Jižní louka Astrid Lindgrenové vyšla poprvé česky

Jižní louka Astrid Lindgrenové vyšla poprvé česky

Tisk

Když se řekne Astrid Lindgrenová, určitě každého napadne: veselé příběhy pro děti. Tak vyznívá většina autorčiných knížek – od Dětí z Bullerbynu po Lottu z Rošťácké uličky. Málo se ví, že tato švédská autorka psala i příběhy smutné, až ponuré (vzpomeňte na knihu Bratři Lví srdce). A k takovým patří její Jižní louka.

 

Knížka obsahuje čtyři příběhy. Mají jedno společné – odehrávají se za dávných časů v dobách chudoby a děti v nich to nemají vůbec lehké. Prožívají většinou smutek ze ztráty někoho blízkého, strádají či jsou samy nemocné.  Ale i smutek patří k životu, i o něm se musí psát, číst, vyprávět. Každého z nás za život potká něco nemilého a je třeba se na takovou událost dobře připravit. Život totiž není jen jedna veliká švanda, jeden veselý karneval. A i proto Astrid Lindgrenová napsala své smutné příběhy. Příběhy, které bolí i hladí zároveň!

Hned v prvním příběhu, podle kterého se jmenuje celá kniha, se setkáme s dvěma sourozenci, kterým zemřela maminka. Ujal se jich sedlák ze statku Vřesoviště, ale děti mu jsou na obtíž. Nic hezkého je na Vřesovišti nečeká, jsou jen levnou pracovní silou. Matyáš a Anna se těší na zimu – to budou chodit do školy, dostanou se do jiného prostředí a mnohému se naučí. Jenže škola je zklamala. Ani tady nejsou přijati tak, jak očekávali – i tady je odstrkují. Cestou ze školy na statek je zavede červený ptáček do kouzelného světa, kde si mohou hrát a kde je laskavá máma všech dětí denně vítá. Každý den se po vyučování zastavují na této louce, hrají si s dětmi, pojídají dobroty. Jen vrátka do tohoto světa nesmějí zavřít, nemohli by se vrátit zpátky. A tak jednou…

alt

Druhý příběh Hraje má lípa, zpívá můj slavík? Nás zavede do chudobince, kam se dostala osmiletá Malin. Je nešťastná, do chudobince nechce, jenže jí zemřeli rodiče na souchotiny a sedláci se jí bojí ujmout. V chudobinci žijí ubozí z nejubožejších. Vede jej Pompadula, která s dívenkou začne chodit po žebrotě. Je to chytré, nad nebožátkem se lidé spíš ustrnou, než nad stařenou. Jednoho dne Malin zaslechne na faře krásná slova, která ji naplní duši, a od té chvíle netouží po ničem jiném. Od té chvíle touží, aby před chudobincem vyrostla krásná lípa, která bude hrát, a na ní bude pět slavík. Pro nic jiného už nežije a její přání se nakonec splní, i když se vše stane jinak, než sama předpokládala.

V třetím příběhu Hou, hou, halihou se budeme starat s malou Stinou Marií, kterou zajmou šedivé podzemní bytosti, o ovečky na statku Kapela. Ve čtvrtém – Rytíř Nils z Dubu – pak prožijeme s nemocným chlapcem jeho boj se zákeřnou nemocí. Boj, který jako statečný rytíř přece jenom vyhraje.

Čtyři příběhy smutné i laskavé zároveň. Jsou jako pohlazení. Vhání sice slzy do očí, ale také ukazují, že člověk nemá nikdy ztrácet naději. Že vše se děje tak, jak se dít má a každý má šanci, splnit si svá přání. I když jejich naplnění je možná jiné, než jsme si dokázali představit.

