Soubor Zvěrolékař a psí historky představuje výběr z autorových proslulých veterinárních memoárů, soustředěný na psy a jejich majitele. Nejde o román s velkou zápletkou, ale o sled epizod. Někdy jsou vtipné, jindy dojemné či melancholické, ale všechny spojuje laskavý vypravěčský hlas a hluboký vztah ke zvířatům i jejich lidem.
Laskavá, literárně střídmá klasika
Herriot píše jednoduše a přirozeně. Nesnaží se oslňovat, jazyk je civilní, dialogy blízké mluvené řeči a humor vychází především ze situací. Vypravěč působí jako někdo, kdo si večer sedl ke stolu a s klidem a mírnou sebeironií vypráví, co během dne zažil. Tento tón je jednou z největších kvalit knihy: čtenář má pocit autenticity, důvěry a bezpečí.
Nejoblíbenější příběhy – především epizody s rozmazleným pekinézem Tricki Woo – těží z jemného, suchého humoru a z opakování známých situací. Herriot mistrně zachycuje lidskou tendenci promítat vlastní úzkosti a přání do zvířat, aniž by své postavy zesměšňoval. Vedle komických pasáží však kniha nabízí i tiché, melancholické momenty: příběhy pracovních psů, stárnutí, nemoci a ztráty, podané s velkou zdrženlivostí a bez citového nátlaku. Právě v těchto méně nápadných epizodách bývá Herriot literárně nejsilnější.
Proč je Herriot stále oblíbený
Literární kritika Herriotovi vytýká především podobnou stavbu příběhů (obtížný případ, drobný lidský konflikt, veterinární zásah, uklidňující závěr) a idealizaci venkovského prostředí. Některé situace a společenské role působí z dnešního pohledu starosvětsky. Kniha neobsahuje ani napětí ani překvapivé zvraty, moderní témata v ní čtenář nenajde. Lidé se k Herriotovi vracejí proto, že nabízí klid. Zvěrolékař a psí historky fungují jako pohlazení. Jako připomínka, že on světě se dá vyprávět bez cynismu a že vztah mezi člověkem a zvířetem je jedním z nejupřímnějších, jaké máme.
Zvěrolékař a psí historky nejsou vyprávěním, které přečtete jedním dechem kvůli ději. Jsou knihou, ke které se vracíte po jednotlivých kapitolách. Nejspíš večer, v klidu, možná se psem u nohou. A právě v tom spočívá jejich síla i důvod, proč mají své čtenáře i dnes.
Autor: James Herriot
Překladatel: Eva Marxová
Žánr: venkovská memoárová próza
Nakladatelství: JOTA
Rok vydání: 2025
Počet stran: 488 s, pevná vazba s přebalem
Hodnocení: 75 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Jitka Hanušová je překladatelka velmi výjimečného díla. Finský román Porodní bába se dostal mezi české čtenáře, kde šokuje, ukazuje syrovost válečných let na severním finském pobřeží a vše ukazuje očima ženy. A že to ženy za války vůbec neměly lehké. Př...
V březnu vydalo nakladatelství Jota román britské autorky Caroline Englandové Mezi námi lháři. Kdo holduje vztahovým propletencům a dává přednost pomalejšímu rozjezdu, měl by zkusit právě tento vztahový román.
Zámek Holešov zahajuje největší výstavu této sezony, výstavu k příležitosti 110. narození Zdeňka Buriana s názvem Z prvohor na Divoký Západ. Co na výstavě najdete a na co se můžete těšit, se dozvíte v následujícím článku.
Režisér Dodo Gombár (nar. 1973) je v Brně již dávno znám. V MDB režíroval… a výborně... Žitkovské bohyně (2017), nebo v Mahenově divadle také objevná režie činohry Želary (2017), v Huse na provázku Ticho na zemi (2019), a tak bycho...
Jaké je to přivést na svět dítě tam, kde svoboda končí vězeňským dvorem? Film Petera Kerekese je neotřelým pohledem na téma mateřství.