Literatura faktu, vědecké pojednání, napínavý thriller a životopisy největších mozků světa-- to vše v jediné knize Zrození atomové bomby, jedné z největších literárních událostí poslední doby!

Středa, 01 Červenec 2026 00:00 Jan Hofírek

zrozeni-atomove-bomby perex Je známým (bohužel však i politováníhodným) faktem, že mnoho významných objevů, slibujících přinést lidstvu obrovský pokrok, bylo zneužito k přesně opačným účelům. Uveďme v této souvislosti alespoň vynález dynamitu, výbušniny, zamýšlené původně k trhání skal a ražení podzemních tunelů, jež se však vbrzku začala používat k výrobě bomb a granátů. K neporovnatelně horším koncům vedly epochální objevy ve výzkumu elementárních částic hmoty...

Kniha Zrození atomové bomby vyšla poprvé v roce 1986, a jestliže se k českému čtenáři dostává až po čtyřiceti letech, pak je to pro mě naprosto nepochopitelné zdržení. O to větší uznání si zaslouží brněnský Host, který nyní toto vydavatelské manko napravil. Naštěstí je tomu tak, že čas knize vůbec neubral na aktuálnosti a čtivosti, takže plně souhlasím s názorem Isaaca Asimova, který o ní napsal: „Nejlepší, nejobsáhlejší a nejhlubší líčení vědeckého výzkumu v první polovině dvacátého století, jaké jsem kdy četl – a rozhodně to nejzábavnější.“

Po přečtení téměř tisícistránkového monumentu s tímto hodnocením plně souhlasím a připojuji se k superlativům na autorovu adresu. Dodejme, že kniha je zajisté v první instanci zaměřena vědecky, ovšem čte se jako napínavý thriller, v němž se před naším duchovním zrakem postupně skládá fascinující „atomové puzzle“.

Richard Rhodes se často vzdaluje od ústředního tématu, ovšem vždy pouze z toho důvodu, aby se k němu opět vrátil poté, co provedl analýzu nějaké s ním úzce související problematiky. Například si všiml, že k nebývalému rozkvětu mnoha vědeckých oborů na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo za specifických společenských a politických poměrů. Když přitom zjistil, že nejvýznamnější fyzikové a matematici té doby se rekrutovali z maďarské židovské komunity a vytušil, že to nemůže být náhoda, podnikl rozsáhlé pátrání po příčinách tohoto pozoruhodného fenoménu a dospěl k možná diskutabilním, ale rozhodně originálním závěrům.

Stává se, že velké objevy mají svůj počátek v nějaké fantaskní a na první pohled absurdní myšlence. Tak tomu bylo i v tomto případě. Na jedné křižovatce v Londýně stál 12. září 1933 nenápadný mladý muž a čekal na zelenou. Jak později vzpomínal, právě v okamžiku, kdy kráčel přes přechod, jej něco napadlo. Bylo to natolik ohromující a děsivé, že si přál, aby se mýlil a aby to nebyla pravda. Za několik let se mělo ukázat, že zásadním způsobem ovlivnil dějiny lidstva, neboť se nemýlil...

Leó Szilárd – toto jméno se jako příslovečná červená nit vine celou knihou a dodejme, že plným právem. Vždyť tento maďarský fyzik židovského původu a brilantní vizionář byl zmíněným mužem, který si při přecházení londýnské křižovatky náhle uvědomil, že je možné vyvolat řetězovou reakci a sestrojit bombu nesmírné ničivé síly. Většina vědců té doby se k jeho myšlence stavěla skepticky a nevěřícně, pokud ne přímo výsměšně. Považovali to celé za nesmysl, který je možné využít nanejvýš jako námět pro hodně odvážnou sci-fi. Někteří fyzikové se však přesto rozhodli provést v této záležitosti několik testů, přičemž výsledek byl šokující – Szilárdův teoretický předpoklad se dá prakticky realizovat!

Richard Rhodes samozřejmě dobře věděl, že hlavním akcelerátorem technologického pokroku byla 1. světová válka, resp. její zákopová fáze, kdy žádná ze stran nemohla dosáhnout rozhodující převahy klasickými vojenskými prostředky. Velmi podrobně se tudíž věnuje tehdy započatému výzkumu, vývoji a posléze i použití nervově paralytických látek. K této barbarské metodě vedení válečných operací poprvé sáhli Němci v roce 1917 v bitvě u Ypres a státům Dohody nezbylo nic jiného než odpovědět stejným způsobem. Tímto historickým expozé si připravil půdu pro popis fakticky téže situace během 2. světové války, kdy hektické úsilí o výrobu americké atomové bomby mělo svůj původ v obavě, že nacistické Německo ji bude mít dřív.

Následující popisy složitých vědeckých pokusů a postupů by byly (podány striktně odborným jazykem) pro většinu běžných čtenářů nepochopitelné. Richard Rhodes však disponuje vzácným darem tlumočit komplikované věci do srozumitelných myšlenkových vzorců a schémat, takže zjišťujeme, že odhalování tajemství atomu postupuje v časových periodách, jež na sebe logicky navazují. Platí tu ovšem i výjimky z pravidla, neboť géniové jako Niels Bohr, Albert Einstein, Robert Oppenheimer či Leó Szilárd byli schopni intuitivně „přeskočit“ do vyšších intelektuálních dimenzí, aniž by skládali „cihlu k cihle“. Autor se rozsáhle rozepisuje i o povahových rysech, morálních profilech a osobních životech protagonistů své knihy, čímž je zlidšťuje a nepřímo nám tak pomáhá lépe chápat jejich myšlenkové pochody, vedoucí k úplně novým objevitelským horizontům.

O knize Zrození atomové bomby by se dalo psát ještě dlouho, neboť obsahuje takové množství nejrozmanitějších informací, že samostatnou recenzi by si zasluhovala každá její kapitola. Uvedu tedy už jen tolik, že její vydání považuji za jednu z největších literárních událostí posledních let a že by měla být takříkajíc povinnou četbou pro všechny zvídavé a přemýšlivé lidi...

zrozeni-atomove-bomby perex

Foto: archiv nakladatelství Host