Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Miloš, Leoš a Oldřiška to nemají vůbec jednoduché. Babička Hermína, která dosud byla celkem normální a chovala se babičkovsky, trávila s nimi svůj čas, najednou tu a tam záhadně zmizí z domu. Ale to není všechno – ona začala nosit na hlavě koupací čepici s bambulí, někdy si dokonce půjčuje kolečkové brusle nejstaršího Miloše. To se musí rozlousknout.

Jako děti dopravního policisty sourozenci vědí, že se má pomáhat a chránit. Babička asi potřebuje chránit a třeba i pomoct, proto ji začnou sledovat. Velmi podezřelé se jim zdá třeba to, že se stařenka neustále ptá po knoflících… Brzy děti odhalí, že babička se snaží vyřešit rodinné prokletí a že jí má pomoct Johanka z parku. Kdo to asi je?

„Já se z vás asi zblázním,“ chytil se Miloš za hlavu.

„Neunáhluj se, Milošku!“ křikla z větví babička Hermína. „Oldinka to myslela dobře. Ale já mám na mysli úplně jinou Johanku.“
„Jo? A jakou?“
„Johanku z parku.“
„Ona… ona je teď někde poblíž?“ zeptal se Miloš s nadějí v hlase.
„Určitě,“ zakývala babička hlavou tak horlivě, až spadlo několik šišek. „Ona tu totiž bydlí.“
„Bydlí v parku?“ nadchl se Leoš. „To bych možná taky bral. A kde přesně bydlí?“
„No, to tak úplně nevím,“ přiznala babička. „Může být prakticky kdekoliv.“
(strany 34 a 35)

Nakonec se ukáže, že záhadná kamarádka babičky Hermíny je veverka, která umí spoustu zajímavých věcí – dorozumívá se telepaticky s člověkem, zná taje fyziky, chemie i přírodních věd a tak trochu kouzlí. Johanka záhadu rozlouskne jako oříšek a babička Hermína konečně může splnit slib, který kdysi dala svému dědečkovi Mojmírovi.

„Přece jen jsme to dokázali,“ řekla spokojeně veverka Johanka z parku.
„To proto, že nás na to bylo víc. A taky díky tobě, Johanko,“ pohladila babička Hermína veverku. „Děkujeme ti.“
„Slíbila jsem ti pomoc, Hermíno, A sliby se mají plnit.“
(strana 86)

Nový příběh Ivony Březinové je o nesplněném slibu. Onen závazek se zdá být zpočátku zdánlivě snadný, nepodstatný, jenže časem se z jeho nesplnění stane veliký problém. Tak to máme ostatně všichni. Často se říkává: slibem nezarmoutíš. Jenže když má dojít na splnění slíbeného, ouha, nejde to až tak lehce. Se sliby to není jednoduché. A to chtěla autorka dětem ukázat pomocí veselého vyprávění. Příběh tří dětí a jedné babičky je ztřeštěný, plný bláznivých nápadů a vtipných situací. Ale stále se v něm vine právě ten jeden jediný úkol – splnit daný slib.

Pátrání po příčině rodinného prokletí si malí čtenáři užijí. Určitě se lehce ztotožní s postavami sourozenců, kteří tvoří povedené trio. Ivona Březinová opět vykreslila uvěřitelné postavy. Jsou to děti z masa a kostí. Stejně se jí vyvedli i rodiče a babička. Míra nadsázky v jejích postavách je únosná a nezbytnělá. Dalším přínosem jsou dialogy. Nikde nedrhnou a každá replika odpovídá věku své postavy. To, co se stalo Milošovi, Leošovi, Oldřišce a babičce Hermíně se může stát, s přimhouřenýma očima, každému z nás, každý přece můžeme pomáhat babičce se splněním jejího slibu. Třeba hned potom by došlo na závazky vlastní. A o to autorce určitě jde. Abychom si uvědomili – malí, velcí – jak je důležité splnit slíbené, vždyť sliby se mají plnit.

Knížku s bláznivým příběhem ilustrovala Markéta Vydrová. Obrázky vesele dokreslují povedené pátrání. Ale k podobě knihy přece jenom drobnou výtku mám. Podbarvení stran, které vypadají, jako by byly omítnuté, ruší při čtení. Stránky vypadají působivě, to je pravda, ale písmenka se občas mezi šmouhami ztrácejí a nelehce se čtou. Možná méně „flíčků“ by usnadnilo čtení, i když je jasné, že by asi umírnění narušilo působivou grafickou podobu.

Já jsem však přesvědčena, že knížky by se měly především číst…

Název: Johanka z parku
Autor: Ivona Březinová
Ilustrace: Markéta Vydrová
Vydáno: 2012
Stran: 88
Vydalo nakladatelství: Albatros
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: Albatros média