Píseň proroka - univerzální tragédie totality

Středa, 02 Duben 2025 05:00 Radka Johnová

pisen-proroka perex Dystopický román Píseň proroka, který autor Paul Lynch zasadil do Irska, především Dublinu, by se mohl odehrávat v řadě současných zemí, nejen Evropské unie. Občané si zvolili do vlády blíže nespecifikovanou stranu, které se za dva roky u moci podařilo postupně ochromit veškeré demokratické instituce, radikálně omezit občanské svobody, ustavit tajnou policii a nenápadně nastolit totalitní režim. Většina lidí dosud žije v iluzi, že jde o přechodnou krizi, vše se brzy vrátí do starých kolejí a život půjde dál jako dřív. Abychom nebyli překvapeni!

Hlavní hrdinka Eilish Stacková najednou nepoznává svět, ve kterém dosud žila, "před sebou vidí rozpad pořádku, svět se promění v chaos, zem, po které chodíš, vyletí do povětří, a slunce na tebe svítí tmu."

Příběh sledujeme očima Eilish, mikrobioložky a matky čtyř dětí, jednoho miminka a tří dospívajících, náctiletých. Její manžel Larry, vedoucí funkcionář odborového svazu irských učitelů, je hned v úvodu knihy předvolán k výslechu tajnou policií a posléze během demonstrace učitelů zadržen. Zmizí beze stopy. Eilish se snaží udržet rodině, zejména dětem, normální život s běžnou rutinní čiností. Zachrání Eilish Stacková to nejcennější, co každá máma má, své děti a domov?

Eilish si prochází peklem, autor ale dokazuje, že i ty nejkrutější banality totalitního dne lze popsat poetickými obrazy. Čtenář si po pár stránkách zvykne na jeho specifický styl dlouhých vět, bez uvozovek u přímé řeči i střídání reality a snových obrazů hlavní hrdinky. Děj má strhující tempo, a když už si myslíte, že nic horšího se stát nemůže, autor vás vyvede z omylu.

Jak to vidí autor

Paul Lynch (*1977) za román Píseň proroka získal prestižní Brookerovu cenu (2023). Předsedkyně poroty The Booker Prize Esi Edugyanová, označila román za „duši drásající a pravdivý“, který „vystihuje společenské a politické úzkosti naší současnosti“.

Kniha byla přeložena do 35 jazyků.

Kritici vesměs označují Lynchovo dílo jako současný politický román, autor se označení politický spisovatel brání. Říká, že krásná literatura má klást otázky, nikoli předepisovat řešení. Proto také v knize záměrně nespecifikoval zaměření vládnoucí totalitní strany, ani to, jak se dostala k moci. O to víc překvapuje, že v doslovu nás překladatelka románu a autorka tohoto doslovu Alice Hyrmanová McElveen ujišťuje, že se jedná o "extrémní, krajně pravicovou" stranu. Už zase žijeme v době, kdy k vydání kvalitního díla potřebujeme ideologický návod, abychom nebyli pomýlení a správně ho pochopili? Pokud si dobře pamatuji, tak takové doslovy bývaly standardem za minulého režimu jako úlitba tehdejším stranickým cenzorům. Dovolím si parafrázovat Jana Nerudu: Kde jsme se to ocitli?

Jak vypadá šílenství?

"Vypadá takhle, není to někdo, kdo mává rukama, ječí a spílá bohům, ale matka, která se chce vrátit domů ke svým dětem." A proroci zpívají stále stejnou píseň. Ne o "konci světa, ale o tom, co se už stalo a co se ještě stane, co se právě teď stává jedněm, ale ne druhým, svět stále končí znovu a znovu, končí na jednom místě, ale ne na druhém, konec světa je vždycky místní událost, přijde do tvojí země..., ale pro jiné to bude jen jakési vzdálené varování, krátká reportáž ve zprávách..."

Autor je důstojným pokračovatelem tradice George Orwella a Aldouxe Huxleyho. Z románu mrazí stejně, jako před pár lety z Houellebecqovy knihy Podvolení. Podle porotců prestižní Bookerovy ceny je napsaný tak, aby "čtenáři otřásl a probudil je". Lidé, čtěte a nedejte se!

pisen-proroka