

Něco pro malé princezny a jejich fantazii

princezny perexTak tohle je opravdu něco pro malé princezny. Vybavte je pestrou paletou pastelek a můžou se do toho pustit. Krásných 32 princezen čeká na holčičí fantazii.

 

...

Z archivu...


Literatura

Příběh žen z bloku 10

Zeny z bloku 10 200Na první pohled ponurá obálka s židovskou hvězdou knihy od německého autora Hanse – Joachima Langa skrývá několik smutných příběhů žen, které na vlastní kůži prožily lékařské pokusy v osvětimském koncentračním táboře. Ženy z bl...

Divadlo

Festival Lávka River Stage plave po Vltavě!

lavka river stage provazochodkyneV úterý 31. srpna proběhla vyprodaná premiéra festivalu Lávka River Stage, kterou sledovali z bezprostřední blízkosti návštěvníci klubu Lávka i stovky turistů přímo z Karlova mostu!<...

Film

Horký letní den s aktéry filmu Tajemství a smysl života

tajemstvi zivota a smysl 200Píše se sobota 3. srpna roku 2013. Budím se v časných hodinách, celý natěšený, že dnes strávím příjemné dopoledne/odpoledne s herci áčkového formátu na place natáčení filmu Tajemství a smysl života