K 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje vydalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti publikaci Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Publikace zabalená v ilustrované dárkové krabici potěší milovníky pověstí a historie, dospělé i děti. Kromě tří knih v ní čtenáři najdou dva nečekané bonusy.
První částí je románová kronika Velké Moravy od spisovatelky Renaty Štulcové. Kronika dostala název Slovo paměti a zachycuje v pověstech dějiny Moravy mezi lety 863–907 n. l., dobu od příchodu Konstantina a Metoděje až do zániku Velké Moravy. Jako vypravěče zvolila spisovatelka přímo Konstantina Filozofa, po jeho smrti pokračuje v pověstech jeho žák Gorazd, pozdější velkomoravský arcibiskup.
Konstantin uvádí čtenáře do kroniky takto: „Království dějin zbavené, zdá se být mrtvé, a proto tedy já Konstantin řečený Filozof otvírám tuto kroniku a prosím tebe, Sofio, skrze kterou mi Bůh dal všechen rozum a veškeré znalosti, provázej mě, až budu vyprávět a psát. Neboť uběhnou věky, již nebudou naživu ti, kteří vše na vlastní oči viděli, a tehdy potomci Moravanů nesmí zapomenout na činy svých předků...“

Konstantin s Gorazdem zachytili v pověstech: žádost knížete Rostislava, s níž putovalo poselstvo z Moravy do Byzance, cestu Konstantina a Metoděje do Rostislavgradu, jejich pobyt na Moravě. Konstantin vysvětluje, jak vytvářel hlaholici. Když Gorazd přebírá psaní kroniky, vypráví o boji za uznání slovanského písma, popisuje cestu do Říma, kde Konstantin umírá. Vypráví o Metodějovi, o zřízení moravského arcibiskupství a Metodějově boji proti franckým kněžím. Mezi pověstmi se objevují vyprávění o životě Moravanů, o Rostislavovi, o Svatoplukovi a Svantožizni, o založení Veligradu, o hrdinném boji Moravanů proti franckému císaři, ale také o Bořivojově křtu, o nedostatku soli či nakládaných okurkách.
Slovo paměti ilustrovala Renáta Fučíková.
Jedním z bonusů publikace se stala audio nahrávka pověstí, kterou najde čtenář na CD na zadní předsádce knihy. Vynikající projev herců umocňuje hudba J. Pavlici a Hradišťanu.
Pro mladou generaci byly příběhy z pověstí R. Štulcové, překresleny do komiksu Johanou Motičákovou.

A mládež zaujme i druhý bonus, počítačová hra VELIGRAD FOS-ZOE-NIKA, kterou vymysleli mladí archeologové Tomáš Chrástek a Michal Hlavica. Hlavní hrdinkou hry je studentka Sára, která při zpracování referátu o Velké Moravě odkrývá tajemství Velehradu. 3D animace umožňuje zavést hráče při pátrání ke skutečným archeologickým lokalitám Uherského Hradiště, na pracoviště Slováckého muzea a taktéž přímo do 9. století na Velkou Moravu.
Třetím dílem publikace je populárně naučná kniha Křesťanství na Velké Moravě a byzantská misie, na které spolupracovali docent PhDr. Luděk Galuška, CSc. a Mgr. Miroslav Vaškových, Ph. D. Jejich kniha představuje čtenáři unikátní souhrn historických a archeologických poznatků, které jsou známé díky nejnovějším bádáním. Naučný text bohatě doplňují fotografie, ilustrace a mapy.
Publikace byla vydána s finanční podporou Zlínského kraje a celý projekt garantoval vedoucí archeolog Slováckého muzea Mgr. Miroslav Vaškových, Ph.D. K dostání je na e-shopu Slováckého muzea v Uherském Hradišti nebo přímo ve Slováckém muzeu.

http://www.slovackemuzeum.cz/shop/goods/126/
| < Předchozí | Další > |
|---|







„Patřím k těm šťastným lidem na světě, pro které je práce zábavou i posláním,“ přiznává sopranista Markéta Fassati, která zpívala na mnoha světových pódiích snad ve všech evropských jazycích a ráda zpívá široký hudební...
Mladý pár si vyrazí na svatební cestu do kempu, do oblasti močálů a tak trochu do území nikoho. Není tu pořádně signál, ale novomanžel Titus to bere právě jako dobrou věc – odpočinout si od moderní doby a techniky. Jeho žena Melanie, si to vůbecnemy...
Nic nesluší historické budově Národního divadla tolik, jako inscenování českých klasických dramat a oper. Z tohoto důvodu připravila činohra Národního divadla ve své 131. divadelní sezoně pro svou první scénu návrat Tylova Strakonického dudáka a ...
Asociace českých filmových klubů přichystala na podzim 2013 kolekci krátkých filmů, které František Vláčil vytvořil v rozmezí let 1953-1958 během svého nasazení v Československém armádním filmu. Ať Vláčil zpracovával jakékoli téma, snažil se je ozvláštni...