Nutné lži – dvě ženy samy proti systému

Jane je ovšem tak trochu jiný typ ženy. Nejenže nechce mít hned po svatbě děti, ale navíc se rozhodla pracovat, a to ještě jako sociální pracovnice. Odmala má pocit, že by měla více pomáhat lidem kolem sebe a tohle je dobrá příležitost. Nechce hned zapadnout do stereotypu života doktorovy ženy. I její nová kolegyně v práci Charlotte se diví jejímu rozhodnutí, ale na sociálním úřadě mají málo lidí, a tak jsou rádi, když projeví o práci zájem.

První den se jedou seznámit s novými klienty, které má po Charlotte převzít. Jane ale zjistí, že realita je naprosto odlišná od jejích představ. Seznámí se se světem, kde o vašich životech rozhodují sociální pracovníci a majitelé půdy, na které bydlíte - kde jste hned od narození zařazeni do prostředí, ze kterého není lehké se vymanit. Nejvíce jí přiroste, hned na začátku, k srdci rodina Hartových – Ivy, její sestra Mary Ann, syn William a jejich babička Winona.

Po tom, co obě ženy postihne po jedné návštěvě nehoda a Charlotte si zraní nohu, je Jane odkázána sama na sebe. Snaží se svou práci dělat dobře, ale nemůže brát dívky jen jako věci k vyřízení. Vnímá kontrast svého života, který žije v přepychu a obklopená lepší společností, a jejich života plného dřiny a nejasné budoucnosti. Když se ještě navíc dozví o eugenickém programu, ve kterém jde o sterilizaci „duševně defektních” lidí - i mužů, ale především žen - začne pochybovat o tom, zda je její prací opravdu pomáhat sociálně slabým.

Nelíbí se jí hra na boha, kdy někdo rozhoduje o tom, zda bude mít daná žena děti, nebo jestli jí nebude odebráno dítě na základě sociálního posudku. Čím více se sbližuje s rodinou Hartových a tráví s nimi čas, tím více narůstá nelibost jejího manžela a kolegů v práci. Robert jí vyčítá, že není dobrou manželkou a jejich manželství není takové, jak si představoval, a kolegové jí mají za zlé, že nabourává jejich stereotyp a porušuje pravidla, když při práci projevuje lidskost a porozumění.

Jak dlouho zvládne za dané situace balancovat, než přijde zlom?

Jedno z ústředních témat knihy je eugenický program, který v USA probíhal od roku 1929 až do roku 1975. Z počátku se zaměřoval na „duševně zaostalé“ a „slabomyslné“ jedince v ústavech pro choromyslné, jejich sterilizace byla považována za veřejné blaho a byla sponzorována státem. Většina států s nimi ovšem přestala po 2. světové válce kvůli podobnosti se stejným programem v nacistickém Německu. Ten se taktéž specializoval na sterilizaci žen a mužů, kteří nesplňovali podmínky čisté rasy, aby se zabránilo „šíření“ těchto nevyhovujících lidí. V Severní Karolíně, která stále v programu i v poválečných letech pokračovala, bylo do roku 1975 sterilizováno přes 7.000 lidí. Navíc byla jediným státem, který udělil sociálním pracovníkům pravomoc žádat sterilizaci za své klienty. Postupně se program zaměřil na mladé ženy na sociálních dávkách, což byla dvousečná zbraň. Pro některé to vskutku mohlo být požehnání, ovšem je pravda, že bylo možné takovou věc velmi jednoduše zneužít. Byly případy, kdy byly sterilizované velmi mladé dívky, často dvanáctileté, protože jevily přílišný zájem o chlapce, nebo případ dívky, kterou zneužíval její otec, který sám podepsal souhlas se sterilizací.

Kniha je z pohledu obou hlavních postav Jane i Ivy, tudíž je možnost seznámit se s domácím prostředím obou dívek. Ačkoliv je dělí pouhých sedm let, jejich společenské postavení mezi nimi tvoří zdánlivou zeď. Ta je ovšem velmi brzy zbořená laskavostí a ohleduplností Jane. Kniha je velmi čtivá a musím přiznat, na konci mi i slza ukápla. Není to žádná červená knihovna, všechny postavy a okolnosti jsou velmi reálné, a příběh vás zasáhne o to více, že vychází z pravdivých skutečností.

O autorovi: Diane Chamberlain patří v současné době k nejznámějším a nejoblíbenějším autorkám. Narodila se roku 1950 ve státě New Jersey v USA a vystudovala univerzitu v San Diegu. Řadu let pracovala jako sociální pracovnice v nemocnici, poté zahájila soukromou psychoterapeutickou praxi zaměřenou na dospívající. Od roku 1992 se věnuje výhradně psaní.

Za své knihy byla oceněna mnohými cenami jako nominací na Good Readers Choice Awards za v kategorii nejlepší historická fikce, cenou RITA za nejlepší knihu, byla vyhlášena nejprodávanějším autorem podle New York Times, USA Today a Sunday Times a její knihy byly přeloženy do 26ti jazyků.

Napsala téměř třicet knih z nichž mnohé byly přeloženy do češtiny – Soukromé životy(1994), Strážkyně majáku (1997), Soukromé vztahy (1998), Útěk (1999), Milenci a cizinci (1999), Zapomenuté vzpomínky (1999), Oheň a déšť (2001) , Strom Odvahy (2001), Mlčené (2002), Dar moře (2003), Světlo pod hladinou (2004), Ve stínu cypřišů (2004), Matčin stín (2005), Půlnoční zátoka (2006), Krutá volba (2007), Před bouří (2009), Dvojí život (2006), Utajená sestra (2018) a Nutné lži (2019) .V současné době žije v Severní Virginii s manželem a třemi nevlastními dcerami.

Ukázka z knihy:

„Když Marry Ella přišla ve čtrnácti do jiného stavu, vyhodili ji ze školy,“ pokračovala Charlotte. ,,Jakmile dívka otěhotní, znamená to konec jejího vzdělání. „
„Ve čtrnácti?“ vykřikla jsem.
„V patnácti porodila.“
„ Kdo je otcem dítěte? “ zeptala jsem se.
Charlotte zaváhala. „Pochybuju, že to Mary Ella ví. Mám podezření, ale je zcela nepodložené. Mary Ella je blonďatá, ale dítě je hodně tmavé a má kudrnaté vlasy. Přesto má pleť poměrně světlou. Bude považováno za bělocha.“
„Ach.“ Postupně jsem to vstřebávala.
„ Nic takového si do poznámek nezapisujte,“ varovala mě. „Dívka rozhodně nepotřebuje, aby si lidi mysleli, že měla vztah s barevným chlapcem, a věřte, že lynčující dav by si jeho totožnost zjistil. Nebo by si to jen myslel a to by bylo ještě horší. Nezmínila jsem se o svém podezření ani eugenickému výboru.“
„ Eugenickému výboru? I pro ni? Chystáte se ji sterilizovat?“
„ Už to udělali,“ odpověděla. „Je slaboduchá a má IQ sedmdesát. Ale o té sterilizaci neví. S babičkou jsme se dohodly, že bude lepší povědět jí, že jí vyoperovali slepé střevo.“
Otevřela jsem ústa a Charlotte na mě krátce pohlédla.„Abyste lidem pomohla, budete muset někdy přicházet s tvůrčími způsoby, Jane.“

Název: Nutné lži
Autor: Diane Chamberlain
Překlad: Zdeňka Zvěřinová
Žánr: beletrie
Vydáno: 2019
Stran: 376
Vydalo nakladatelství: Euromedia Group a.s.
Hodnocení: 85 %

Nutne lzi