Komiksový průvodce Prahou pro děti (?)

Středa, 24 Duben 2019 06:00 Lenka Švidrnochová

veverka a myska v praze obalka - perex Nakladatelství Albatros nedávno vydalo komiks s názvem Veverka a Myška v Praze. Jedná se o naučnou publikaci, jejímž cílem je seznámit děti s pražskou historií a památkami, a to přístupnou, hravou formou. Pojďme se na ni tedy společně podívat.

Základní dějová struktura je následující: Veverka a Myška přijíždějí za Myščinou babičkou (paní Šedivou) do Prahy, a protože jsou to zvídavé zvířecí kamarádky, rády by se po hlavním městě trochu poohlédly. Paní Šedivá jim tedy zařídí vícedenní poznávací výlet s cestovní kanceláří Havran tour, který probíhá tak, že „holky“ letíce na křídlech sečtělého ptáka navštěvují známé pražské památky a dozvídají se něco o jejich historii.

Myšlenka je to půvabná a myslím, že je perfektní motivovat děti tímto způsobem k osvojování si znalostí (nejen) z historie. Kresbičky, příběh, dvě sympatické zvířecí hrdinky a do toho všeho přínosný vzdělávací prvek – to by měl být jednoduše skvělý koktejl. Nicméně ačkoli jsem takový nápad okamžitě uvítala, po nahlédnutí do knihy mi vyvstala v hlavě otázka: Pro jakou věkovou kategorii je tento komiks vlastně určen?

Vysvětlím. Setkáváme se zde totiž se zbytečně přehnaným množstvím „odborných“ informací a nemyslím si, že by z nich mělo malé dítě (řekněme do sedmi / osmi let) pojem. Abychom byli konkrétní, prohlédněme si následující ukázku:

veverka a myska v praze obrazek1

Už na první pohled si můžeme povšimnout, že obrazový materiál je lehce upozaděn na úkor textu, ve kterém je dítěti sdělováno mimo jiné toto: „Orloj málem dvakrát odvezli do sběru, protože se zastavil a nikdo mu už nerozuměl. V 18. století ho zachránila oprava jezuity profesora Antonína STRNADA. A ještě jednou v 19. století. Tehdy orloj opravil vynálezce Romuald BOŽEK, a aby upravil chod starého hodinového stroje, připojil k němu chronometr (moderní hodinový stroj). Ve stejném roce 1866 připevnili i novou kalendářní desku. Tu s těmi obrázky.“

A teď upřímně. Nebylo by lepší celou tuhle pasáž seškrtat a věnovat raději větší prostor ilustracím? Navíc – co tak mohou prvňákovi či druhákovi říkat pojmy jako „chronometr“ nebo „jezuita“? Podle mě nic moc. A co se týče dětí staršího věku - ty zase pravděpodobně nenadchne Veverka s Myškou. Tito mladí lidé se už totiž chtějí cítit „hustí“ a kreslená zvířátka v literatuře jim budou nejspíše připadat jako něco trapně infantilního.

Osobně si myslím, že ideálním řešením by byla v tomto případě redukce informativního obsahu na minimum a posílení výtvarné roviny komiksu. Dítě přece nemusí vědět, že existoval nějaký Antonín Strnad nebo Romuald Božek. Stačí, když si bude prohlížet líbezně vymalované památky Prahy a zapamatuje si o nich pár základních faktů. Abych ale nebyla nespravedlivá, na pár místech komiksu přece jen převládá onen kýžený vizuální obsah (viz obrázek níže) a právě tyto strany nakonec působí nejlépe. Kresbu vůbec musím velice pochválit - dědictví Prahy autorka ztvárňuje líbivou „dětskou“ formou, přesto se však neuchyluje k přílišnému zjednodušování reality a na budovách zachycuje doslova každou cihličku. Ostatně, posuďte sami – no nevypadá to hezky?

veverka a myska v praze obrazek2

Když bych to tedy shrnula – podle mého názoru by bylo zkrátka lépe, kdyby stránky tohoto dětského komiksového průvodce častěji vypadaly jako na druhém z obrázků a méně často jako na obrázku prvním (viz výše). Alespoň tedy pokud jím chceme vzdělávat děti, které se sotva naučily číst (… a mladší). To však nemění nic na tom, že máme před sebou milou knížku. Pečlivě zpracovanou, nápaditou a poučnou.

veverka a myska v praze obalka