Už jen ten název a obal knihy s těhotnou ženou a Davidovými hvězdami na obalu mě jako čtenáře příběhů zasazených do období druhé světové války nenechal klidnou. Téma vyrovnání se s událostmi roku 1945 - odsunem Němců - je živé i po více než sedmdesáti letech - je tomu celkem nedávno, kdy se konala pouť smíření v minulém roce.
A o tom představovaná kniha je - o smíření, o vyrovnání se s minulostí našich předků, o tom, že kdysi znesvářené strany mohou v dnešní době fungovat bez šarvátek.
Jael Winterstejnová je s rodinou své sestry na dovolené. Při procházce nachází hrob se stejným jménem, jako nosí ona sama. A její jméno není zas tak obvyklé, aby v tom nebyla alespoň nějaká souvislost s její osobou.
Pátrání ji přivede do Prahy, kde se setkává s Radkem, majitelem domu, kde kdysi Jaelina jmenovkyně, její babička, žila. Radek Jael seznamuje nejen s Prahou, ale i s jinými místy v Česku a přidává i historické souvislosti.
Jael tak postupně odhaluje kousky života své babičky a matky a je to velmi komplikovaný příběh. Do toho se však přidávají i vztahy Radkových příbuzných k německému obyvatelstvu během druhé světové války v Sudetech. Dá se udržet nově vzniklý vztah dvou mladých lidí, který má ale tak spletitou minulost?
Autorka píše, že román vznikal mnoho let. Předtím se věnovala spíše odborné literatuře. Ovšem ten konečný výsledek bych si po několika letech práce představovala jinak. Zaráží mě především tvrzení hlavní hrdinky knihy, že ve svých čtyřiceti letech jako německá občanka nikdy neslyšela o událostech v Lidicích, které jsou známé nejen u nás a našich sousedů.
Také chápu, že marketéři a PR pracovníci potřebují něčím přitáhnout pozornost čtenářů - přidat na titulní stránku “Pro čtenáře Vyhnání Gerty Schnirch” ovšem vyvolává velká očekávání. Příběh Jael, jak je v knize prezentován, je příliš plytký na to, aby byl dáván na roveň k tak zásadnímu románu Kateřiny Tučkové. Samozřejmě, tematicky se shodují, ale zpracování pokulhává, zasloužilo by si více péče a podrobnějších informací, více emocí a vnitřních myšlenek obou hlavních protagonistů.
V každém případě v něm je spoustu zajímavých linek, šokujících událostí, ale bylo třeba k nim přistoupit s větší péčí a dopodrobna je rozvést. Takto na mě kniha působí jako milostný román postavený na příliš závažných tématech, který ale nevyužil svého potenciálu.
Název: Potomci mlčení
Autor: Sabine Dittrichová
Žánr: světová literatura
Vydáno: 2017
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran:176
Hodnocení: 65 %
Foto: www.kosmas.cz
https://www.kosmas.cz/knihy/234700/potomci-mlceni/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Milí čtenáři, začtěte se do rozhovoru s nejšťastnějším renesančním člověkem - beatboxerem, moderátorem, hercem, improvizátorem a kdo ví co ještě - Ondrou Havlíkem (en.dru).
V dubnu vydalo nakladatelství CPress nádhernou publikaci Rok v českém lese od autora Julia Klejduse. Čtyři roční období v jeho podání spolu s 600 unikátními fotografiemi si musí podmanit každého milovníka naší přírody!
Román Moucha napsal Dominik Dán, úspěšný slovenský autor trháků z prostředí oddělení vražd, v roce 2009. Letos se dostává na český trh v bravurním překladu Josefa Šmatláka. Pan autor s panem překladatelem si sedl...
Největší, nejproslulejší, nejoblíbenější, nejnavštěvovanější... ještě mnoho dalších nej má divadelní festival - či spíše festivaly - v Avignonu.
Mám takový pocit, že každý z nás se alespoň na malou chvíli setkal s rodinkou Griswoldových, ať už s tou filmovou nebo jí velmi podobnou v reálném životě. Připomeňme si americkou komedii z osmdesátých let, která vás možná, ...