Když se řekne Astrid Lindgrenová, určitě každého napadne: veselé příběhy pro děti. Tak vyznívá většina autorčiných knížek – od Dětí z Bullerbynu po Lottu z Rošťácké uličky. Málo se ví, že tato švédská autorka psala i příběhy smutné, až ponuré (vzpomeňte na knihu Bratři Lví srdce). A k takovým patří její Jižní louka.
Knížka obsahuje čtyři příběhy. Mají jedno společné – odehrávají se za dávných časů v dobách chudoby a děti v nich to nemají vůbec lehké. Prožívají většinou smutek ze ztráty někoho blízkého, strádají či jsou samy nemocné. Ale i smutek patří k životu, i o něm se musí psát, číst, vyprávět. Každého z nás za život potká něco nemilého a je třeba se na takovou událost dobře připravit. Život totiž není jen jedna veliká švanda, jeden veselý karneval. A i proto Astrid Lindgrenová napsala své smutné příběhy. Příběhy, které bolí i hladí zároveň!
Hned v prvním příběhu, podle kterého se jmenuje celá kniha, se setkáme s dvěma sourozenci, kterým zemřela maminka. Ujal se jich sedlák ze statku Vřesoviště, ale děti mu jsou na obtíž. Nic hezkého je na Vřesovišti nečeká, jsou jen levnou pracovní silou. Matyáš a Anna se těší na zimu – to budou chodit do školy, dostanou se do jiného prostředí a mnohému se naučí. Jenže škola je zklamala. Ani tady nejsou přijati tak, jak očekávali – i tady je odstrkují. Cestou ze školy na statek je zavede červený ptáček do kouzelného světa, kde si mohou hrát a kde je laskavá máma všech dětí denně vítá. Každý den se po vyučování zastavují na této louce, hrají si s dětmi, pojídají dobroty. Jen vrátka do tohoto světa nesmějí zavřít, nemohli by se vrátit zpátky. A tak jednou…
Druhý příběh Hraje má lípa, zpívá můj slavík? Nás zavede do chudobince, kam se dostala osmiletá Malin. Je nešťastná, do chudobince nechce, jenže jí zemřeli rodiče na souchotiny a sedláci se jí bojí ujmout. V chudobinci žijí ubozí z nejubožejších. Vede jej Pompadula, která s dívenkou začne chodit po žebrotě. Je to chytré, nad nebožátkem se lidé spíš ustrnou, než nad stařenou. Jednoho dne Malin zaslechne na faře krásná slova, která ji naplní duši, a od té chvíle netouží po ničem jiném. Od té chvíle touží, aby před chudobincem vyrostla krásná lípa, která bude hrát, a na ní bude pět slavík. Pro nic jiného už nežije a její přání se nakonec splní, i když se vše stane jinak, než sama předpokládala.
V třetím příběhu Hou, hou, halihou se budeme starat s malou Stinou Marií, kterou zajmou šedivé podzemní bytosti, o ovečky na statku Kapela. Ve čtvrtém – Rytíř Nils z Dubu – pak prožijeme s nemocným chlapcem jeho boj se zákeřnou nemocí. Boj, který jako statečný rytíř přece jenom vyhraje.
Čtyři příběhy smutné i laskavé zároveň. Jsou jako pohlazení. Vhání sice slzy do očí, ale také ukazují, že člověk nemá nikdy ztrácet naději. Že vše se děje tak, jak se dít má a každý má šanci, splnit si svá přání. I když jejich naplnění je možná jiné, než jsme si dokázali představit.
Jižní louka Astrid Lindgrenové vychází poprvé v českém překladu. A za ten je nutno poděkovat Jarce Vrbové. Je opravdu skvostný! A když přidáme něžné ilustrace Mariny Richterové, pak je nač se těšit.
Astrid Lindgrenová byla švédská spisovatelka, autorka dětské literatury. Narodila se jako dcera farmáře. Dětství a mládí prožila ve Vimmerby na jihu Švédska v kraji Smaaland. Pracovala zprvu v redakci regionálních novin. V devatenácti letech odešla do Stockholmu. Zde absolvovala školu pro sekretářky a dostala práci v advokátní kanceláři. Později se provdala a starala se o dvě děti. Vyprávěla jim vymyšlené pohádky, které si postupně zapisovala, a tak se z ní stala spisovatelka. Ještě za svého života se Astrid Lindgrenová stala uznávanou spisovatelkou. V roce 1958 jí byla udělena Medaile H. Ch. Andersena, v roce 1967 byla založena Cena Astrid Lindgrenové. Od její smrti je každoročně udělována cena za dětskou literaturu „Na paměť Astrid Lindgrenové“.
Jižní louka
Autor: Astrid Lindgrenová
Překladatel: Jarka Vrbová
Ilustrace: Marina Richterová
Žánr: příběhy pro děti
Vydáno: 2012
Stran: 96
Vydalo nakladatelství: Albatros
Hodnocení: 99 %
Zdroj foto: Albatros média, Wikipedie.cz
< Předchozí | Další > |
---|