Zlomené město

Zlomené město

Tisk

200filmNew York coby město hříchu, kráska v nesnázích a cynický policajt s temnější minulostí. Allen Hughes ve svém novém snímku křísí klasické atributy americké drsné školy.

 

 

 

Zlomené město je titul, který je asi stejně tak výmluvný jako drsňácký výraz hollywoodského dua Russel Crowe a Mark Wahlberg, tvářících se na titulních plakátech k filmu, jako kdyby spolkli žiletku. Co jiného ale čekat od filmu, kterým se Allen Hughes rozhodl složit poctu detektivním příběhům amerického filmu Noir, který proslavil drsnou „Hard Boiled“ tématiku na filmovém plátně. V Hughesově snímku se tak do hry vrací klasické archetypy detektivního žánru v podobě nesmlouvavých policistů a cynického, ledově chladného velkoměsta. 

Pokud si právě teď říkáte, že tohle je přesně to, co tady od časů Rodriguezova Sin City chybělo, máte pravdu. Žánr kriminálního dramatu je totiž v porovnání s desítkami filmů Marvelovské tématiky periodicky zaplavujícími světová kina tak trochu opomíjeným žánrem. V kontextu neustále převařovaných remaků komiksových a literárních adaptací tak Hughesův záměr smést prach vrstvící se na kdysi tak populárním žánru jeví jako výborný nápad. Avšak na druhé straně převést celý námět do praxe tak, aby se alespoň částečně podařilo evokovat atmosféru vytoužených vzorů žánru, jako byl Maltézský sokol nebo Laura, to chce o hodně více než jen hvězdné obsazení a mohutný rozpočet. 

film

V případě Zlomeného města je oním selhávajícím faktorem strhávajícím snímek do ubíjející šedi průměrnosti především naprostá šablonovitost dějové linky a přehnaná dávka žánrového klišé, které na vás začne pozvolna prosakovat již s představením hlavního hrdiny. Mark Wahlberg sice roli soukromého detektiva Billa Taggarta ztvárnil přesvědčivě a nutno říci, že nejen díky svému buldočímu vzezření pouličního bijce, nemůže ale ani v nejmenším zachránit šablonovitý dojem, kterým role působí. Taggart tak spíše než jako autentická postava působí jako esence všech drsňáckých, životem unavených detektivů prohnaná přes kopírák. 

To samé by se dalo říci o scénáři, který by se snad s trochou nadsázky dal přirovnat k parodickému opusu na zlatý standard detektivního žánru. Taggart tu zpočátku vystupuje v roli obětního beránka zneužitého pro politickou hru mocných. V roli věčného cynika se vrhá do vyšetřování nevěry ženy vlivného starosty Nicholase Hostetlera (Russel Crowe), aby se vzápětí stal pouhou loutkou v zákulisních machinacích týkajících se blížících se voleb. Sledujeme jeho pád na dno, opětovný příklon k alkoholu a rozchod s dlouholetou přítelkyní, během kterého vyplouvají na povrch hrdinovy temnější stránky. To vše se děje pouze proto, abychom se stali svědky jeho konečného zúčtování s Hostetlerem a závěrečné úsměvné katarze, ve které se pro pobavení diváků stává z Taggarta lepší člověk přijímající trest za své bývalé skutky. Scénář, onen solidní pilíř, o který se opírá většina kvalitních filmů, je tedy v případě Zlomeného města spíše těžkým balvanem, který vás coby diváka pravděpodobně ubije svou prvoplánovou předvídatelností. Možná by tu bylo na místě namítnout, že určitá míra klišé k detektivnímu žánru patří. Jako další obhajobu bychom pak mohli použít fakt, že se v případě Hughesova snímku jedná o scenáristovu prvotinu. Na druhé straně ani to nemůže sloužit jako omluva skutečnosti, kdy se z velkorozpočtového snímku díky haprujícímu scénáři a logickým chybám vytrácí nejen originalita, ale i minimální míra uvěřitelnosti. Manipulativní úloha scenáristy postrkujícího postavy tam, kam potřebuje, nehledě přitom na výsledný dojem, je tu zkrátka příliš znatelná, stejně tak jako zoufalé pokusy vybruslit z dané situace pomocí nicneříkajícího dialogu. Patetické a prázdné dialogy pak více než zdatně přispívají k nepříliš příznivému dojmu z postav, jejichž charaktery působí ploše a černobíle, a to navzdory hvězdnému obsazení (Russel Crowe, Catherine Zeta-Jones) a solidním výkonům nijak nevybočujícím ze zavedených hollywoodských standardů. 

film1

Navzdory výše zmíněným chybám je však nutno zmínit jednu věc, ve které Zlomené město exceluje. Tou je bezesporu kamera a celkové vizuální ztvárnění snímku, ve kterém se letecké záběry města a jeho exteriérů střídají s prostředím nočních barů a večírků velkoměstské smetánky. To vše dohromady vytváří hutnou atmosféru, která pro vás ze Zlomeného města může udělat vizuálně velice atraktivní podívanou. Je to však podívaná pouze pro ty, kteří u filmu nutně nepotřebují přemýšlet a kterým nevadí děj nalinkovaný bez sebemenších zvratů a překvapení. Pokud ale obdivujete film Noir a řadíte se mezi jeho náročné fanoušky, raději se Hughesově filmu vyhněte obloukem.

Zlomené město/ Broken City
Krimi/ Drama/Thriller
USA, 2013, 109 min.
Režie: Allen Hughes
Scénář: Brian Tucker
Kamera: Ben Seresin
Hudba: Atticus Ross
Hrají: Mark Wahlberg, Russel Crowe, Catherine Zeta-Jones


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

U divadla prostě určité věci říkat nesmíte, jinak si vytvoříte nepřátele na celý život, říká herečka Zuzana Geislerová

zuzana200I když se Zuzana Geislerová cítila vždy líp na divadelním jevišti, známou herečkou se stala až díky filmovým či televizním rolím. Vždycky se mi vybaví v televizní hře Píšťalka pro dva, kde představovala lazebnici Zuzanu, zatímco mnozí si ji třeba pamat...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Jaký význam mají mýty v našem životě?

Uvahy 200Přemítáním o mýtech si tříbily mysl leckteré osobnosti tuzemské i světové kultury. Nyní se mezi ně zařadil David Jan Novotný, když vydal sborník studií Úvahy o mýtu. V osmnácti kapitolách se hravě přehoupl od biblických témat k souča...


Literatura

Děti ulice to nikdy nemají lehké

nezlomny 200Spisovatelka Hana Hindráková píše vždy silné příběhy, nejčastěji z afrického prostřed. Nejinak je tomu u knihy s názvem „Nezlomný, která vyšla v nakladatelství Alpress.

 

...

Divadlo

Blood, Tears and Gold

blood tears and gold200Druhý únorový víkend byl pro experimentální prostor NoD ve znamení premiéry velice očekávaného projektu Blood, Tears and Gold. Autorská prvotina studenta scénografie pražského DAMU J...

Film

Želvy Ninja všechny naporcují

Zelvy Ninja 200Film Želvy Ninja (2014) navazuje na nekonečnou sérii filmů a seriálů o zmutovaných zvířatech, která mají tělo i mysl podobnou člověku. Reportérka April O'Neilová (Megan Fox) jim je na stopě, ale je s jejich osudy spojená víc, než si myslí....