Nech mě jít vstříc smrti…

Nech mě jít vstříc smrti…

nech me jit 200Nakladatelství Domino vydalo před pár dny zajímavý román s názvem Nech mě jít od oceňovaného britského autora Edwarda Docx. Ač se jedná o čtení o smrti, kapesníky byste potřebovat neměli.

 



Edward Docx přináší velmi zajímavou zápletku, kdy otec tří dospělých synů přichází s neoblomným rozhodnutím. Dospěl totiž do terminálního stadia smrtelné nemoci a žádá je, aby ho doprovodili při poslední cestě směřující na curyšskou kliniku, kde se provádí eutanazie. Jako první jej veze Louis Lasker, který má svou rodinu nade všechno rád, ale samozřejmě se najdou výjimky, především v různých situacích. Louis je tedy ten, který jako první usedne za volant letitého minivanu VW, v němž kdysi vyráželi na rodinné dovolené a vyráží s tátou na netradiční road trip.

Bratři Ralph a Jack se přidávají až po chvíli a každý ten úděl nese po svém. Cesta je plná vzpomínek, nejrůznějších výčitek a hádek, ale také alkoholu a všelijakých anarchistických eskapád. Ačkoliv se jedná o složité téma a čtenář je svědkem postupného upadání a důsledků nemoci starého Laskera, je příběh celý takový vlídný a nijak sentimentální. Místy nechybí filozofické debaty nejen o životě a čtení je přinejmenším zajímavé. Slibovaný suchý místy až příjemně cynický anglický humor mě docela míjel, nebo jsem jej, jak řekl můj manžel, nepoznala a nepochopila.

„Chtěl jsem jet sám s Doughem – Dougha znáš -, protože jsem nevěděl, jestli budete mít volno…“
To slovo teď zní nějak nevysvětlitelně – „volno“ -, ale takoví jsme byli; tak svázaní svými životy, že jsme život nebyli schopni vnímat.
„Nevěděl jsem, jestli budete…“ A teď táta zakolísá. „Nevěděl jsem, jestli budete se mnou.“ Hlas mu ztěžkne. „Ale… vy jste. Všichni jste tady.“
Stěna žije. Neumíráme. Nebo pokud ano, umíráme všichni spolu – všechny lidské bytosti, které kdy žily.
„A já jsem moc vděčný,“ řekne táta. „Jsem šťastný, že jste to všichni zvládli.“
„No, nikdy bys nás sem všechny nedostal, kdybys neslíbil, že se zabiješ,“ poznemaná Ralph.
„To je pravda,“ řeknu. „Ale to už něco znamená.“ (str. 265)

Nech mě jít je kniha, která mě úplně stoprocentně nenadchla, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Rozhodně totiž musím uznat, že je dobře napsaná a přináší zajímavé podněty k zamyšlení.

Edward Docx se narodil v roce 1972 v Anglii jako nejstarší ze sedmi sourozenců a své dětství popisuje jako docela excentrické. Na svém kontě má již několik knih a nominací na velmi prestižní literární ceny – jmenujme například The William Saroyan Prize (Stanford, USA) nebo The Man Booker Prize, je také držitelem Geoffrey Faber Memoral Prize. Kromě psaní beletrie se věnuje žurnalistické činnosti a pravidelně přispívá do významných amerických a britských periodik; jeho články se často objevují například v The Guardian nebo Prospect Magazine.

nech me jit

Nech mě jít
Autor: Edward Docx
Překlad: Tereza Horáková
Žánr: román
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2018
Počet stran: 376
Hodnocení: 79 %

https://www.dominoknihy.cz/edice-mimo-edice/nech-me-jit


 

Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

8. díl seriálu Březen, za kamna vlezem – nejlépe s knihou (tištenou, elektronickou, audio)

8 BMC perexBřezen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Poznejte nakladatelství: Host se představuje

host 200Na českém knižním trhu se čtenáři setkávají s celou řadou nakladatelských značek. Některé z nich vám nyní přiblížíme v seriálu o českých nakladatelstvích - takto se nám představují, takto vidí své profily, takový je jejich záměr. Myslíme si, že vám, ...


Literatura

Vyšla Velká kniha komiksů Jana Štěpánka

velkaa kniha komixu200Jan Štěpánek je můj oblíbený autor komiksů, proto jsem s nadšením přivítala počin Tomáše Krejčího a redaktorů nakladatelství Edika, kteří pro jeho fanoušky připravili Velkou...

Divadlo

„My pijeme rum!“

zavislosti navzdory200Závislost. Máte taky na něčem závislost? Možná nějakou, která není škodlivá pro vaše okolí – dezert po obědě? Ranní káva? Že nesmíte chybět na žádné premiéře filmu, divadelní hry…? A co ty horší formy závislosti, které už ovli...

Film

Kdo bude první vrahem pokřivených vztahů? Hodný syn?

altZanedlouho vstoupí do českých kin dramatický snímek z chladného severu s pohledem na pokřivený vztah matky a syna. Kritiky i veřejností ceněné dílo nabízí sondu do křehké pavučiny citů, rodinných vazeb a emocí. Je skutečně prvotina režisérky Zaidy Berg...