V loňském roce absolvoval herec a šansoniér Jiří Bartoň také více než dvacet přednášek po knihovnách v Čechách a na Moravě. Jeho besedy a přednášky se točí jednak o indické numerologii, jednak o hercích a filmech první republiky a protektorátu. Pro další sezónu chystá povídání o zfilmované Babičky z roku 1940.
"Moje nová přednáška se bude týkat okolností vzniku a různých peripetií kolem natáčení filmu Františka Čápa Babička z roku 1940. Osudy řady jeho hereckých představitelů i dalších tvůrců byly velmi zajímavé, leckdy až vypjatě dramatické a bude tedy o čem vyprávět. Spisovatelka Božena Němcová by letos oslavila dvousté výročí svého narození a tato okolnost mi při tvorbě přednášky krásně přihrála do karet," říká Jiří Bartoň.
Kyjovský rodák Mgr. Jiří Bartoň (1977) je vystudovaný filmový historik, přesto léta působil v brněnských divadlech, pět let byl v angažmá v Divadle Šumperk. Poslední roky žije v Praze a je na volné noze. Hraje v několika inscenacích v Praze i po celé republice. Nedávno měla v pražském Divadle U22 premiéra komedie německého dramatika Davida Giesselmanna O klucích aneb Jsem kuchta, ve které vytvořil postavu státního zástupce Aschenbacha.
Vedle toho hraje v televizních seriálech, objevil se i v několika zahraničních filmech. Za klavírního doprovodu Marie Drkulové vystupuje ve vlastním šansonovém recitálu Staré filmové melodie. Přednáší na Mezinárodní konzervatoři Praha herectví a dějiny českého filmu.
Je spoluautorem publikace Velká kniha herců první republiky a protektorátu, kterou před rokem vydalo nakladatelství Petrklíč. Právě tato publikace způsobila, že začal jezdit po besedách prakticky po celé republice. Vedle toho moderuje a zpívá na vernisážích. Naposledy tomu bylo začátkem července na zahájení výstavy "Kultovní filmové plakáty 60. let" v Kroměříži.
Na otázku, co mu dává setkání s lidmi, kteří chodí na jeho besedy, Jiří Bartoň odpověděl: „Jedna herečka kdysi řekla, že každá nová role je to pro ni něco jako shledání se s milovaným člověkem. Nějak podobně bych charakterizoval moje setkávání s lidmi na besedách, které jsem sice nikdy předtím neviděl, ale většinou mezi námi poměrně rychle dochází k jakémusi vnitřnímu propojení. Z mé strany opravdu nikdy nejde o nějaký formální kontakt, posluchačům dávám to nejlepší ze sebe a oni to myslím velmi dobře vnímají. Navíc na ty přednášky pokaždé, jak já tvrdím, vždy přijdou pouze ti, kteří tam z nějakého hlubšího důvodu mají přijít. A ten společně strávený čas dvou hodin je obohacující - jak věřím - nejen pro ně, ale i pro mě samotného, protože ti lidé mi svými reakcemi poskytují velmi smysluplnou zpětnou vazbu.”
Text a foto Robert Rohál
| < Předchozí | Další > |
|---|
Nad střechami v centru Prahy si pohrává letní slunko, vznáší se klábosení turistů v úzkých uličkách, nic z toho však neproniká do podkrovního nahrávacího studia pražské DAMU, kde panuje klid a ticho. Filmový a divadelní herec <...
V roce 1961 se staly tři mimořádně významné a příjemné události: Picasso namaloval Zátiší s lampou, kina uvedla úchvatný film s Audrey Hepburnovou Snídaně u Tiffanyho a naklada...
Pojďme si chvíli dělat iluze a představme si, že máme k dispozici takřka nevyčerpatelný zdroj finančních prostředků. My sami už nic nepotřebujeme, jsme se svým životem spokojení a jedinou naší touhou je ješ...
Premiéru původní české hry Srpnové světlo Martina Františáka, uvedení dlouho očekávaného titulu Kabaret Winton, na jehož scénáři spolupracovala spisovatelka Kateřina Tučková, drama 1984 podle slavného románu George Orwella v režii...
V poválečném období nalezneme řadu neomrzitelných pohádek, které se k divákům (nyní už převážně televizním) ustavičně vracejí, a mezi nimi i několik takových, které bez nadsázky patří k tomu nejlepšímu, co v tomto žá...