Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Letošní horka jsou pro můj mozek už tak unavující, že na nějakou složitou literaturu ani nemám náladu. Když jsem zahlédla Ordinaci v divočině, hned ve mně vzbudila zájem. To vypadá na pohodové letní čtení. Nejspíš kapka dobrodružství, špetka těžkého života mimo civilizaci a nejspíš i lehká romantika.

Mé představy umocňuje oficiální anotace nakladatelství Alpress:

Lea pomýšlí na založení rodiny – vždyť je jí téměř čtyřicet, má dlouhodobý vztah, stálou práci… ale Richard to vidí jinak a Leiny představy se rázem bortí jako domeček z karet. Sama a s dluhy proto přijme místo zdravotní sestry v divokém vnitrozemí, kam dosud ženská noha nevkročila. Původní plány se stanou minulostí, jenže pak se v jejím životě stane něco, s čím vůbec nepočítala.

Jo, tohle by se mi mohlo líbit. Sice jsem s australskou spisovatelskou Meredith Appleyard ještě neměla tu čest, ale to se spoustou autorů. Skvělá příležitost poznat dalšího.

Romány z australského prostředí mne vážně baví. Většinou tady potkám fajn partu lidí, která se potýká s těžkým životem ve vnitrozemí. Očekávám silnou hlavní hrdinku, kterou osud jen tak nezlomí. Statečnou, soběstačnou ženu, která obstojí v nelehkých podmínkách. A přesně taková Lea je. Sem tam má sice slabší chvilku, kdy se projeví její křehká ženská duše, ale jinak je pevná jak skála.

U téhle knížky jsem si uvědomila, jak je někdy „nebezpečné“ mít očekávání. Kdybych si neutvářela v hlavě vlastní touhy, o čem chci, aby román byl, možná bych nebyla tak překvapená a musím na rovinu říct i zklamaná.

To, že si někde na třetí stránce pohlédne Lea s někým do očí a vám je už úplně jasné, jak na tom budou tihle dva v závěru knihy, je u románů pro ženy docela předvídatelné. Je fakt, že tohle odhalení milostného partnera takhle v začátku bych spíš pasovala do jiných románků, než toho z edice Klokan, ale budiž.

Divočina, do které se dostávám, není ta divočina, kterou jsem čekala. Ano, jsem v australské poušti, ale na staveništi. Mezi partou dělníků. Ano, pár žen tam je, ale převažují muži. A protože je Lea něco jako doktorka, ale hlavně BOZP koordinátorka, sleduju spolu s ní šrumec na stavbě. Jsem s ní na poradách i v terénu. A nemůžu říct, že by zrovna tohle prostředí bylo mému srdci blízké. Ano, je fajn poznávat něco nového, ale asi mne autorka do toho neumí pořádně vtáhnout. Občas se totiž přistihnu, že při čtení pasáží ze života v táboře, čtou pouze oči, ale mysl se toulá úplně jinde. Jen ne po staveništi.

Meredith píše čtivě. Její jazyk je jasný a srozumitelný. Stránky odsýpají jedna radost. Jen se tam jaksi pořád nic neděje. Stále čekám, kdy příběh dostane nějaké grády a najednou jsem na konci a nikde nic. Nějak se neumím s Leou ztotožnit. Je mi celkem jedno, jak to s ní dopadne. Stejně jako mě ani nezajímají události kolem vedlejších postav. Celou dobu jsem u Ordinace v divočině taková neutrální, mouchy sežerte mě.

Ano, odpočinula jsem si u čtení. A rozhodně mě nezatěžovalo, nedostavily se žádné emoce, žádné napětí, zvědavost, souznění, prostě nic. Jen už jsem to chtěla dočíst, ať to mám z krku. Jsem ráda, že jsem si Ordinaci v divočině přečetla. Aspoň teď vím, že po dílech Meredith Appleyard nemusím pokukovat. Věřím ale, že své fanynky si tahle červená knihovna najde. Je to lehké a nenáročné čtení. Oddechovka jak má být. Knížku mohu doporučit i mladším čtenářkám, prahnoucím po romantice bez pikantních scén.

Název: Ordinace v divočině (No Job for a Girl)
Autor: Meredith Appleyard
Žánr: Román pro ženy
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2018
Počet stran: 344
Hodnocení: 70 %                                                    
Zdroj foto: Alpress
Odkaz na web: Alpress