Početné literárněvědné slovníky obohatilo nyní Vademecum poetiky (a vademecum znamená příručku - latinské vade mecum lze přeložit jako "pojď se mnou" nebo "následuj mne") a její autor Tibor Žilka se přidržuje klasického, úzce vymezeného pojetí takových publikací, ale přitom (v druhém vydání knihy) zohledňuje i přibývající intermediální propojení směrem k dalším uměnovědným či jiným oblastem. Tak si můžeme například nalistovat heslo o literární metakomunikaci.
Autor nezamýšlí prosazovat nějaké normotvorné zásady jako závazné či ideální (jak tomu bylo mnohdy v dávné i nedávné minulosti), zachycuje co nejšířeji pole písemnictví, avšak vedle literatury zahrnuje do něho i drama a okrajově rovněž vizuálně zobrazivá umění jako divadlo, film či televizi, překvapivě nalezneme i přehledně zpracovaná pojednání o reality show nebo talk-show. Převažují přirozeně hesla věnovaná jak poezii (odtud pochází asi nejvíce pojmů), tak próze, Žilka si všímá členění námětového, žánrového i druhového, přibližuje stylová zakotvení.
Oceňuji i provázanost hesel: když se třeba dočteme o tom, že daktylotrochej se vyskytuje zejména v sylabotónické poezii, můžeme si v zápětí nalistovat, co je vlastně sylabotónický prozodický systém, i když uživatelské přehlednosti textu by ještě více prospělo, kdyby každé heslo nějakým způsobem označilo ty své části, které odkazují k dalším zpracovaným heslům. Naproti tomu nepovažuji za plně promyšlený výběr hesel věnovaných různým stylům a hnutím - nalezneme například rozsáhlý výklad o absurdním dramatu, případně novém románu, ale nikoli o poetismu, surrealismu nebo třeba socialistickém realismu.
Tibor Žilka se snaží o názorný výklad každého hesla, zjišťuje původ názvu (zpravidla pocházejícího z řečtiny), vypomáhá si občasnými ukázkami, vymezuje jeho působnost a zacílení, jmenuje umělce (zvláště domácí), kteří ten či onen pojem naplňovali. Například u literatury faktu upozorňuje na její vícežánrový rozměr a jako autora přiřazuje například Vojtěcha Zamarovského. U žánru pamětí zase doplňuje jako příznačnou ukázku ze Zemanovy knížky Jak jsem se mýlil v politice, i když poznamenává, že některé pisatelovy výroky přesahují únosnou míru vkusu. U kaligramu coby graficky členěné básně, která má tím pádem navodit i určitý estetický vjem, se navíc dočkáme názorné ilustrace v podobě Apollinairovy Eiffelovy věže – přikládám ji jak v originálním znění, tak v překladu J. Hořejšího.
U parodie zase zmiňuje Michala Viewegha, jenž v některých svých dílech parodoval postupy některých autorů světové i domácí literatury. Ale třeba právě u tohoto hesla si uvědomíme, že Žilka ne vždy zohledňoval dobovou podmíněnost některých textů - je například otázka, do jaké míry třeba v Donu Quijotovi jsme schopni dnes odečítat parodii kdysi oblíbených, ale dnes mrtvých rytířských románů. Některá hesla - například o populární literatuře - považuji za velice zjednodušená pro svůj důraz jen na přítomnost a neberoucí do úvahy široké časové kontexty.
U kýče upozorňuje na Milana Kunderu, jenž jej ve svých textech definuje a jeho kořeny nachází v bezvýhradném souhlasu s právě prožívaným bytím: "Pokud se člověk dívá na svět jen z jediného úhlu, nastává deformace viděné reality." Protože jednorozměrné náhledy reality mohou mít bezpočet zacílení, kýč se může podle toho různit - může být například katolický, protestantský, židovský, komunistický, fašistický, demokratický, feministický, evropský, americký, nacionální, internacionální. (s.148) Právě u kýče Tibor Žilka – na rozdíl od většiny pevně kodifikovaných a jakoby již strnulých termínů - ozřejmuje jeho proměnlivost a mnohotvárnost, vyvázání z jasně definovatelných pravidel, zvláště pak v postmoderní době.
Komu je Vademecum poetiky určeno? Nejen studentům, ale vlastně každému, kdo se zajímá o literaturu a chtěl by blíže seznámit s taji, které se v ní skrývají, chtěl by proniknout hlouběji do její struktury. Kupříkladu oddíl věnovaný tektonice textu pro mnohého čtenáře objevně shrnuje základní poznatky o kompoziční výstavbě každého fabulovaného slovesného, dramatického i filmového díla. Zkrátka: Vademecum poetiky rozhodně nepatří mezi ty svazky, na které by se usazoval prach, protože by je nikdo nepoužíval.
Vadecemum poetiky
Autor: Tibor Žilka
Vydala: Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra 2011, 426 stran
Hodnocení: 80%
Foto: Vademecum poetiky, www.myspace.com
| < Předchozí | Další > |
|---|
Druhá v pořadí v úspěšné fantasy sérii Říše temnot americké spisovatelky L. J. Smithové je kniha Prokleté sestry, kterou na pulty českých knihkupectví přináší n...
Aktuální témata, jako moc technologií, síla přítomného okamžiku či přírody, tentokrát zalitá slunečním svitem, to jsou náměty děl od současných českých a polských umělců a umělkyň. Pořídit si je můžete v dostupné podobě limitovaných, podepsaných a oč...
Dne 10. 11. 2022 uvedou studentky Ateliéru divadlo a výchova pro Neslyšící inscenaci Deník dívky. Dílo je adaptací deníků Ruth Maierové, oběti holocaustu, od jejíhož narození uplyne v den premiéry 102 let. Scénář zpracovala pedagožka Adéla ...
Hodnocení odkazu Walta Disneye (nebo Disneyho?), ať již jeho samého, nebo studia nesoucího jeho jméno, se zpravidla odvíjelo ve dvou rovinách. Jedna zdůrazňovala kýčovitost produktů, druhá obdivovala obchodní talent. Nalezneme však také badatele, kteř...