Kniha Podbrdské ženy přibližuje těžký úděl vesnických žen
Banner

Kniha Podbrdské ženy přibližuje těžký úděl vesnických žen

Podbrdske zeny perexRománová prvotina Jany Poncarové s názvem Podbrdské ženy mě hned na začátku rozplakala. Snad proto, že jsem také žena, podléhající svým emocím a hormonálním výkyvům. Ženy jsou ale silné bytosti, a především jimi vždy musely být. Tahle kniha o tom vypráví…

Kniha popisuje nejen generační osudy statečných žen z podbrdské oblasti, ale i doby kdy celodenní ženská dřina a ústrky ze strany mužů byly na denním pořádku. Od počátku vnímám feministickou vlnu, která protéká celým více než čtyř set stránkovým románem. Úvod je velice pěkně napsaný a naznačuje jasný směr, kterým se bude kniha ubírat.

Příběh začíná na konci první světové války a pokračuje až do současnosti. Ústředním motivem je neutěšený život žen na vesnici, kterým nezbývá než přijmout svůj těžký úděl navzdory vysněným představám o velké lásce a krásné budoucnosti po boku prince, co je bude nosit na rukou. Přesto v sobě objevují sílu vytrvat, vychovat děti a milovat své muže, i když ti se ohlížejí po jiných sukních a majetnicky svým ženám poroučejí. Podbrdské ženy zvládají ustát mateřství, porody, rozumět bylinkám a žít v souladu s přírodou.

Autorka není žádnou militantní feministkou, kniha neodsuzuje a nekritizuje muže, naopak se jim snaží porozumět. Také oni mají své sny a vzdorují těžkým životním podmínkám. Jana Poncarová používá pěkné popisné pasáže vnějšího prostředí a dokáže si poradit i s vylíčením křehké psychiky postav, například hlavní mužské postavy Mírka, který se už jako chlapec musel smířit se smrtí matky a vyrůstal s mrzoutským a despotickým otcem. Líbí se mi, že je na chování a pohnutky osob nahlíženo z mnoha stran. Jsme zkrátka lidé, kteří mají své touhy, přání, slabosti i traumata bez ohledu na pohlaví. Například Mirkův otec si nikdy neodpustí kritickou poznámku vůči Mírkově ženě Milce a působí jako necitelný despota, ale když do rodiny přibude společník pro vnouče - malý pejsek Málčik, starý muž přetéká citem.

Autorka popisuje dobu počátku druhé světové války, celospolečenské i politické poměry, včetně změn, jež naruší dosavadní stereotypní život hlavních postav. Kniha je poměrně dlouhá, s mnoha popisnými pasážemi, směřuje až k osudům dalších potomků a jakémusi vysvobození poslední ženské hrdinky. Ta si uvědomuje vlastní svobodu a setřásá ze sebe generační zátěž všech žen, které čelily svému údělu v minulosti.

Kniha mě bavila. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech věnuji výhradně četbě odborné literatury, začetla jsem se velmi snadno. Román ve mně vzbudil emoce a zarýpal do mého ženství. Tohle je obrovský bonus, ale nechci tím tvrdit, že by měl být určen primárně pro ženy. Z mého pohledu je možná snad příliš dlouhý. Kdo si potrpí na akční děj s rychlým spádem, knihu možná odloží. Líbí se mi malebnost a jemnost, mnohdy jednoduchost, naivita. Vylíčení doby a života postav mi přišlo autentické a oceňuji i skvělé vyjádření pocitů a nitra postav. Hodnotím vysoce a jako první ji dám přečíst své mamince, třeba jako dárek k Vánocům.

Jana Poncarová (*1983)

Autorka své první knihy je novinářka a copywriterka. Tvoří obsah webů a časopisů, miluje příběhy a věnuje se jejich sepisování.

Ukázka z knihy:

Slunce na nebi žhnulo a beton kolem nemocnice byl rozpálený...Tak tady čekala a procházela se po betonových cestách mezi nízkými keři a stromy. Horkost jí stoupala přes nohy až k hlavě. Potom se opírala o lavičku, protože kdyby si sedla, možná by už nevstala. Všechno bylo tak daleko, že se zdála cizí sama sobě. Teď byla žena, která chodí v parku a čeká, až vytlačí dítě do světa. A sama se stáhne. Když míjela jiné ženy, sklápěla tvář k zemi. Byly příliš mladé a růžolící a ona schovávala svoje vyhublé ruce pod dlouhé rukávy.

Jediné, co na ní překypovalo, bylo břicho. Narůstalo, i když si uvařila vratič. A potom horké víno. Ležela vařících neckách a zatínala ruce do dřeva, aby vydržela tlak v podbřišku. Chtěla to živé vypudit dříve, než si toho všimne Mírek, starý pán a všichni kolem ní…

...Odolávala tomu. Lízala si rány, stavěla se na nohy anebo si zacpávala uši. Vybavil se jí její sen, jak na ni starý pán křičí z okna, že má záda ohnutá jako luk, jen si vystřelit. Tak k něčemu přece jen je. Porodí jeho nebo ji. Bude mít v těle kapku krve starého pána. Kus jízlivosti a úsečnosti. Taky Mírkovu rozpolcenost. Kus dobrého a špatného, které se v něm střídá...

Z ní může to dítě dostat nespokojenost, jež jí vtiskávala vrásku mezi obočí, protože se mračila na svět vždycky, když se jí zdál příliš krutý.

Podbrdske zeny

Podbrdské ženy
Autor: Jana Poncarová
Žánr: román
Vydáno: 2018
Stran: 448
Vydalo nakladatelství: Motto
Hodnocení: 100 %


 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Banner

Rozhovor

Ženská přitažlivost, aneb poezie trochu jinak

Ženská přitažlivostV aktuální tíživé době, kdy trávíme podstatně více času sami se sebou než kdykoliv předtím, je třeba využít každé příležitosti pro zklidnění duše a odreagování se od všedních starostí a strachů. K tomu může skvěle posloužit třeba i myšlenkové po...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Čtěte také...

Gay Hendricks: Zóna úspěchu

Zona uspechu 200Kniha od muže, který koučoval manažery velkého Michaela Della, majitele Dell Computer, jednoho z nejmladších miliardářů světa. Ačkoliv Zóna úspěchu může zpočátku působit poněkud nabubřele, a já jsem na tohle fakt háklivá, vydržela jsem ...


Literatura

Emoce s vůní benzínu: Moje cesta na Dakar

moje cesta na dakar 200V prosinci vyšla už třetí knížka Freestyle motokrosaře Libora Podmola, která se zaměřuje na jeho nynější sen a jmenuje se Moje cesta na Dakar. Vyrazte na cestu plnou výšin i pádů a vězte, že za každým mrakem se skrývá slun...

Divadlo

Pestrý podzim v divadle - Divadlo Radka Brzobohatého

200divAby vaše podzimní dny byly co nejpestřejší, přinášíme vám říjnové divadelní tipy, tentokrát z Divadla Radka Brzobohatého.

...

Film

SPIRIT OF 45: MÁ SMYSL VRACET SE K IDEÁLŮM ROKU PĚTAČTYŘICÁTÉHO?

spirit perexKen Loach (1936) patří mezo režiséry levicového zaměření, jenž vytrvale mapuje odvrácenou tvář anglické společnosti. Vytrvale se vracel k sociálním problémům, kterými jeho chudí hrdinové trpí, zvláště když se snaží prosadit nárok ...