Nech mě jít vstříc smrti…

Nech mě jít vstříc smrti…

Tisk

nech me jit 200Nakladatelství Domino vydalo před pár dny zajímavý román s názvem Nech mě jít od oceňovaného britského autora Edwarda Docx. Ač se jedná o čtení o smrti, kapesníky byste potřebovat neměli.

 



Edward Docx přináší velmi zajímavou zápletku, kdy otec tří dospělých synů přichází s neoblomným rozhodnutím. Dospěl totiž do terminálního stadia smrtelné nemoci a žádá je, aby ho doprovodili při poslední cestě směřující na curyšskou kliniku, kde se provádí eutanazie. Jako první jej veze Louis Lasker, který má svou rodinu nade všechno rád, ale samozřejmě se najdou výjimky, především v různých situacích. Louis je tedy ten, který jako první usedne za volant letitého minivanu VW, v němž kdysi vyráželi na rodinné dovolené a vyráží s tátou na netradiční road trip.

Bratři Ralph a Jack se přidávají až po chvíli a každý ten úděl nese po svém. Cesta je plná vzpomínek, nejrůznějších výčitek a hádek, ale také alkoholu a všelijakých anarchistických eskapád. Ačkoliv se jedná o složité téma a čtenář je svědkem postupného upadání a důsledků nemoci starého Laskera, je příběh celý takový vlídný a nijak sentimentální. Místy nechybí filozofické debaty nejen o životě a čtení je přinejmenším zajímavé. Slibovaný suchý místy až příjemně cynický anglický humor mě docela míjel, nebo jsem jej, jak řekl můj manžel, nepoznala a nepochopila.

„Chtěl jsem jet sám s Doughem – Dougha znáš -, protože jsem nevěděl, jestli budete mít volno…“
To slovo teď zní nějak nevysvětlitelně – „volno“ -, ale takoví jsme byli; tak svázaní svými životy, že jsme život nebyli schopni vnímat.
„Nevěděl jsem, jestli budete…“ A teď táta zakolísá. „Nevěděl jsem, jestli budete se mnou.“ Hlas mu ztěžkne. „Ale… vy jste. Všichni jste tady.“
Stěna žije. Neumíráme. Nebo pokud ano, umíráme všichni spolu – všechny lidské bytosti, které kdy žily.
„A já jsem moc vděčný,“ řekne táta. „Jsem šťastný, že jste to všichni zvládli.“
„No, nikdy bys nás sem všechny nedostal, kdybys neslíbil, že se zabiješ,“ poznemaná Ralph.
„To je pravda,“ řeknu. „Ale to už něco znamená.“ (str. 265)

Nech mě jít je kniha, která mě úplně stoprocentně nenadchla, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Rozhodně totiž musím uznat, že je dobře napsaná a přináší zajímavé podněty k zamyšlení.

Edward Docx se narodil v roce 1972 v Anglii jako nejstarší ze sedmi sourozenců a své dětství popisuje jako docela excentrické. Na svém kontě má již několik knih a nominací na velmi prestižní literární ceny – jmenujme například The William Saroyan Prize (Stanford, USA) nebo The Man Booker Prize, je také držitelem Geoffrey Faber Memoral Prize. Kromě psaní beletrie se věnuje žurnalistické činnosti a pravidelně přispívá do významných amerických a britských periodik; jeho články se často objevují například v The Guardian nebo Prospect Magazine.

nech me jit

Nech mě jít
Autor: Edward Docx
Překlad: Tereza Horáková
Žánr: román
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2018
Počet stran: 376
Hodnocení: 79 %

https://www.dominoknihy.cz/edice-mimo-edice/nech-me-jit


 
Banner

Přihlášení



Občanská válka, draci a dvě dívky. Jak nás ovlivňuje původ naší rodiny?

Aurora a Eva. Dvě odlišné dívky. Aurora je sirota, o kterou se stará její babička. Eva má milující rodiče. Jejich cesty se protnou během války, která obě poznamená.

Knihy s úsměvem

Dagmar Pecková nežije z podstaty, neusíná na vavřínech a je kreativní, což dokládají i její alba

Mezzosopranistky Dagmar Peckové si vážím nejen pro její umění, ale je mi sympatická i tím, že je taková, jaká je. Přímá, bezprostřední a neskutečně agilní co se týče nejrůznějších uměleckých projektů – ať už je to hudební festival Zlatá Pecka nebo činoherní inscenace Mistrovská lekce, kde má hlavní roli. Jako jako jediná z pěvkyň své generace neustrnula, nežije z podstaty a neusíná na vavřínech. Jde o umělkyni hodně širokého záběru, o čemž svědčí i její tři „různobarevná“ alba…

www.dagmarpeckova.com

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Rozhovor

Snažíme se pomáhat a udělat svět trochu lepším místem pro život

givt200Před nedávnem jsem se úplně náhodou seznámila se společností GIVT.cz. Ostatně, s přibývajícím věkem se mi potvrzuje, že nic se nestane náhodou a že různé skutečnosti mi zkříží cestu právě v tom okamžiku, kdy je jich zapotřebí.

...

Videorecenze knih

Kdo jsem a co tady dělám?

Novinkou nakladatelství Portál je knížka supervizora, lektora a poradce obětí trestných činů Rostislava Honuse s názvem Kdo jsem a co tady dělám? Tato publikace vycházející z existenciální filozofie nabízí praktickou sebezkušenost pro každého, kdo by jen na okamžik zapochyboval o tom, že je právě tam, kde má být a že jeho život má svůj smysl.

Portál

Z archivu...

Čtěte také...

Je to má sladká Pusinka nebo úplně cizí dítě?

Ptá se Alice poPusinka návratu z wellness pobytu na zotavenou po porodu. Ona se vlastně ani neptá. Ona ví. Nejhorší noční můra všech matek se zhmotňuje do reality. Velmi poutavá anotace románu mne zaujme na první dobrou. Mrazivá titulní stránka s dětskou postý...


Literatura

Teple se oblečte, přichází Mráz

Mraz 200Nakladatelství XYZ vydalo mrazivý francouzský thriller, který se údajně svou atmosférou vyrovnává i kultovnímu Mlčení jehňátek. Opravdu může Mráz od Bernarda Miniera konkurovat této legendární knize?

 

...

Divadlo

Zvrácený a tragický osud průmyslnické rodiny v nacistickém Německu

soumrak bohu perexDivadlo J. K. Tyla v Plzni ztvárnilo ve svém zpracování dramatu Soumrak bohů příběh bohaté německé průmyslnické rodiny Essenbeckových, která v předválečném období kvůli obchodováním s nacisty postupně sklouzává do čím dál většího m...

Film

Černobílá nicota

nicota200Partnerské vztahy jsou složitou sítí toho dobrého, ale i náročného. Když jsou spolu ve vztahu dvě umělecká ega, může to být ještě o jeden level šílenější. I ve druhém snímku čtvrtečního pražského večera v kině Lucerna v rámci Severské filmové zimy zůs...