Jižní louka Astrid Lindgrenové vychází poprvé v českém překladu. A za ten je nutno poděkovat Jarce Vrbové. Je opravdu skvostný! A když přidáme něžné ilustrace Mariny Richterové, pak je nač se těšit.

alt

Astrid Lindgrenová byla švédská spisovatelka, autorka dětské literatury. Narodila se jako dcera farmáře. Dětství a mládí prožila ve Vimmerby na jihu Švédska v kraji Smaaland. Pracovala zprvu v redakci regionálních novin. V devatenácti letech odešla do Stockholmu. Zde absolvovala školu pro sekretářky a dostala práci v advokátní kanceláři. Později se provdala a starala se o dvě děti. Vyprávěla jim vymyšlené pohádky, které si postupně zapisovala, a tak se z ní stala spisovatelka. Ještě za svého života se Astrid Lindgrenová stala uznávanou spisovatelkou. V roce 1958 jí byla udělena Medaile H. Ch. Andersena, v roce 1967 byla založena Cena Astrid Lindgrenové. Od její smrti je každoročně udělována cena za dětskou literaturu „Na paměť Astrid Lindgrenové“.


Jižní louka
Autor: Astrid Lindgrenová
Překladatel: Jarka Vrbová
Ilustrace: Marina Richterová
Žánr: příběhy pro děti
Vydáno: 2012
Stran:  96
Vydalo nakladatelství: Albatros
Hodnocení: 99 %

Zdroj foto: Albatros média, Wikipedie.cz


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Vražda na jarmarku. Neodolatelně návyková detektivka

Laskavá detektivka z britského venkova Vražda na jarmarku od autorského dua Katie Gayle představuje další ze série záhad Julie Birdové. Malebné uličky, vůně domácích koláčů, ruch u stánků na vesnické slavnosti – a k tomu jedna záhada, která rozhodně nebude tak nevinná, jak se zpočátku zdá.

Sliby a lži: psychologický thriller, v němž se svatba mění v past

Ellery přijíždí sama do luxusního resortu. Původně sem měla jet se svým mužem oslavit výročí. Manžel ji však po dvaceti letech opustil, a tak se Ellery snaží začít znovu. A zdá se, že by si pobyt zde mohla doopravdy užít.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jiří Holub: Lenošení jsem dovedl k dokonalosti!

proste200Přinášíme rozhovor se spisovatelem na žánrovém pomezí - Jiřím Holubem.

...

MANMAT na cestě 2: příběh pohybu, svobody a vztahu se psem

Jsou značky, které nevznikly v kanceláři, ale venku v pohybu, v přírodě, na cestách. MANMAT je jednou z nich. Druhý díl dokumentu MANMAT na cestě 2, který měl před nedávnem premiéru, přináší nejen pokračování příběhu úspěšné české značky, ale především lidský a inspirativní pohled na to, jak může sport, příroda a vztah se psem tvořit harmonický životní styl.

Z archivu...

Čtěte také...

Michaela Klevisová: Zmizelá v mlze

zmizela v mlze200Připravte si šálu, teplý svetr a několik hrníčků horkého čaje. Nebo ještě lépe svařeného vína, protože u téhle knihy vám bude opravdu zima. S Michaelou Klevisovou se dostaneme na nejsevernější cíp Evropy, vysoko za polárním kruhem do je...


Výtvarné umění

Současné umění opět oživí veřejný prostor Zlína

prostor zlin 200Krajská galerie při příležitosti 700 let Zlína připravuje přehlídku současného umění ve veřejném prostoru, trienále Prostor Zlín 2022. Obyvatelé se tak v ulicích města setkají s díly Anny Hulačové, Tomáše Moravce, Pavly Scerankové a Tima. K...

Divadlo

Švandovo divadlo natáčí povzbudivá videa, divákům je nabídne na sociálních sítích

Svandovo divadlo200Povzbudit, zlepšit náladu, zaměřit pozornost k dobrým věcem v životě a také neztratit kontakt s diváky. To je smyslem videí, která začali natáčet tvůrci a herci z pražského Švandova divadla.

...

Film

Film ZER měl pražskou derniéru, režisér s hercem byli přivítáni kurdskými šálami

ZER perexPražská derniéra filmu ZER tureckého režiséra s kurdskými kořeny Kazima Öz, který získal řadu ocenění na různých festivalech, se uskutečnila ve velkém stylu. Film byl dvakrát za sebou promítán ve vršovickém kině Pilotů, zúčastnil se nejen režisér,...