V červnu vyšla v nakladatelství Plus nová kniha Michaela Crichtona Dračí zuby, která je díky svému tématu označována jako prequel k Jurskému parku. Láká vás prolínání fakta a fikce, kterým Crichton tak proslul? Určitě nic nepokazíte s Dračími zuby, které napsal už více, než před čtyřiceti lety!
Chicagský rodák Michael Crichton (1942–2008) byl celosvětově známým spisovatelem, scenáristou, režisérem a producentem. Absolvoval Harvard Medical School v Bostonu, často považovanou za nejlepší americkou medicínu. To vysvětluje, kde získal materiál pro knihu a televizní seriál Pohotovost a znalosti, které čtenáři ocenili zejména v jeho dílech Případ dívky v tísni a Kmen Andromeda. Proslul zejména v žánrech sci-fi a tzv. techno-thrillerů, napínavých a akčních příběhů z vědeckého či lékařského prostředí, v nichž se povětšinou zabýval možným konfliktem nezadržitelného vývoje moderních technologií a chybujícího lidského elementu. Na svém kontě má však i několik próz s historickou tematikou.
Nacházíme se v roce 1876 a potkáváme lehkovážného osmnáctiletého mladíka Williama Johnsona, který se vinou sázky musí o prázdninách vydat na Západ. S profesorem paleontologie Marshem se vydává vstříc nebezpečí do země Indiánů, aby našli vzácné kosti dosud neobjevených tvorů, dinosaurů. Všechno ale není tak jednoduché, jak se zdá a Johnson skončí uprostřed konkurenčního boje dvou kapacit – paranoidního profesora Marshe a jeho rozumnějšího oponenta, profesora Copea.
Abych dokázala autorův smysl pro humor a zároveň pečlivost jeho práce, dovoluji si připojit ukázku ze strany 25 o protagonistově návštěvě Světové výstavy roku 1876 ve Filadelfii: Tuhle zvláštnost si prohlédli všichni návštěvníci výstavy, ale jen několik ji považovalo za hodnotnou. Johnson patřil k většině a do deníku si poznamenal: “Máme už telegraf, který umožňuje komunikaci mezi kýmkoli, kdo si to přeje. Přidaná hodnota hlasové komunikace na dálku mi není jasná. Možná že v budoucnu budou chtít někteří lidé slyšet toho druhého, ale takových zájemců moc nebude. Osobně si myslím, že telefon pana Bella je zajímavost bez jakékoliv smyslu odsouzená k zániku.“
Kniha má spoustu vrstev a řadu témat a občas je tak formální, až má člověk pocit, že čte ne fikci, ale fakta. Můžeme knihu číst jako román o dospívání, kdy se z mladého nevycváleného kluka stane odhodlaný muž. Další podstatnou částí knihy je Manifest Destiny, osidlování Západu. Američané byli podle této doktríny předurčeni k tomu, aby osidlovali americký kontinent. Autor popisuje důležitost železnice, prozkoumává otázku Indiánů a uplatňuje zde rozsáhlé znalosti o lokacích i postavách té doby. Narazíme na celou řadu známých postaviček z Divokého západu, namátkou ti nejznámější: Calamity Jane, Wild Bill, bratři Earpovi. Pak tu máme samozřejmě úroveň, která se týká paleontologie jako oblasti zájmu a vědy a jejího rozmachu. S ní souvisí zajímavá záležitost, které se autor rovněž nebojí – střet teorie stvoření a vědy. V knize najdeme bohabojné až bigotní postavy a v rozporu s nimi pak lidi, kteří věří ve vědu a „rouhají se“ vírou ve vyhynulé tvory.
Líbí se mi autorova práce s postavami, jak lehce je čtenáři představuje a jak jsou pod jeho rukama tvární. Crichton si musel dát mravenčí práci nejen co se týká historie, paleontologie ale také nastudování života zapřisáhlých rivalů a to dokazuje i soupis bibliografie ke konci knihy. Výsledek však stojí za to - je více, než potěšující! Knihu doporučuji vřele všem, kteří mají Crichtona v oblibě, ale také tmě, kteří se rádi poučí o době osidlování bájného amerického Západu.
Název: Dračí zuby
Název originálu: Dragon Teeth (vydáno 2017)
Autor: Michael Crichton
Žánr: dobrodrružné, historické
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2018, pevná
Počet stran: 264
Hodnocení: 80 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Po plejádě hrdinek z operních inscenací všude možně ve světě se „vybarvila“ i jako činoherní herečka. I když nadále zpívá, v operách už ale ne, divadlu je stále věrná. Právě v poslední době hraje titulní role v divadelních hrách, kt...
Vybíráte-li si knihu na dovolenou a zároveň dáváte přednost románům s poněkud závažnějším tématem, než je plážová romantika, může být Kiosek na pláži Felixe Booma tou pravou volbou pro vás.
O 20. století kdosi moudrý prohlásil, že je stoletím vizuálním, kde hlavní úlohu v chápání i v hodnocení světa sehrává naše oko. Estetička Věra Beranová dodává, že oko je tím nejdůležitějším kanálem, kterým k nám proudí informace, kterým vnímáme kr...
Část programu druhého dne festivalu Setkání Stretnutie patřila Brnu: nejprve se na zlínské Malé Scéna představilo Národní divadlo Brno s představením (R)Evoluce a večer pak Městské divadlo Brno s inscenací Bílá Voda.
Rockový dokument, který vám dá nahlédnout do tajů a šíleností, které musí muzikanti cestující napříč zeměmi absolvovat. Režisér Miloslav Šmídmajer se již po třetí v životě rozhodnul o výlet do života slavnýc...
