Čarodějovy hodiny od J. A. Bellairse už je možné zařadit mezi klasiku dětské fantasy a s novým vydáním od DOBROVSKÝ s.r.o. máme možnost se do této knihy ponořit znovu. Začíst se do ní můžete i bez dětí a pravděpodobně nebudete litovat. Dokonce se můžete těšit i na film, ale o tom později.
Takže, o čem že to je? O chlapci Lewisovi, který ztratí rodiče a musí se přestěhovat ke strýčkovi Jonathaovi. Samozřejmě si myslí, že strýček bude jen další obyčejný dospělý, ale už po chvíli zjišťuje, že ten pán s nadváhou a spoustou hodin ve starém domě je mnoho, jen ne obyčejný. Hlavně je to čaroděj, stejně jako jeho sousedka paní Zimmermannová a ten starý dům také nebude jen dvoupatrová barabizna. Hodiny v domě totiž tikají i ve chvíli, kdy jsou všechny vypnuté (chudák kapitán Hook by asi zešílel), což kvůli jeho předchozímu majiteli Isaaku Izardovi není zrovna dobré znamení.
A tak se Lewis snaží pomoct kde se dá, mnohdy i sám sobě, a když se mu podaří vzkřísit zlou čarodějnici, mimochodem manželku Isaaka, je na dobrodružství zaděláno.
Celé se to tváří jako příběh o mladíkovi, který se poprvé setká s magií a po několika dnech mizerného čarování zachrání svět nějakým primitivním způsobem. Jednoduše nějaká naivní young adult beletrie. Jenže to by příběh nesměl vzniknout v době, kdy podobné kousky ještě neměly autory, co by jimi zahltily svět. Jde v podstatě o úvod do detektivní série pro mladé čtenáře a v příběhu tak vidíme jen začátek dlouhého příběhu, který se nás nesnaží uhranout na první dobrou. Což je opravdu dobře.
V duchu hesla „méně je někdy více“ se setkáváme s magií, magickými předměty, napětím i kouzelnickým soubojem jen tak akorát, aby nás to navnadilo, ale nepřesytilo. Po přečtení knihy mám spíše pocit, že jsem četl příběh chlapce s běžnými problémy a čas od času kolem proletělo nějaké to nadpřirozeno, přátelsky zamávalo a schovalo se za nejbližší roh. Pro dětské čtenáře jde o příběh, který jim bude blízký, protože v něm nenajdou žádné všemocné čaroděje, kteří by s neuvěřitelnou pompou bojovali s draky a démony. Spíš najdou chlapce tlouštíka, který se snaží si najít přátele, zažívá strachy, smutky a má poněkud potrhlého milého strýce. A celé se to odehrává v trochu strašidelném domě.
Jak jsem psal na začátku, očekávat můžeme i film, na který se ta dětská část mého já těšila, ale po přečtení knihy si tím nadšením už nějak nejsem jist. Kniha je mírná, trochu temná a tak nějak nesmělá, jakoby kopírovala city dítěte, které ztratí rodiče. Film ale podle trailerů působí akčně, líbivě a zhruba polovina záběrů v knize vůbec není. Napadá mě, jestli to nedopadne podobně jako Letopisy Narnie. Kniha skvělá, film líbivý, ale příliš nenadchne i přes hvězdné obsazení. Ale uvidíme, snad se pletu.
Knihu každopádně mohu doporučit a těch necelých 150 stran textu přelouská i podprůměrný čtenář raz dva (dobře no, někdo i tři čtyři). Snad jen ty gramatické chyby v tom všem vadily. Tak se mějte a ne že začnete doma likvidovat hodiny.

Titul: Čarodějovy hodiny (The house with a clock in its walls)
Autor: John A. Bellairs
Vydalo: DOBROVSKÝ s.r.o.
Rok vydání: 2018
Počet stran: 147
| < Předchozí | Další > |
|---|






S šéfkuchařem luxusních restaurací Radkem Šubrtem se v těchto dnech můžete potkávat na televizních obrazovkách, kde vystupuje jako jeden z porotců kulinářské show Masterchef. Co si o ní myslí? Jaké je jeho oblíbe...
Lisa, problémová mladá žena, má štěstí. Objevila dokonalý pokoj, který si může pronajmout. Dům, ve kterém se pokoj nachází, je velkolepý. Vlastní ho sympatický manželský pár. Martha, okouzlující žena ve středním věku, a ...
Claude Oscar Monet (14. listopadu 1840 v Paříži – 5. prosince 1926 v Giverny) byl francouzský impresionistický malíř a grafik. Zakladatel a „otec impresionismu“ neustále objevoval světlo a okamžik, což je patrné v každém z jeho obrazů. Vnesl do umění ...
Čestný doktorát Janáčkovy akademie múzických umění obdrží přední světový dramatik Jon Fosse. Mimořádný akt se uskuteční 15. května v Divadle na Orlí. Slavnostní zasedání Umělecké rady JAMU začne v 11 hodin a proslulý norský spisovatel, básník, prozai...
Radomír D. Kokeš se řadí k vyznavačům neoformalismu, jak potvrzuje jeho spoluúčast na české předmluvě ke kanonickému spisu Bordwella a Thompsonové Umění filmu. To znamená, že upřednostňuje průzkum toh...