Kultura21.cz

V poutavé publikaci Cesta do středu mozku dává MUDr. Beneš, spolu s novinářem Martinem Čápem, možnost i laickým čtenářům zamyslet se nad fenoménem jménem „lidský mozek“. Sídlí lidská duše v mozku, jak vůbec náš mozek funguje a jaké jsou současné možnosti neurochirurgie? Kam kráčí české zdravotnictví? Jak vidí pan profesor společenskou situaci?

Vladimír Beneš - český lékař, neurochirurg, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. Lékařské fakulty UK je velmi dobře znám po celém světě. Mimo jiné působí také ve funkci předsedy České neurochirurgické společnosti a prezidenta Evropské asociace neurochirurgických společnosti. Od roku 1998 zároveň vede subkatedru neurochirurgie na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ).

Sám Martin Čáp poznamenává, že Vladimír Beneš je skvělý vypravěč se sklonem k ironii. Aby se z autentického líčení, jak vyrůstal, studoval a pracoval, nevytratila jeho hravost a ironie, přemluvil ho, aby napsal text vyprávějící o jeho životě sám. To byl skvělý tah - při čtení jsem se opravdu bavila, vše je psáno naprosto přirozeně, bez zbytečných příkras a přílišné vědecké terminologie. Sympatické je i to, že doktor Beneš ze sebe nedělá vzor ctnosti a prozrazuje i nekteré ze svých prohřešků. Například ten při zkoušce z anatomie:

„...Tehdy při zkoušce jsem však uměl vše s výjimkou centrálního nervového systému, na ten jaksi nezbyl čas. Ale poslední otázka byla z něj. Když jsem se k ní propracoval, profesor Petrovický se pohodlně opřel, měl zjevně před sebou prvního, kdo zkoušku udělá. Dostal jsem spodinu IV.komory a uložení struktur, které jsou tam přítomny. Velmi lehká otázka, celkem jednoduchá anatomie, dnes tam operuji dost často a vím, kde co je, bez velkého přemýšlení. Spodina komory má tvar zcela typického kosočtverce, ten jsem snadno namaloval, protože je na všech zdech. Pak jsme na něj všichni zírali a já nic. Po chvíli jsem ještě doplnil střední čáru. Teď už nebylo pochyb, že jde o notoricky známý piktogram. Víc jsem neprozradil a tak v tom tichu pomalu všem svítalo, kde ta zkouška vlastně je. Nakonec mě profesor Petrovický poslal domů, ať se doučím „centrál“ a přijdu po neděli. To už problém nebyl a nebylo to ani posouzeno jako druhý termín....“

Kromě tohoto lechtivého extempore je však kniha hlubší sondou nejen do života skvělého specialisty, ale i do tajů neurochirurgie. Hovoří o odvaze, se kterou je nutné nořit skalpel po setinách milimetru do mozkové tkáně, o nesmírné trpělivosti při několikahodinových operacích a empatii, kterou je nutno projevovat k pacientům i jejich blízkým.

Dle doktora Beneše „Doktor sám musí odhadnout, co pacientovi vysvětlit, jak mu to podat, a nechat ho, ať on si řekne, co mu nejlépe vyhovuje. Stává se spíše jakýmsi fundovaným průvodcem a následně i eventuálním vykonavatelem přání nemocného... Nejlepší jsou ti pacienti, kteří mají o svoji nemoc zájem, ale nejsou nabiflovaní z internetu. Když jim něco řeknu, tak o tom přemýšlejí a teprve potom se rozhodují.“

Kniha je rozdělena do tří částí s podkapitolami. V první třetině jsou zařazeny již zmiňované vzpomínky Vladimíra Beneše, druhou část tvoří rozhovor, kde Martin Čáp klade otázky a Vladimír Beneš na ně odpovídá a závěrečná je věnována jeho vyznání z lásky k neurochirurgii, fejetonům a několika ukázkám nahrávek z pořadu Českého rozhlasu 2 Jak to vidím. Nad oficiálním strukturovaných životopisem Prof. MUDr. Vladimíra Beneše můžete již jen žasnout a přemýšlet, jakým způsobem může jeden člověk dosáhnout takových odborností, titulů, ocenění a zvládat ten nespočet činností. Mezi kapitolami jsou vložena Inzermezza dokreslující obraz osobnosti doktora Beneše i jeho práce.

Součástí knihy jsou fotografie, které jsou jakýmisi střípky z jeho osobního i profesního života. Kromě fotek z rodinného alba obsahuje příloha obrázky magnetické rezonance z průběhu několika případů operací s popisky. Na této Cestě do středu mozku člověk jen zírá, co všechno lze v hlubinách jeho tkáně provádět.

Ačkoliv jsem původně myslela, že se v knize dozvím více odborných informací o činnosti mozku, rozhodně nejsem zklamaná. Prostřednictvím psaného texu jsem mohla poznat sympatického a férového člověka, specialistu nadšeného pro svůj obor zjevně rozhodnutého dělat vše pro to, aby další tajemství pod hladinou mozkové kůry byla co nejdříve odhalena.

„Začíná nám dekáda mozku. Moc bych si přál, abychom si tenhle jedinečný orgán konečně uvědomovali a používali ho správným způsobem alespoň těch deset let. Pak nám bude určitě lépe.“ (Vladimír Beneš)

Ano, používejme mozek!

Cesta do středu mozku/ Vladimír Beneš, Martin Čáp
Nakladatelství X.Y.Z, s.r.o. (Albatros Media a.s.)
Vydáno: 2013
Počet stran: 284, pevná vazba
Hodnocení: 100%