Milostná idylická romance maskovaná za drsnou detektivku. Tak by se dal popsat román české autorky Kateřiny Petrusové. Na počátku se setkáváme s poměrně drsnou policistkou Jo, která dělá volavku, aby dostali velkého drogového dealera. Ač žena, dokáže si poradit s leckterým fyzicky zdatnějším mužem a se zbraní umí zacházet rovněž bravurně.
Z této drsné ženy se však na ploše několika týdnů, které s ní v románu prožijeme, stane vlivem okolností něžná romantická bytost. Budiž. Ale že se rozněžnělý, při pohledu na dítě jihnoucí citlivka stane ze šéfa mafie, který doposavad žil jen sám pro sebe a pro svou zábavu, Vánoce trávil v Thajsku s prostitutkami a slovu vztah prakticky nerozuměl, je opravdu jen velmi těžko uvěřitelné. Tato dvojice se setkává v momentě, kdy drogový dealer Toro unese čtyřletou dceru Jo a nutí ji zabít právě šéfa mafie Roberta Bavettu.
Autorka střídá pohledy Roberta a Jo. Každý popisuje stejnou situaci ze svého pohledu. Výpověď Roberta se však postupem času stává neuvěřitelnější a neuvěřitelnější, neboť muž s takovýmto vývojem psychologie po této planetě pravděpodobně ještě nikdy nechodil.
V okamžiku zahazuje veškerý svůj život, utne vztah se svou rodinou, nechce už rodinné peníze, opouští vše, co ho bavilo, pro co žil, svou práci, zábavu a odchází za životem s Jo.
Romantickou duši však román nebývale potěší. Dá se říci, že je to ideální hrdina dnešní doby. Ze zlého mafiána, topícího se v penězích a milujícího jen sám sebe a svou zábavu, se stane oddaný, láskou unešený partner toužící po rodině a dětech.
Části příběhu, kdy se pátrá po Torovi a unesené čtyřleté Amy, se určité napětí upřít nedá, tuto část čtenář sleduje se zatajeným dechem. Ta však skončí zhruba ve třetině knihy a po zbytek je očekávána nějaká komplikace, zvrat či cokoliv, co děj nějak „zlomí“. To se však nestane. Příběh pluje na vlně idylična, plánuje se společné bydlení, podnikání a nakupuje se růžový nábytek do Amyina pokojíčku. A v tomto růžovoobláčkovém stylu děj dospěje až do cíle, aniž by se cokoli zásadního stalo. Nedá se upřít ani jakýsi příjemný pocit, který čtenář z děje příběhu dostane, uspokojení, že chudák Jo po dosavadním tvrdém životě nachází štěstí a všichni zúčastnění se mají hrozně dobře a jsou spokojení.
Střídání pohledu Jo a pohledu Roberta v krátkých sekvencích zachraňuje děj od upadnutí do plytké nudy a pomáhá mu udržet určitý spád. Románu by však prospělo zkrácení idylické části alespoň o polovinu. Velkým přehmatem je také volba designu obálky, který působí poněkud lacině.
Nepřítel mého nepřítele
Autor: Kateřina Petrusová
Vazba: Pevná
Počet stran: 356
Vydalo: Nakladatelství Fragment, 2013
Hodnocení: 50/100
Zdroj foto: Fragment.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Finští melodic metalisté Amberian Dawn vydali své první album v roce 2008. Nyní po čtyřech letech na hudební metalové scéně vydali čtvrté album s názvem Circus Black, které obsahuje i duet se známým zpěvákem Timem Kotipe...
O prázdninách se člověk nechce zabývat příliš vážnými věcmi. Povalovat se u vody, odpočívat, přečíst si něco odpočinkového, co pobaví a potěší, to je moje představa pohodové dovolené. Anglický spisovatel Jerome Klapka Jerome mě v takovém příp...
Každý z vás má doma něco, co už se k ničemu nehodí, ale stále je vám líto to vyhodit, protože co kdyby náhodou… Možností je spousta, ale nápadů už tolik ne. Tohle vám možná pomůže.
Divadlo Malá scéna Zlín se v současnosti zaměřuje na vlastní autorskou tvorbu, a pokud by všechna představení byla taková, jako Láska prochází žaludkem, je velká škoda, že toho nehrají více. Druhá repríza této komed...
Naprostým prvopočátkem francouzské kinematografie byl vynález kinematografu Louise Lumiera (1864–1948) Jeho filmy měly původní rys – byly to systematicky vytvářené „ožívající fotografie“. Lumi...