Milostná idylická romance maskovaná za drsnou detektivku. Tak by se dal popsat román české autorky Kateřiny Petrusové. Na počátku se setkáváme s poměrně drsnou policistkou Jo, která dělá volavku, aby dostali velkého drogového dealera. Ač žena, dokáže si poradit s leckterým fyzicky zdatnějším mužem a se zbraní umí zacházet rovněž bravurně.
Z této drsné ženy se však na ploše několika týdnů, které s ní v románu prožijeme, stane vlivem okolností něžná romantická bytost. Budiž. Ale že se rozněžnělý, při pohledu na dítě jihnoucí citlivka stane ze šéfa mafie, který doposavad žil jen sám pro sebe a pro svou zábavu, Vánoce trávil v Thajsku s prostitutkami a slovu vztah prakticky nerozuměl, je opravdu jen velmi těžko uvěřitelné. Tato dvojice se setkává v momentě, kdy drogový dealer Toro unese čtyřletou dceru Jo a nutí ji zabít právě šéfa mafie Roberta Bavettu.
Autorka střídá pohledy Roberta a Jo. Každý popisuje stejnou situaci ze svého pohledu. Výpověď Roberta se však postupem času stává neuvěřitelnější a neuvěřitelnější, neboť muž s takovýmto vývojem psychologie po této planetě pravděpodobně ještě nikdy nechodil.
V okamžiku zahazuje veškerý svůj život, utne vztah se svou rodinou, nechce už rodinné peníze, opouští vše, co ho bavilo, pro co žil, svou práci, zábavu a odchází za životem s Jo.
Romantickou duši však román nebývale potěší. Dá se říci, že je to ideální hrdina dnešní doby. Ze zlého mafiána, topícího se v penězích a milujícího jen sám sebe a svou zábavu, se stane oddaný, láskou unešený partner toužící po rodině a dětech.
Části příběhu, kdy se pátrá po Torovi a unesené čtyřleté Amy, se určité napětí upřít nedá, tuto část čtenář sleduje se zatajeným dechem. Ta však skončí zhruba ve třetině knihy a po zbytek je očekávána nějaká komplikace, zvrat či cokoliv, co děj nějak „zlomí“. To se však nestane. Příběh pluje na vlně idylična, plánuje se společné bydlení, podnikání a nakupuje se růžový nábytek do Amyina pokojíčku. A v tomto růžovoobláčkovém stylu děj dospěje až do cíle, aniž by se cokoli zásadního stalo. Nedá se upřít ani jakýsi příjemný pocit, který čtenář z děje příběhu dostane, uspokojení, že chudák Jo po dosavadním tvrdém životě nachází štěstí a všichni zúčastnění se mají hrozně dobře a jsou spokojení.
Střídání pohledu Jo a pohledu Roberta v krátkých sekvencích zachraňuje děj od upadnutí do plytké nudy a pomáhá mu udržet určitý spád. Románu by však prospělo zkrácení idylické části alespoň o polovinu. Velkým přehmatem je také volba designu obálky, který působí poněkud lacině.
Nepřítel mého nepřítele
Autor: Kateřina Petrusová
Vazba: Pevná
Počet stran: 356
Vydalo: Nakladatelství Fragment, 2013
Hodnocení: 50/100
Zdroj foto: Fragment.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Blanka Kovaříková je autorka osmnácti knih o legendárních hercích, domech slavných a prvorepublikových detektivech. Patří mezi ně například Herecké balady, Jak se dědí sláva, Rada Vacátko a jeho hříšní lidé, Lexikon slavných čes...
V září vyšla u nakladatelství Universum další publikace Miroslava Bobka, která dává nahlédnout do fungování Zoo Praha. Tato kniha nese název Supi v hotelu Continental a další zápisky ředitele zoo a kromě řad...
Možná se vám zdá, že v lednu kultura společně s krajinou spí. Opak je ale pravdou a i nyní můžete narazit na velmi zajímavé akce. Jednou z nich je i vernisáž výstavy francouzského malíře Christophe Bojarski v Hradci Králov...
Návštěva divadla je významnou společenskou událostí. Třeba však při ní dodržovat spoustu pravidel, díky kterým si herci a diváci rozumějí. Podle etikety si ale nejsme rovni, a tak pravidla platí pro každého jinak. Když to...
Když porovnám i šedesát let staré české filmové pohádky s těmi fungl novými, které měly televizní premiéry na Štědrý den a 1. svátek vánoční, tak musím konstatovat, že ty staré snímky byly postaveny nejen na nápadu i na všech složkác...
