Román My je bravurní dystopií, která inspirovala všechny následující antiutopie a nezestárla ani o píď

Úterý, 25 Červen 2024 06:00 Martina Čápová

My Zamjatin Román My od Jevgenije Zamjatina z roku 1920 je úplně první knihou v žánru moderních antiutopií. O celé dekády tak předchází poměrně slavnějšího Orwella a Huxleyho, kteří se jím bohatě inspirovali. Opačným způsobem inspiroval i Ayn Rand, jež založila myšlenkový proud objektivismu (rozum je jediným nástrojem k poznání reality).

„Hej, matematiku, zasnil ses?!“

Antiutopistický román se odehrává v Jednotném státě řízeném Dobroditelem, který vznikl po dvousetleté válce a je prakticky celý skleněný, aby každý mohl kontrolovat každého. Před námi se tak odkrývá totalitní společnost, kde je potlačena jakákoliv individualita a vše podléhá jedinému společnému „my“, vše je sdíleno a vše je tímto procesem kontrolováno. Jednotliví aktéři nemají jména a vypravěč je nazývá čísly – hlavní postavou je tak D-503.

D-503 zastupuje čisté racionální myšlení. Čistá matematika redukuje život v Jednotném státě na vyváženou rovnici, aby byla zachována dokonalá přesnost. Pudy a instinkty byly utlumeny. Kreativita byla vymýcena. Svobodná vůle je nemoc. Dokonce i příroda byla poražena, vytlačena za zeď.

Avšak jedna hranice pořád zůstává nepokořena, a tou je neprozkoumaný vesmír. Nicméně s kosmickou lodí Integrál, která je právě ve výstavbě, bude jakýkoli mimozemský druh nalezen a podroben Jednotnému státu, kde vládne naprostý logický řád a tedy spravedlnost. D-503, hlavní architekt Integrálu, se rozhodne zaznamenat své myšlenky v průběhu konstruování vesmírné lodi do deníku.

Při stavbě Integrálu se setkává s I-330, do níž se zakouká, a tato žena začne ohrožovat vše, v co D-503 věří – v jednotný stát, v myšlenku „my“. Začíná objevovat vnitřní prostor, vlastní imaginaci. Začínají se v něm probouzet emoce, které ho fascinují i odpuzují zároveň. Probouzí se v něm láska a především duše. Celé jeho rozporné uvažování a pociťování se dozvídáme prostřednictvím jeho deníku, který si zaznamenává. Postupně se jeho nazírání na Jednotný stát mění až se spolupodílí na pokusu o státní převrat.

Inspirace pro románové My byly i počátky stalinismu

V Sovětském svazu byla kniha vydána teprve až v roce 1988, tedy během perestrojky za Gorbačova. Do té doby podléhala cenzuře a byla zakázána. Jednotný stát ve své podstatě podléhá kultu osobnosti, který zosobňuje Dobroditel, a pod kterým si můžeme představit právě Stalina. Román kritizuje i takzvaný taylorismus – podle Fredericka Winslowa Taylora – jenž využívá vědecké organizace práce a její racionalizace, která má za následek strojové zefektivnění lidské práce a pracovního výkonu. D-503 Taylora považuje za absolutního vizionáře “starověku“, neboť dokázal z člověka udělat stroj svou metodou.

Dílo My je nicméně zůstává stejně aktuální dnes jako tehdy. Podíváme-li se například na Severní Koreu, či současnou přeměnu Ruské federace, můžeme spatřovat čím dál větší podobnosti. Román My je v mnohém vizionářský a překračuje svou dobu. Je velká škoda, že kniha není mnohem známější, jelikož by si to rozhodně zasloužila.

Knize ani nepomáhá, že ji nakladatelství Odeon vydalo bez jakékoliv anotace či informace o autorovi. Sice jde o edici klasiků, ale myslím, že neznalé čtenáře kniha nemůže takto ničím oslovit, pokud jej zrovna nezaujme alespoň název. Což je velká škoda, Zamjatinovo My by si pozornost rozhodně zasloužilo.

My Zamjatin